Šarlota Amálie Hesensko-Philippsthalská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka
 
mBez shrnutí editace
Řádek 27: Řádek 27:
| datum narození = [[11. srpen|11. srpna]] [[1730]]
| datum narození = [[11. srpen|11. srpna]] [[1730]]
| místo narození = Philippsthal
| místo narození = Philippsthal
| datum úmrtí = [[7. září]] [[1801]] ({{1730|08|11|1801|09|07}} let)
| datum úmrtí = [[7. září]] [[1801]] ({{Věk|1730|08|11|1801|09|07}} let)
| místo úmrtí = [[Meiningen]]
| místo úmrtí = [[Meiningen]]
| datum pohřbení = <!-- datum pohřbu -->
| datum pohřbení = <!-- datum pohřbu -->

Verze z 16. 6. 2020, 01:02

Šablona:Infobox - panovniceŠarlota Amálie Hesensko-Philippsthalská (11. srpna 1730, Philippsthal – 7. září 1801, Meiningen) byla vévodkyní a v letech 1763 až 1782 regentkou Sasko-meiningenu.

Život

Šarlota Amálie se narodila jako dcera lankraběte Karla I. Hesensko-Philippsthalského a jeho manželky, princezny Kristýny Sasko-Eisenašské. V roce 1750 se dvacetiletá Šarlota provdala za třiašedesátiletého sasko-meiningenského vévodu Antonína Ulricha, jemuž za třináct let manželství porodila osm dětí.

Vévoda ve své poslední vůli a závěti stanovil Šarlotu Amálii jedinou poručnicí jejich synů a regentkou Sasko-Meiningenu. Antonín Ulrich odjel s rodinou do Frankfurtu nad Mohanem, kam se uchýlili před rodinnými spory. Po manželově smrti Šarlota nejdříve odcestovala do Philippsthalu, kde čekala na císařské rozhodnutí, které ji potvrdilo jako poručnici a vladařku. Příbuzní z Gothy v očekávání dědictví odcestovali do Meiningenu. Po císařském rozhodnutí, které potvrdilo vévodovu poslední vůli, se mohla Šarlota přestěhovat do Meiningenu.

Když v roce 1763 přijala regentství, země byla finančně a ekonomicky zničená. Díky přísným úsporným opatřením a reformám, ekonomické rekonstrukci a podpoře duchovního života, je považována za "spasitelku vévodství". Jmenováním nových ministrů, jako je Adolph Gottlieb von Eyben, umožnila ústřední vládě do jednoho roku znovu účinně fungovat. Díky sofistikovanému systému úspor a finanční analýze u dvora, na sebe přitáhla pozornost císaře Josefa II., který ji jmenoval ředitelkou Komise na záchranu ještě beznadějně zadluženého vévodství Sasko-Hildburghausen.

Protože její synové měli právo vládnout společně, vládla společně se svým nejstarším synem Karlem v letech 1775 až 1782, když byl Jiří I. ještě nezletilým.

Její panování bylo průlomem osvíceného absolutismu v Sasko-Meiningenu; a své syny vychovala tak, aby pokračovali v této politice. Založila zednářskou lóži Charlotte zu den drei Nelken ("Šarlota a tři karafiáty"). Podle jejího posledního přání nebyla pochována v královské hrobce, ale na městském hřbitově.

Potomci

Za třináct let manželství porodila Šarlota Amálie manželovi osm dětíː

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Charlotte Amalie of Hesse-Philippsthal na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Sasko-meiningenská vévodkyně
Předchůdce:
Alžběta Žofie Braniborská
17501763
Šarlota Amálie Hesensko-Philippsthalská
Nástupce:
Luisa Stolbersko-Gedernská