Ruská avantgarda: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 6. 2020, 11:19

Jako ruská avantgarda se označuje umělecká epocha v Rusku, která se vyvinula mezi lety 1905-1934. Patří do ní výtvarné umění, literatura, hudba a scénografie, figurální a plakátová tvorba. Podle ruského zdroje avantgarda v Rusku vznikla v roce 1900 a její představitelé tvořili přibližně do roku 1930, vrcholná etapa se datuje do období 1914-1922.

Hlavními směry a vedoucími představiteli ruské avantgardy jsou:

Abstrakcionismus, představitel: Vasilij Kandinskij
Suprematismus, představitel: Kazimir Malevič
Konstruktivismus, představitel: Vladimir Tatlin
Kubofuturismus (kubismus, futurismus), představitel: Vladimir Majakovskij
Organický směr, představitel: Michail Matjušin

Působení žánru

Ruská avantgarda byl proces revoluce a obnovy ve všech odvětvích umění v Rusku. Na jedné straně se orientovala na nejnovější francouzské umělecké objevy, se kterými se identifikovala velmi úzce, společně s ruskou výtvarnou tradicí. Všichni umělci této epochy sjednotili své úsilí do syntézy folklórních prvků, moderních směrů a aktuálních tendencí abstrakce a vytvořili jeden směr. S abstraktním uměním zkoušeli provázat technické výdobytky tehdejší doby. Ze západních vlivů a východních tradic tak povstalo suverénní umění.

Z tohoto těžila celá řada uměleckých proudů jako neoprimitivismus, kubofuturismus, rajonismus, konstruktivismus a analytické umění, projekcionismus a kosmismus. Jedním z nejdůležitějších událostí této epochy byla výstava „Karo-Bube“ od prosince 1910 do ledna 1911 instalovaná členy stejnojmenné umělecké skupiny. Výstava vznikla díky umělcům jako Aristarch Lentulov, Michail Larionov, Kazimir Malevič a Natálie Gončarovová.

V roce 1912 následovala výstava avantgardistů „Oslův ocas“.

Tento umělecký proud byl zpočátku bolševickou kulturní politikou podporován. Suprematismus, Malevičův objev, se stal krátce po Říjnové revoluci v roce 1917 prostředkem masové agitace. Malevič a El Lisickij byli povoláni na učitelská místa na Moskevské vysokou školu uměleckou. Ruští avantgardisté sestávali z nové komunistické „elity“.

3. dubna 1921 bylo v Petrohradě otevřeno „Muzeum pro uměleckou kulturu“, kde bylo publiku představeno 257 prací 69 umělců. Jeho organizační záměr sestával z toho, co nakonec darovali sami umělci muzeu. Podle jejich návrhů měla být utvořena novelizace dějin umění. Všechny vedoucí postavy petrohradské avantgardy se tohoto experimentu účastnily: Vasilij Kandinskij, Vladimir Tatlin, Malevič, Filonov, Matjušin. K nim patří teoretici, kunsthistorici a spisovatelé v čele s Nikolajem Nikolajevičem Puninem. V roce 1924 bylo muzeum po vášnivých roztržkách integrováno do Institutu pro uměleckou kulturu (InchUK). O rok později získal tento institut status státního institutu (GINChUK).

Vliv ruské avantgardy na mladší vývoj západního umění je dnes považován za nesporný. Bez obrazu Černý čtverec na bílém pozadí (1915) Kazimira Maleviče, jeho pozdně suprematické kompozice Bílá na bílé nebo série Černý obraz (1917/18) od Rodčenka a jeho Triptychonu se základními barvami (1921) by byl vývoj umění bez protikladů od Yvese Kleina, Barnetta Newmana nebo Ada Reinhardta nemyslitelný. Také práce amerického Minimal Artu od Donalda Judda a Carla Andreho, které se navrátily k podstatnosti a funkcionalitě dřívějších soch Tatlinových a Rodčenkových.

Po Stalinově nástupu k moci se teoretické kořeny avantgardistů s politickou podporou funkčního umění neslučovaly. Malevič dostal zákaz výstav a publikování. Skladatelé mohli pokračovat jen sbíráním lidové hudby etnik Sovětského svazu. Další umělci odcestovali na Západ. Následovalo centrálně řízené agitační umění, které se označovalo také jako socialistický realismus.

Výtvarné umění

Nejznámějšími představiteli jsou Marc Chagall, Kandinskij, Rodčenko, Popova a Kazimir Malevič. Během toho, jak Kandinskij hledal duchovno v abstraktním umění, byl Malevič se svou geometrickou formální řečí obrácen spíše k suprematismu. Oba sjednocovalo úsilí vnést jednotu světa v souznění duše a kosmu do díla. Myšlenky teosofie hlavně od Rudolfa Steinera ovlivnily hlavně snažení Kandinského.

Umění ruské avantgardy bylo v časech stalinismu zavrženo, sami umělci se distancovali od jejich dřívějších děl. George Costakis začal od 1946 cíleně díla této epochy ruského umění sbírat. Mnohá díla tak byla zachráněna, část jeho sbírky se nachází ve státní Treťjakovské galerii. Costakis tak učinil ruskou avantgardu známou i na Západě.

Nejznámější zástupci

Literatura

K nejdůležitějším literárním autorům patří Andrej Bělyj. Ovlivněn Vladimirem Solovjovem a Nietzchem patří mezi zakladatele symbolismu.

Film

K ruské avantgardě jsou řazeni i filmoví tvůrci jako Dziga Vertov

Architektura

Hudba

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Russische Avantgarde na německé Wikipedii a Ruská avantgarda na slovenské Wikipedii.

Literatura

Hans-Peter Riese: Von der Avantgarde in den Untergrund. Texte zur russischen Kunst 1968–2006. Wienand Verlag, Köln 2009, ISBN 978-3-86832-017-6.
Jewgeni Kowtun: Russische Avantgarde. Sirocco, London 2007, ISBN 978-1-78042-346-3.
G. F. Kovalenko (Hrsg.): The Russian Avant-Garde of 1910–1920 and Issues of Expressionism. Nauka, Moskau 2003, ISBN 5-02-006374-6.
Uwe M. Schneede (Hrsg.): Chagall, Kandinsky, Malewitsch und die russische Avantgarde. Hatje, Ostfildern, 1998, ISBN 3-7757-0797-2.
Susanne Anna (Hrsg.): Russische Avantgarde. Daco-Verlag Günter Bläse, Stuttgart 1995, ISBN 3-87135-026-5.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Winter Landscape (Malevich, 1930).jpg|thumb|Suprematismus - krajinka Zima od Kazimira Maleviče]]
+[[Soubor:Winter Landscape (Malevich, 1930).jpg|náhled|Suprematismus - krajinka Zima od Kazimira Maleviče]]
 Jako '''ruská avantgarda''' se označuje umělecká epocha v [[Rusko|Rusku]], která se vyvinula mezi lety 1905-1934. Patří do ní [[výtvarné umění]], [[literatura]], [[hudba]] a [[scénografie]], figurální a [[plakát]]ová tvorba. Podle ruského zdroje avantgarda v Rusku vznikla v roce 1900 a její představitelé tvořili přibližně do roku 1930, vrcholná etapa se datuje do období 1914-1922.
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 * [[Suprematismus]], představitel: [[Kazimir Malevič]]
 * [[Konstruktivismus]], představitel: [[Vladimir Tatlin]]
 * [[Kubofuturismus]] ([[kubismus]], [[futurismus]]), představitel: [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimir Majakovskij]]
 * Organický směr, představitel: [[Michail Matjušin]]
 == Působení žánru ==
 Ruská avantgarda byl proces revoluce a obnovy ve všech odvětvích umění v [[Rusko|Rusku]]. Na jedné straně se orientovala na nejnovější francouzské umělecké objevy, se kterými se identifikovala velmi úzce, společně s ruskou výtvarnou tradicí. Všichni umělci této epochy sjednotili své úsilí do syntézy folklórních prvků, moderních směrů a aktuálních tendencí abstrakce a vytvořili jeden směr. S [[Abstraktní umění|abstraktním uměním]] zkoušeli provázat technické výdobytky tehdejší doby. Ze západních vlivů a východních tradic tak povstalo suverénní umění.
 Z tohoto těžila celá řada uměleckých proudů jako [[Primitivismus|neoprimitivismus]], [[kubofuturismus]], [[rajonismus]], [[konstruktivismus]] a analytické umění, [[projekcionismus]] a [[kosmismus]]. Jedním z nejdůležitějších událostí této epochy byla výstava „Karo-Bube“ od prosince 1910 do ledna 1911 instalovaná členy stejnojmenné umělecké skupiny. Výstava vznikla díky umělcům jako [[Aristarch Lentulov]], [[Michail Larionov]], [[Kazimir Malevič]] a [[Natálie Gončarovová]].
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Tento umělecký proud byl zpočátku [[Bolševici|bolševickou]] kulturní politikou podporován. [[Suprematismus]], Malevičův objev, se stal krátce po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce 1917 prostředkem masové agitace. Malevič a [[El Lisickij]] byli povoláni na učitelská místa na ''Moskevské vysokou školu uměleckou''. Ruští avantgardisté sestávali z nové komunistické „elity“.
-[[Soubor:Fugue.JPG|thumb|Fuga - Vasilij Kandinskij]]
+[[Soubor:Fugue.JPG|náhled|Fuga - Vasilij Kandinskij]]
-[[3. duben|3. dubna]] [[1921]] bylo v [[Petrohrad|Petrohradě]] otevřeno „''Muzeum pro uměleckou kulturu''“, kde bylo publiku představeno 257 prací 69 umělců. Jeho organizační záměr sestával z toho, co nakonec darovali sami umělci muzeu. Podle jejich návrhů měla být utvořena novelizace dějin umění. Všechny vedoucí postavy petrohradské avantgardy se tohoto experimentu účastnily: [[Vasilij Kandinskij]], [[Vladimir Tatlin]], [[Kazimir Malevič|Malevič]], [[Pavel Nikolajevič Filonov|Filonov]], Matjušin. K nim patří teoretici, kunsthistorici a spisovatelé v čele s [[Nikolaj Nikolajevič Punin|Nikolajem Nikolajevičem Puninem]]. V roce [[1924]] bylo muzeum po vášnivých roztržkách integrováno do ''Institutu pro uměleckou kulturu'' (InchUK). O rok později získal tento institut status státního institutu (''GINChUK'').
+[[3. duben|3. dubna]] [[1921]] bylo v [[Petrohrad]]ě otevřeno „''Muzeum pro uměleckou kulturu''“, kde bylo publiku představeno 257 prací 69 umělců. Jeho organizační záměr sestával z toho, co nakonec darovali sami umělci muzeu. Podle jejich návrhů měla být utvořena novelizace dějin umění. Všechny vedoucí postavy petrohradské avantgardy se tohoto experimentu účastnily: [[Vasilij Kandinskij]], [[Vladimir Tatlin]], [[Kazimir Malevič|Malevič]], [[Pavel Nikolajevič Filonov|Filonov]], Matjušin. K nim patří teoretici, kunsthistorici a spisovatelé v čele s [[Nikolaj Nikolajevič Punin|Nikolajem Nikolajevičem Puninem]]. V roce [[1924]] bylo muzeum po vášnivých roztržkách integrováno do ''Institutu pro uměleckou kulturu'' (InchUK). O rok později získal tento institut status státního institutu (''GINChUK'').
 Vliv ruské avantgardy na mladší vývoj západního umění je dnes považován za nesporný. Bez obrazu ''Černý čtverec na bílém pozadí'' (1915) [[Kazimir Malevič|Kazimira Maleviče]], jeho pozdně [[Suprematismus|suprematické]] kompozice ''Bílá na bílé'' nebo série ''Černý obraz'' (1917/18) od Rodčenka a jeho ''Triptychonu'' se základními barvami (1921) by byl vývoj umění bez protikladů od [[Yves Klein|Yvese Kleina]], [[Barnett Newman|Barnetta Newmana]] nebo [[Ad Reinhardt|Ada Reinhardta]] nemyslitelný. Také práce amerického ''Minimal Artu'' od [[Donald Judd|Donalda Judda]] a [[Carl Andre|Carla Andreho]], které se navrátily k podstatnosti a funkcionalitě dřívějších soch Tatlinových a [[Alexander Michajlovič Rodčenko|Rodčenkových]].
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] nástupu k moci se teoretické kořeny avantgardistů s politickou podporou funkčního umění neslučovaly. Malevič dostal zákaz výstav a publikování. Skladatelé mohli pokračovat jen sbíráním [[lidová hudba|lidové hudby]] etnik [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Další umělci odcestovali na Západ. Následovalo centrálně řízené agitační umění, které se označovalo také jako [[socialistický realismus]].
-==Výtvarné umění==
+== Výtvarné umění ==
 Nejznámějšími představiteli jsou [[Marc Chagall]], [[Vasilij Kandinskij|Kandinskij]], [[Alexander Michajlovič Rodčenko|Rodčenko]], [[Ljubov Sergejevna Popova|Popova]] a [[Kazimir Malevič]]. Během toho, jak Kandinskij hledal duchovno v abstraktním umění, byl Malevič se svou geometrickou formální řečí obrácen spíše k suprematismu. Oba sjednocovalo úsilí vnést jednotu světa v souznění duše a kosmu do díla. Myšlenky [[teosofie]] hlavně od [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]] ovlivnily hlavně snažení Kandinského.
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 === Nejznámější zástupci ===
-[[File:1915 Dance by Rodchenko.jpg|thumb|[[Alexander Rodčenko]], ''Tanec'', 1915]]
+[[Soubor:1915 Dance by Rodchenko.jpg|náhled|[[Alexander Rodčenko]], ''Tanec'', 1915]]
-[[File:Artwork by El Lissitzky 1919.jpg|thumb|[[El Lisickij]], ''Klínem rudým bij bílé'', 1919, litografie]]
+[[Soubor:Artwork by El Lissitzky 1919.jpg|náhled|[[El Lisickij]], ''Klínem rudým bij bílé'', 1919, litografie]]
-[[File:Shukhov tower shabolovka moscow 02.jpg|thumb|[[Šuchovova věž]], 1922]]
+[[Soubor:Shukhov tower shabolovka moscow 02.jpg|náhled|[[Šuchovova věž]], 1922]]
-[[File:Zuev Workers' Club - Moscow (1928).jpg|thumb|[[Ilja Golosov]], Kulturní dům ''Zujev'', 1926]]
+[[Soubor:Zuev Workers' Club - Moscow (1928).jpg|náhled|[[Ilja Golosov]], Kulturní dům ''Zujev'', 1926]]
 * [[Alexander Archipenko]]
 * [[Vladimir Baranov-Rossin]]
@@ Řádek 85: / Řádek 85: @@
 === Literatura ===
 K nejdůležitějším literárním autorům patří [[Andrej Bělyj]]. Ovlivněn [[Vladimir Solovjov|Vladimirem Solovjovem]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzchem]] patří mezi zakladatele [[Symbolismus|symbolismu]].
 === Film ===
@@ Řádek 129: / Řádek 129: @@
 === Literatura ===
-* Hans-Peter Riese: Von der Avantgarde in den Untergrund. Texte zur russischen Kunst 1968–2006. Wienand Verlag, Köln 2009, ISBN 978-3-86832-017-6.
+* Hans-Peter Riese: Von der Avantgarde in den Untergrund. Texte zur russischen Kunst 1968–2006. Wienand Verlag, Köln 2009, {{ISBN|978-3-86832-017-6}}.
-* [[Jevgenij Kovtun|Jewgeni Kowtun]]: Russische Avantgarde. Sirocco, London 2007, ISBN 978-1-78042-346-3.
+* [[Jevgenij Kovtun|Jewgeni Kowtun]]: Russische Avantgarde. Sirocco, London 2007, {{ISBN|978-1-78042-346-3}}.
-* G. F. Kovalenko (Hrsg.): The Russian Avant-Garde of 1910–1920 and Issues of Expressionism. Nauka, Moskau 2003, ISBN 5-02-006374-6.
+* G. F. Kovalenko (Hrsg.): The Russian Avant-Garde of 1910–1920 and Issues of Expressionism. Nauka, Moskau 2003, {{ISBN|5-02-006374-6}}.
-* Uwe M. Schneede (Hrsg.): Chagall, Kandinsky, Malewitsch und die russische Avantgarde. Hatje, Ostfildern, 1998, ISBN 3-7757-0797-2.
+* Uwe M. Schneede (Hrsg.): Chagall, Kandinsky, Malewitsch und die russische Avantgarde. Hatje, Ostfildern, 1998, {{ISBN|3-7757-0797-2}}.
-* Susanne Anna (Hrsg.): Russische Avantgarde. Daco-Verlag Günter Bläse, Stuttgart 1995, ISBN 3-87135-026-5.
+* Susanne Anna (Hrsg.): Russische Avantgarde. Daco-Verlag Günter Bläse, Stuttgart 1995, {{ISBN|3-87135-026-5}}.
 {{Portály|Rusko|Umění}}