Senát Parlamentu České republiky

Senát Parlamentu České republiky je horní komora Parlamentu České republiky.

Jeho postavení je upraveno v Ústavě ČR, přijaté roku 1992. V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů.

Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem.

Horní komory v předchozích státních útvarech

Rakousko-Uhersko

Horní komorou zákonodárného sboru byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady. Ta byla tvořena dědičnými členy (např. církevními hodnostáři) a členy jmenovanými. V roce 1907 byl reformou omezen počet doživotně jmenovaných členů a stanoven jejich počet mezi 150 a 170. Kromě dědičných českých šlechtických rodů byla do Panské sněmovny jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech František Palacký.

Československo

Prvorepublikovou horní komorou byl Senát Národního shromáždění ČSR.

Po vzniku Československé republiky byla 29. února 1920 přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i po vzoru Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Skládal se z Poslanecké sněmovny s třemi sty členy a Senátu se sto padesáti členy. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu 1920, krátce po prvních volbách do Sněmovny. Díky změnám a předčasným termínům následující volby probíhaly současně s volbami do Sněmovny, což spolu se shodným poměrným systémem mělo za následek, že stranické složení Senátu do značné míry kopírovalo složení dolní komory parlamentu a proklamovaná funkce „pojistky demokracie“ byla zcela iluzorní.

„	Už tehdy, kdy byl vytvořen senát v této podobě, ozvaly se hlasy, že k ničemu nebude. A ukázalo se vskutku, že po celou dobu svého trvání neučinil ničeho, co by se podobalo činu. Naprostý úpadek jeho vlivu jest mimo jiné pozorovati také z té okolnosti, že jeho členové, ač je mezi nimi jistě řada významných osobností, byli úplně odsunuti stranou, jde-li o sestavování vlády. Zatím má senát pro politické strany jen tu nepopíratelnou výhodu, že mohou v něm umístiti své politické veterány, o které by se, kdyby nebylo tohoto pensijního ústavu, musili mnohdy postarati jinak…	“
— Ferdinand Peroutka

Obě komory byly prezidentem definitivně rozpuštěny bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy.

V poválečné republice nebyla instituce senátu obnovena, ačkoliv určitý charakter druhé komory měla slovenská frakce poslanců Národního shromáždění. Tento stav však trval jen do roku 1948. Květnová ústava zavedla striktně jednokomorové Národní shromáždění. Slovenská národní rada byla sice zachována, její usnesení zůstala omezená teritoriálně (Slovensko) i tematicky, a nově byla postavena pod kontrolu Národního shromáždění i vlády.

Federativní Československo

Ve federativním Československu od roku 1969 do roku 1992 existovalo dvoukomorové Federální shromáždění. Podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, se FS skládalo ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Povahu horní komory, založené na regionálním principu, měla Sněmovna národů. Ze 150 poslanců Sněmovny národů bylo 75 voleno v České socialistické republice a 75 ve Slovenské socialistické republice.

Zpočátku však nebyla Sněmovna národů volená řádnými volbami. Poslance za SSR zvolila ze svých řad Slovenská národní rada a poslance za ČSR zvolila ze svých řad rozšířená prozatímní Česká národní rada vytvořená na základě ústavního zákona č. 77/1968 Sb., o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky. První řádné volby do Federálního shromáždění proběhly až 26.–27.11.1971; potom se konaly každých 5 let. Pouze po listopadu 1989 byla část poslanců vyměněna kooptací namísto řádných voleb.

Postavení Sněmovny národů v rámci Federálního shromáždění ČSSR bylo silnější, než postavení Senátu v rámci prvorepublikového parlamentu. Obě sněmovny FS si byly rovnocenné. K platnému usnesení a přijetí zákona bylo třeba souhlasu kvalifikované většiny poslanců v obou sněmovnách. Vedle toho platil zákaz majorizace při společném hlasování hlasování obou sněmoven o řadě zákonů a při hlasování o důvěře vládě, což znamená, že menšina slovenských poslanců nesměla být přehlasována českou většinou a mohla sporné usnesení zablokovat. Pokud obě sněmovny hlasovaly různě, mohly se usnést na tzv. dohodovacím řízení, kdy byl vytvořen dohodovací výbor, tvořený zpravidla 20 poslanci (po deseti za každou sněmovnu). Pokud by ani dohodovací výbor nedošel ke shodě, mohl prezident Federální shromáždění rozpustit a vypsat nové volby. V podmínkách normalizace však takových případ neshody prakticky nastat nemohl a k rozpuštění Federálního shromáždění nedošlo ani později.

Sněmovna národů, stejně jako celé Federální shromáždění, zanikla k 31. prosinci 1992.

Historie českého Senátu

Československá socialistická republika (1969–1990) a Česká a Slovenská Federativní Republika (1990–1992) měla jednokomorovou Českou národní radu. Při rozdělení federace vyvstal však problém s umístěním českých poslanců zanikajícího Federálního shromáždění. Nová Ústava České republiky, účinná od 1. ledna 1993, zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a Senátu. Do doby jeho ustavení bylo zamýšleno zřídit Prozatímní Senát (čl. 106 odst. 2 Ústavy), ale ten nakonec uzákoněn nebyl.

Období 1996 až 1998: Ústavní většina vládních stran v prvních volbách

Nakonec byly první volby do Senátu Parlamentu ČR uspořádány až na podzim roku 1996. Jelikož šlo o první volby do senátu, 1/3 obvodů volila senátora na 2 roky, 1/3 zvolila senátora se čtyřletým mandátem a pouze 1/3 volila senátora s ústavou předepsaným šestiletým mandátem. Zkrácením prvních mandátů u vybraných senátních obvodů byla naplněna ústavní klauzule, dle které se volby do Senátu konají každé 2 roky a volí se 1/3 senátu (samotná délka mandátu je 6 let). První, tzv. ustavující schůze Senátu se konala ve středu 18. prosince 1996, kdy bylo zvoleno vedení nově vzniklého Senátu. Prvním předsedou Senátu se stal Petr Pithart z KDU-ČSL.

Hned v prvních volbách zvítězili kandidáti vládní ODS (32 senátorů), kteří společně se senátorským klubem KDU-ČSL (13 senátorů) a klubem ODA (7 senátorů) získali v horní komoře parlamentu ústavní většinu 52 senátorů. Tato provládní koalice vydržela až do pádu vlády Václava Klause na přelomu let 1997 a 1998.

Období 1998 až 2006

Následně Senát podporoval úřednickou vládu Josefa Tošovského a to až do předčasných voleb v červnu 1998. Po sněmovních volbách podepsaly dvě nejsilnější parlamentní strany (ODS a ČSSD) tzv. Opoziční smlouvu, která dávala nejen možnost oběma politickým stranám měnit ústavu (společně měly více jak 3/5 ústavní většinu jak v PS, tak v Senátu), ale zároveň i vládní sociální demokracie podpořila kandidáta ODS (Libuše Benešová) do funkce předsedy Senátu. Tato politická konstelace však vydržela pouze do senátních voleb r. 2000, kdy většinu křesel v Senátu obsadili členové Čtyřkoalice. Úspěch malých stran zaznamenaly i volby do Senátu r. 2002, kdy Čtyřkoalice opět vyhrála, tentokrát se však jednalo o vládní subjekt a Senát tak dál podporoval Špidlův kabinet, vzniklý v létě 2002. Opozice vedená ODS (M. Topolánek) získala kontrolu nad Senátem po volbách r. 2004, kdy ČSSD vedená premiérem S. Grossem utrpěla velkou porážku a v Senátu měla po volbách pouhých 7 zástupců. Úspěch ODS se opakoval i v supervolebním roce 2006, kdy M. Topolánek jako premiér obhájil post nejsilnější strany i ve volbách do Senátu.

Období 2006 až 2016

Volby do Senátu r. 2006 mají prvenství v tom, že poprvé v dějinách získala jedna strana dostatečný počet senátorů, aby mohla po volbách disponovat většinou senátních hlasů. V roce 2006 se to povedlo ODS, která v l. 2006 - 2008 měla 41 senátorů, tedy více jak polovinu celkového počtu senátorů. Tuto nadpoloviční většinu ztratila v následujících volbách v r. 2008, vládní koalice vedená ODS si však většinu v Senátu udržela. Teprve v roce 2010 dokázala ČSSD zopakovat takový výsledek senátních voleb, jaký měla v r. 2006 ODS, tedy výsledné obsazení nadpoloviční většiny křesel v Senátu jedinou polit. stranou, v tomto případě opoziční ČSSD. Úspěch ČSSD se opakoval i v r. 2012, kdy po senátních volbách dále posílila na celkových 46 senátorů. Teprve senátní volby v r. 2014 znamenaly ztrátu nadpoloviční většiny pro ČSSD (jejich senátorský klub měl po volbách 35 členů), ale samotná vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) si udržela pohodlnou většinu (49 senátorů).

Období od roku 2016

Senátní volby v roce 2016 znamenaly úspěch především pro KDU-ČSL či kandidáty, které KDU-ČSL podporovala (jednalo se o zisk 9 mandátů). Naopak propadly ČSSD (pouze 2 mandáty) a hnutí ANO 2011 (pouze 3 mandáty). I přesto si vládní koalice udržela většinu. Z opozičních stran získaly senátory ODS (3 mandáty), TOP 09 a STAN (společně 2 mandáty, STAN ještě další 2 samostatně). Žádného senátora nezískala KSČM. Z menších stran úspěch slavily také Severočeši.cz, Strana zelených, OPAT, SLK či „OSN“. Nejpočetnějším senátorským klubem zůstal Senátorský klub ČSSD (25 členů), na druhé místo se dostal Senátorský klub KDU-ČSL (16 členů). Následují Klub Starostové a nezávislí (11 členů), Senátorský klub Občanské demokratické strany (10 členů), Senátorský klub ANO (7 členů) a Klub nezávislých senátorů (5 členů). V senátních volbách v roce 2016 obhajovalo svůj mandát 19 senátorů (volilo se celkem ve 27 obvodech), uspělo 10 senátorů. Volby v obvodu č. 4 – Most však později Nejvyšší správní soud ČR označil za neplatné a znovu se opakovaly v lednu 2017. Po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se z důvodu zvolení senátora Jiřího Hlavatého uvolnil post senátora v obvodu č. 39 - Trutnov a Senátorský klub ANO tak přišel o jednoho svého člena. Na jeho místo byl v lednových doplňovacích volbách zvolen Jan Sobotka, který se připojil ke Klubu Starostové a nezávislí. V roce 2017 také senátor Václav Láska vystoupil ze Strany zelených a založil nové liberální hnutí Senátor 21, jehož cílem je podpora nezávislých osobností při volbách do Senátu. V doplňovacích volbách v květnu 2018 v obvodu č. 78 - Zlín byl za toto hnutí zvolen na uvolněné místo po Františku Čubovi do Senátu Tomáš Goláň. Po několika měsících od svého vzniku se tak mezi ostatní subjekty v Senátu se svými dvěma senátory zařadilo také toto nové hnutí.

Senátní volby v roce 2018 znamenaly obrovský úspěch pro ODS, která si oproti stavu před volbami polepšila o šest mandátů, uspěli také kandidáti Starostů a nezávislích a řady opozice se tak v Senátu výrazně rozšířily, čemuž pomohl i výrazných propad do té doby nejsilnější ČSSD (ztráta 12 mandátů). Senátorský klub ODS se rozšířil také o Iva Valentu, který byl již v roce 2014 zvolen za Stranu soukromníků a do této doby působil jako nezávislí. I přesto se nejsilnějším klubem v Senátu stal Klub Starostů a nezávislích, který obohatili také například dva neúspěšní prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer. Další prezidentský kandidát Pavel Fischer byl sice rovněž zvolen, ale v Senátu zůstává bez klubové příslušnosti a je předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. I přesto, že ODS neměla nejsilnější klub, podařilo se jí do čela Senátu prosadit jejího kandidáta Jaroslava Kuberu, který vystřídal po osmi letech dosavadního předsedu Milana Štěcha z ČSSD. V prvním kole volby vypadl kandidát STAN Jan Horník, v druhém kole pak Kubera porazil kandidáta KDU-ČSL Václava Hampla. Po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery v lednu 2020 se dočasně vedení Senátu ujmul jeho 1. místopředseda Jiří Růžička z Klubu Starostové a nezávislí, který se zároveň rozhodl kandidovat jako zástupce nejsilnějšího klubu na funkci předsedy Senátu. Ještě před samotnou volbou posílila řady Senátorského klubu ODS do té doby nezávislá senátorka Jitka Chalánková, aby tak pomohla kandidátovi ODS Miloši Vystrčilovi ke zvolení. Vystrčil nakonec podle očekávání zvítězil nad Růžičkou již v prvním kole volby a stal se předsedou Senátu, jako klíčová se ukázala také podpora senátního klubu KDU-ČSL. V doplňovacích volbách na Teplicku v červnu 2020 byl zvolen jako nástupce Jaroslava Kubery kandidát ODS Hynek Hanza a Senátorský klub ODS i Klub Starostové a nezávislí mají nyní oba shodně 19 členů.

Pravomoci

Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může:

• schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR
• zamítnout – návrh je vrácen do Poslanecké sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Přehlasování poslaneckou sněmovnou není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor parlamentu, jednacího řádu senátu a některých mezinárodních smluv
• vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny – ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijato prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém Poslaneckou sněmovnou a je případně schválen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců
• vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat
• nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat

Senát Parlamentu ČR má a opakovaně využívá právo zákonodárné iniciativy, tj. může poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů.

V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá v naléhavých záležitostech na místo zákonů zákonná opatření, která může navrhovat jen vláda a která musí být schválena na první schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jinak dále pozbývají platnosti. Zákonná opatření nelze přijímat ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a některých mezinárodních smluv.

Předseda Senátu Parlamentu České republiky vyhlašuje termín voleb prezidenta České republiky. Senát může podat k Ústavnímu soudu na prezidenta žalobu pro velezradu. Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů. Senát též Poslanecké sněmovně navrhuje dva kandidáty na Veřejného ochránce práv.

Volby a obsazení

Mapa senátních obvodů

Podrobnější informace naleznete v článku Volby do Senátu Parlamentu České republiky.

Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách prezident České republiky. Volební obvody jsou jednomandátové a vymezené zákonem. Volby probíhají v 81 obvodech (každé 2 roky v jedné třetině obvodů), za každý obvod je zvolen kandidát, který v prvním kole volby získal alespoň 50 % hlasů, a pokud žádný z kandidátů nezískal alespoň 50 % hlasů, postupují 2 kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů v prvním kole do kola druhého. Ve druhém kole se stane senátorem kandidát s vyšším počtem získaných hlasů. V případě uvolnění nebo neobsazení některého místa se konají pro příslušný obvod doplňovací volby. Kandidátovi musí být v druhý den voleb nejméně 40 let.

Volební účast se pohybuje v rozmezí od 15,38 % (druhé kolo v roce 2016) po 44,59 % (první kolo v roce 2010). Senátní volby se konají v sudých letech na podzim, první kolo každých druhých voleb (1998, 2002, 2006, 2010, 2014…) se koná společně s volbami do zastupitelstev obcí, první kolo ostatních voleb (2000, 2004, 2008, 2012, 2016…) se koná společně s volbami do zastupitelstev krajů.

Složení Senátu

Související informace naleznete také v článku Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2018–2020).

Po volbách v roce 2018 má Senát Parlamentu ČR toto složení:

Senátorské kluby

Politická příslušnost	Mandáty
Klub Starostové a nezávislí (celkem 19 členů) Předseda: Petr Holeček
nestr./STAN	7
TOP 09 (kandidatura za TOP 09 a STAN)	2
STAN	1
OPAT	1
SLK	1
SLK (kandidatura za STAN a SLK)	1
nestr. (kandidatura za SD-SN)	1
nestr. (kandidatura za KDU-ČSL, Zelené, STAN a TOP 09)	1
„Marek Hilšer do Senátu“	1
nestr. (kandidatura za Zelené, ODS, STAN a TOP 09)	1
TOP 09 (kandidatura za ODS, STAN, TOP 09)	1
Ostravak	1
Senátorský klub Občanské demokratické strany (celkem 19 členů) Předseda: Martin Červíček
ODS	12
ODS (kandidatura za ODS a KČ)	1
ODS (kandidatura za ODS, STO, SNK-ED a Soukromníky)	1
ODS (kandidatura za ODS, STAN a STO)	1
nezávislý	1
nestr.	2
nestr./Soukromníci	1
Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí (celkem 15 členů) Předseda: Petr Šilar
KDU-ČSL	8
nestr./KDU-ČSL	3
nestr./KDU-ČSL (kandidatura za KDU-ČSL a Zelené)	2
nestr./KDU-ČSL (kandidatura za KDU-ČSL a NK)	1
nestr./KDU-ČSL (kandidatura za KDU-ČSL, Piráty, DPD a LES)	1
Senátorský klub České strany sociálně demokratické (celkem 13 členů) Předseda: Petr Vícha
ČSSD	9
nestr./ČSSD	4
Senátorský klub ANO (celkem 7 členů) Předsedkyně: Zdeňka Hamousová
nestr./ANO	6
nestr./„OSN“	1
Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21 (celkem 6 členů) Předseda: Václav Láska
nestr./SEN 21	2
Zelení (kandidatura za KDU-ČSL a Zelené)	2
SEN 21 (kandidatura za Piráty)	1
HPP 11 (kandidatura za KDU-ČSL, Zelené, HPP 11 a Piráty)	1
Senátoři nezařazení do klubu (celkem 2 senátoři)
nestr.	1
S.cz	1

Mandáty senátorů

Mandáty senátorů pro 12. funkční období 2018–2020 vzešly z řádných voleb jedné třetiny Senátu v roce 2014, 2016 a 2018. A dále z doplňovacích voleb v lednu 2018, květnu 2018, dubnu 2019 a červnu 2020, a rovněž z opakovaných voleb v lednu 2017.

Funkcionáři

Předseda

Podrobnější informace naleznete v článku Předseda Senátu Parlamentu České republiky.

Předseda Senátu zastupuje Senát navenek. Mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podepisuje zákonná opatření Senátu. V případě neobsazené funkce prezidenta a současného rozpuštění Poslanecké sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Poslanecké sněmovny. Je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu. Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Šestým předsedou Senátu byl zvolen pro 12. funkční období od 14. listopadu 2018 Jaroslav Kubera (ODS). Po jeho smrti 20. ledna 2020 dočasně převzal jeho pravomoci 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička. 19. února pak byl zvolen do funkce předsedy Senátu Miloš Vystrčil z ODS.

Místopředsedové

Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu v pořadí jím určeném a střídají se v řízení schůze Senátu. Jeden z nich je označován jako „1. místopředseda“, ačkoli Ústava ani zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, takovou funkci výslovně (na rozdíl např. od Federálního shromáždění) neznají.

2018–2020: Vedení ve 12. funkčním období

Členové vedení Senátu.

Úřad	Člen vedení		Zvolen(a) za		Klub	Obvod	Období ve funkci
							nástup	odchod
Předseda	Miloš Vystrčil	Miloš Vystrčil		ODS	ODS	Jihlava	19. února 2020	úřadující
1. místopředseda	Jiří Růžička	Jiří Růžička		TOP 09 a STAN	STAN a nez.	Praha 6	14. listopadu 2018	úřadující
Místopředseda	Jan Horník	Jan Horník		STAN	STAN a nez.	Karlovy Vary	14. listopadu 2018	úřadující
Místopředsedkyně	Miluše Horská	Miluše Horská		KDU-ČSL a NK	KDU-ČSL a nez.	Pardubice	14. listopadu 2018	úřadující
Místopředseda	Jiří Oberfalzer	Jiří Oberfalzer		ODS	ODS	Beroun	14. listopadu 2018	úřadující
Místopředseda	Milan Štěch	Milan Štěch		ČSSD	ČSSD	Pelhřimov	14. listopadu 2018	úřadující
Bývalí členové vedení
Předseda	Jaroslav Kubera			ODS	ODS	Teplice	14. listopadu 2018	20. ledna 2020

Nejdéle působící senátoři

Senátor	Volební obvod	Subjekt		Vznik mandátu	Zánik mandátu	Počet dní ve funkci
Milan Štěch	obvod č. 15 – Pelhřimov		ČSSD	23. listopadu 1996	úřadující	10015
Pavel Eybert	obvod č. 13 – Tábor		ODS	23.listopadu 1996	23. října 2016	7274
Přemysl Sobotka	obvod č. 34 – Liberec		ODS	23. listopadu 1996	23. října 2016	7274
Jaroslav Kubera	obvod č. 32 – Teplice		ODS	19. listopadu 2000	20. ledna 2020	7001
Daniela Filipiová	obvod č. 26 – Praha 2		ODS	19. listopadu 2000	20. října 2018	6544
	obvod č. 23 – Praha 8
Ivo Bárek	obvod č. 57 – Vyškov		ČSSD	2. listopadu 2002	úřadující	7845
Alena Palečková	obvod č. 23 – Praha 8		ODS	23. listopadu 1996	28. října 2012	5818
Petr Pithart	obvod č. 44 – Chrudim		KDU-ČSL	23. listopadu 1996	28. října 2012	5818
Jiří Pospíšil	obvod č. 14 – České Budějovice		ODS	23. listopadu 1996	28. října 2012	5818
Jitka Seitlová	obvod č. 63 – Přerov		ODA	23. listopadu 1996	14. února 2007	3735 + 3477
			KDU-ČSL	18. října 2014	úřadující
Jaroslav Doubrava	obvod č. 31 – Ústí nad Labem		KSČM	21. listopadu 1998	21. listopadu 2004	2192 + 4933
			Severočeši.cz	23. října 2010	úřadující
Jan Horník	obvod č. 1 – Karlovy Vary		STAN	13. listopadu 2004	úřadující	7103
Tomáš Jirsa	obvod č. 10 – Český Krumlov		ODS	13. listopadu 2004	úřadující	7103
Jiří Oberfalzer	obvod č. 16 – Beroun		ODS	13. listopadu 2004	úřadující	7103
Václav Jehlička	obvod č. 52 – Jihlava		KDU-ČSL	23. listopadu 1996	13. listopadu 2010	5103
Jiří Čunek	obvod č. 77 – Vsetín		KDU-ČSL	28. října 2006	úřadující	6389
Petr Vícha	obvod č. 74 – Karviná		ČSSD	28. října 2006	úřadující	6389

Sídlo Senátu

Sídlem Senátu je Valdštejnský palác

• Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác.
• Jednací sál Senátu se nachází v místech bývalých Valdštejnových koníren. Další historické prostory slouží senátorům pro jednání.
• Interiéry Valdštejnského paláce jsou zdarma přístupné pro veřejnost o víkendech od 10 do 16 hodin. V letním období o hodinu déle. Vstup do objektu je z 1. nádvoří Valdštejnského paláce, které je přístupné z Valdštejnského náměstí.
• Valdštejnská zahrada je volně přístupná od dubna do října od 10 do 18 hodin, v době státních svátků je slavnostně osvětlena a otevřena až do 22 hodin. V sala terreně probíhají v letní sezóně koncerty pro veřejnost, divadelní představení a jiné kulturní akce.

Související články

• Předseda Senátu Parlamentu České republiky
• Volby do Senátu Parlamentu České republiky
• Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky
• Parlament České republiky
• Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
• Prozatímní Senát
• Seznam sněmů českých zemí
• Panská sněmovna
• Senát Národního shromáždění ČSR

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senát Parlamentu České republiky na Wikimedia Commons
• Senát Parlamentu ČR
• Zákon o jednacím řádu Senátu
• Přehled rozdílných hlasování Sněmovny a Senátu, Český rozhlas, 29. 1. 2020
• Přehled hlasování v Senátu, Český rozhlas, 17. 1. 2020

Autoritní data	Biblio: 9be0784e-a7a5-4b06-bbe9-6531995bb43a NKC: ko20010092579 ISNI: 0000 0001 1093 004X VIAF: 158751862 WorldCat Identities: viaf-158751862

Portály: Česko | Politika