Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
lit.: část. úprava
část. úprava odkazů
Řádek 80: Řádek 80:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
*{{Citace monografie
* {{NK ČR|jn20000710024}}
| příjmení = Kubín
* {{Citace monografie|příjmení=Kubín|jméno=Antonín|titul=Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/63092|vydavatel=Stivín|místo=Praha|rok=1908}}
| jméno = Antonín
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera
| vydání =
| vydavatel = Stivín
| místo = Praha
| rok vydání = 1908
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie|příjmení=Horyna |jméno=Mojmír|odkaz na autora = Mojmír Horyna |spoluautoři = a kol.|titul= Dientzenhoferové|vydavatel= Akropolis |místo=Praha|rok= 1998|isbn= 80-85770-68-7}}
* {{Citace monografie|příjmení=Horyna |jméno=Mojmír|odkaz na autora = Mojmír Horyna |spoluautoři = a kol.|titul= Dientzenhoferové|vydavatel= Akropolis |místo=Praha|rok= 1998|isbn= 80-85770-68-7}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}}
Řádek 99: Řádek 111:
| isbn = 80-7021-013-3
| isbn = 80-7021-013-3
}}
}}
* {{Otto|Dintzenhofer}}
*{{Citace sborníku
*{{Citace sborníku
| příjmení = Franz
| příjmení = Franz
Řádek 112: Řádek 123:
| strany = 648
| strany = 648
| isbn = 3-428-00184-2
| isbn = 3-428-00184-2
}}
*{{Citace sborníku
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| titul = Stavitel Kryštof Dientzenhofer
| sborník = Historická architektura. Věda. Výzkum. Praxe. Sborník k poctě Milana Pavlíka
| vydavatel = Jalna
| místo = Praha
| rok = 1995
| strany = 201–212
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Zimmer
| jméno = Hans
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Die Dientzenhofer. Ein bayerisches Baumeistergeschlecht in der Zeit des Barock
| vydání = 1
| vydavatel = Rosenheimer Verlagshaus Alfred Förg
| místo = Rosenheim
| rok vydání = 1976
| počet stran = 120
| strany =
| isbn = 9783475521492
}}
}}
*Milada Vilimkova, Johannes Brucker: ''Dientzenhofer. Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit.'' Rosenheimer Verlagshaus, ISBN 3-475-52610-7
*Milada Vilimkova, Johannes Brucker: ''Dientzenhofer. Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit.'' Rosenheimer Verlagshaus, ISBN 3-475-52610-7
*Hans Zimmer: ''Die Dientzenhofer. Ein bayerisches Baumeistergeschlecht in der Zeit des Barock''. Rosenheim 1976
*Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band I., <nowiki>ISBN 3-486-44051-9</nowiki>, S. 247–248
*Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band I., <nowiki>ISBN 3-486-44051-9</nowiki>, S. 247–248
*Erhard Gorys: ''DuMont Kunst-Reiseführer Tschechische Republik. Kultur, Landschaft und Geschichte in Böhmen und Mähren.'' DuMont, Köln 1994, <nowiki>ISBN 3-7701-2844-3</nowiki>.
*Erhard Gorys: ''DuMont Kunst-Reiseführer Tschechische Republik. Kultur, Landschaft und Geschichte in Böhmen und Mähren.'' DuMont, Köln 1994, <nowiki>ISBN 3-7701-2844-3</nowiki>.
*P. Vlček: ''Stavitel Kryštof Dientzenhofer''. In: Historická architektura. Prag 1995


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
*{{NK ČR|jn20000710024}}
*{{Otto|Dintzenhofer}}


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 15. 6. 2020, 17:45

Kryštof Dientzenhofer
Narození7. července 1655
St. Margarethen (Brannenburg)
Úmrtí20. června 1722 (ve věku 66 let)
Praha
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánístavitel, architekt
DětiKilián Ignác Dientzenhofer
Jindřich Dientzenhofer
PříbuzníLeonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci)
Hnutíbaroko
Významná dílaKostel Všech svatých
Kostel svatého Michaela archanděla
Klášter klarisek v Chebu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko20. června 1722 Praha[2]) byl český stavitel německého původu. Proslavil se jako významný architekt vrcholného baroka.

Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například Luraga, Orsiho či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů Borrominiho a zejména Guariniho.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl synem Georga Dientzenhofera (1614–1673), který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. I další čtyři Kryštofovi bratři se stali významnými staviteli:

  • Georg (1643–1689), např. klášterní kostel ve Waldsassenu a bývalý jezuitský kostel (dnes kostel sv. Martina) v Bamberku
  • Wolfgang (1648–1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v Ambergu
  • Leonhard (1660–1707), např. nová biskupská rezidence v Bamberku
  • Johann (1663–1726), např. klášterní kostel v opatství Banz nebo zámek Weißenstein

Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi.[3] V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů.

Roku 1698 začal působit v Chebu. V západních Čechách v dalších letech realizoval řadu staveb např. pro tepelské premonstráty (mj. kostel Narození svatého Jana Křtitele v Úterý, kostel svaté Kláry v Chebu nebo obnovovací práce hospodářského dvora a zámečku v Hamrníkách). O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.

Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Dílo

Pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Spolehlivě je ovšem doložen pouze jako stavitel.[4] Autorství projektů některých staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je zpochybňován.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál SkalkaMníšku pod Brdy. Nesporně působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu i v Praze. K zajímavým pracím se řadí například přestavba Písecké brány pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na Starém Městě pražském. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým synem Kiliánem Ignácem, u něhož brzy rozpoznal jeho výtvarný talent.

Některé stavby v Praze

Některé stavby mimo Prahu

Odkazy

Reference

  1. a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137. 
  5. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91. 

Literatura

  • KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. 
  • HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: Akropolis, 1998. ISBN 80-85770-68-7. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205. 
  • PREISS, Pavel; VILÍMKOVÁ, Milada. Ve znamení břevna a růží. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1989. 340 s. ISBN 80-7021-013-3. 
  • FRANZ, Heinrich Gerhard. Christoph Dientzenhofer. In: Neue Deutsche Biographie(NDB). Band 3. Berlín: Duncker & Humblot, 1957. Dostupné online. ISBN 3-428-00184-2. S. 648.
  • VLČEK, Pavel. Stavitel Kryštof Dientzenhofer. In: Historická architektura. Věda. Výzkum. Praxe. Sborník k poctě Milana Pavlíka. Praha: Jalna, 1995. S. 201–212.
  • ZIMMER, Hans. Die Dientzenhofer. Ein bayerisches Baumeistergeschlecht in der Zeit des Barock. 1. vyd. Rosenheim: Rosenheimer Verlagshaus Alfred Förg, 1976. 120 s. ISBN 9783475521492. 
  • Milada Vilimkova, Johannes Brucker: Dientzenhofer. Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit. Rosenheimer Verlagshaus, ISBN 3-475-52610-7
  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band I., ISBN 3-486-44051-9, S. 247–248
  • Erhard Gorys: DuMont Kunst-Reiseführer Tschechische Republik. Kultur, Landschaft und Geschichte in Böhmen und Mähren. DuMont, Köln 1994, ISBN 3-7701-2844-3.

Externí odkazy