Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
Řádek 100: Řádek 100:
}}
}}
* {{Otto|Dintzenhofer}}
* {{Otto|Dintzenhofer}}
*Heinrich Gerhard Franz: ''Christoph Dientzenhofer.'' In: ''Neue Deutsche Biographie(NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, <nowiki>ISBN 3-428-00184-2</nowiki>, S. 648 f. (Digitalisat).''
*Milada Vilimkova, Johannes Brucker: ''Dientzenhofer. Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit.'' Rosenheimer Verlagshaus, ISBN 3-475-52610-7
*Hans Zimmer: ''Die Dientzenhofer. Ein bayerisches Baumeistergeschlecht in der Zeit des Barock''. Rosenheim 1976
*Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band I., <nowiki>ISBN 3-486-44051-9</nowiki>, S. 247–248
*Erhard Gorys: ''DuMont Kunst-Reiseführer Tschechische Republik. Kultur, Landschaft und Geschichte in Böhmen und Mähren.'' DuMont, Köln 1994, <nowiki>ISBN 3-7701-2844-3</nowiki>.
*P. Vlček: ''Stavitel Kryštof Dientzenhofer''. In: Historická architektura. Prag 1995


=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}


Verze z 15. 6. 2020, 11:30

Kryštof Dientzenhofer
Narození7. července 1655
St. Margarethen (Brannenburg)
Úmrtí20. června 1722 (ve věku 66 let)
Praha
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánístavitel, architekt
DětiKilián Ignác Dientzenhofer
Jindřich Dientzenhofer
PříbuzníJohann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci)
Hnutíbaroko
Významná dílaKostel Všech svatých
Kostel svatého Michaela archanděla
Klášter klarisek v Chebu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko – 20. června 1722 Praha[2]) byl český stavitel německého původu. Proslavil se jako významný architekt vrcholného baroka.

Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například Luraga, Orsiho či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů Borrominiho a zejména Guariniho.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl synem Georga Dienzenhofera (1614–1673), který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. I další čtyři Kryštofovi bratři se stali významnými staviteli:

  • Georg (1643–1689), např. klášterní kostel ve Waldsassenu a bývalý jezuitský kostel (dnes kostel sv. Martina) v Bamberku
  • Wolfgang (1648–1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v Ambergu
  • Leonhard (1660–1707), např. nová biskupská rezidence v Bamberku
  • Johann (1663–1726), např. klášterní kostel v opatství Banz nebo zámek Weißenstein

Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi.[3] V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů.

Roku 1698 začal působit v Chebu. V západních Čechách v dalších letech realizoval řadu staveb např. pro tepelské premonstráty (mj. kostel Narození svatého Jana Křtitele v Úterý, kostel svaté Kláry v Chebu nebo obnovovací práce hospodářského dvora a zámečku v Hamrníkách). O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.

Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Dílo

Pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Spolehlivě je ovšem doložen pouze jako stavitel.[4] Autorství projektů některých staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je zpochybňován.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Nesporně působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu i v Praze. K zajímavým pracím se řadí například přestavba Písecké brány pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na Starém Městě pražském. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým synem Kiliánem Ignácem, u něhož brzy rozpoznal jeho výtvarný talent.

Některé stavby v Praze

Některé stavby mimo Prahu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137. 
  5. ↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91. 

Literatura

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
  • KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online. 
  • HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: Akropolis, 1998. ISBN 80-85770-68-7. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205. 
  • PREISS, Pavel; VILÍMKOVÁ, Milada. Ve znamení břevna a růží. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1989. 340 s. ISBN 80-7021-013-3. 
  • Encyklopedické heslo Dintzenhofer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Heinrich Gerhard Franz: Christoph Dientzenhofer. In: Neue Deutsche Biographie(NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 648 f. (Digitalisat).
  • Milada Vilimkova, Johannes Brucker: Dientzenhofer. Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit. Rosenheimer Verlagshaus, ISBN 3-475-52610-7
  • Hans Zimmer: Die Dientzenhofer. Ein bayerisches Baumeistergeschlecht in der Zeit des Barock. Rosenheim 1976
  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band I., ISBN 3-486-44051-9, S. 247–248
  • Erhard Gorys: DuMont Kunst-Reiseführer Tschechische Republik. Kultur, Landschaft und Geschichte in Böhmen und Mähren. DuMont, Köln 1994, ISBN 3-7701-2844-3.
  • P. Vlček: Stavitel Kryštof Dientzenhofer. In: Historická architektura. Prag 1995
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kryštof_Dientzenhofer&oldid=18699688“