Ruská avantgarda: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 25 bajtů ,  před 10 měsíci
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
 
[[Soubor:Winter Landscape (Malevich, 1930).jpg|thumbnáhled|Suprematismus - krajinka Zima od Kazimira Maleviče]]
Jako '''ruská avantgarda''' se označuje umělecká epocha v [[Rusko|Rusku]], která se vyvinula mezi lety 1905-1934. Patří do ní [[výtvarné umění]], [[literatura]], [[hudba]] a [[scénografie]], figurální a [[plakát]]ová tvorba. Podle ruského zdroje avantgarda v Rusku vznikla v roce 1900 a její představitelé tvořili přibližně do roku 1930, vrcholná etapa se datuje do období 1914-1922.
* [[Suprematismus]], představitel: [[Kazimir Malevič]]
* [[Konstruktivismus]], představitel: [[Vladimir Tatlin]]
* [[Kubofuturismus]] ([[kubismus]], [[futurismus]]), představitel: [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimir Majakovskij]]
* Organický směr, představitel: [[Michail Matjušin]]
 
== Působení žánru ==
Ruská avantgarda byl proces revoluce a obnovy ve všech odvětvích umění v [[Rusko|Rusku]]. Na jedné straně se orientovala na nejnovější francouzské umělecké objevy, se kterými se identifikovala velmi úzce, společně s ruskou výtvarnou tradicí. Všichni umělci této epochy sjednotili své úsilí do syntézy folklórních prvků, moderních směrů a aktuálních tendencí abstrakce a vytvořili jeden směr. S [[Abstraktní umění|abstraktním uměním]] zkoušeli provázat technické výdobytky tehdejší doby. Ze západních vlivů a východních tradic tak povstalo suverénní umění.
 
Z tohoto těžila celá řada uměleckých proudů jako [[Primitivismus|neoprimitivismus]], [[kubofuturismus]], [[rajonismus]], [[konstruktivismus]] a analytické umění, [[projekcionismus]] a [[kosmismus]]. Jedním z nejdůležitějších událostí této epochy byla výstava „Karo-Bube“ od prosince 1910 do ledna 1911 instalovaná členy stejnojmenné umělecké skupiny. Výstava vznikla díky umělcům jako [[Aristarch Lentulov]], [[Michail Larionov]], [[Kazimir Malevič]] a [[Natálie Gončarovová]].
Tento umělecký proud byl zpočátku [[Bolševici|bolševickou]] kulturní politikou podporován. [[Suprematismus]], Malevičův objev, se stal krátce po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce 1917 prostředkem masové agitace. Malevič a [[El Lisickij]] byli povoláni na učitelská místa na ''Moskevské vysokou školu uměleckou''. Ruští avantgardisté sestávali z nové komunistické „elity“.
[[Soubor:Fugue.JPG|thumbnáhled|Fuga - Vasilij Kandinskij]]
[[3. duben|3. dubna]] [[1921]] bylo v [[Petrohrad|Petrohradě]]ě otevřeno „''Muzeum pro uměleckou kulturu''“, kde bylo publiku představeno 257 prací 69 umělců. Jeho organizační záměr sestával z toho, co nakonec darovali sami umělci muzeu. Podle jejich návrhů měla být utvořena novelizace dějin umění. Všechny vedoucí postavy petrohradské avantgardy se tohoto experimentu účastnily: [[Vasilij Kandinskij]], [[Vladimir Tatlin]], [[Kazimir Malevič|Malevič]], [[Pavel Nikolajevič Filonov|Filonov]], Matjušin. K nim patří teoretici, kunsthistorici a spisovatelé v čele s [[Nikolaj Nikolajevič Punin|Nikolajem Nikolajevičem Puninem]]. V roce [[1924]] bylo muzeum po vášnivých roztržkách integrováno do ''Institutu pro uměleckou kulturu'' (InchUK). O rok později získal tento institut status státního institutu (''GINChUK'').
 
Vliv ruské avantgardy na mladší vývoj západního umění je dnes považován za nesporný. Bez obrazu ''Černý čtverec na bílém pozadí'' (1915) [[Kazimir Malevič|Kazimira Maleviče]], jeho pozdně [[Suprematismus|suprematické]] kompozice ''Bílá na bílé'' nebo série ''Černý obraz'' (1917/18) od Rodčenka a jeho ''Triptychonu'' se základními barvami (1921) by byl vývoj umění bez protikladů od [[Yves Klein|Yvese Kleina]], [[Barnett Newman|Barnetta Newmana]] nebo [[Ad Reinhardt|Ada Reinhardta]] nemyslitelný. Také práce amerického ''Minimal Artu'' od [[Donald Judd|Donalda Judda]] a [[Carl Andre|Carla Andreho]], které se navrátily k podstatnosti a funkcionalitě dřívějších soch Tatlinových a [[Alexander Michajlovič Rodčenko|Rodčenkových]].
Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] nástupu k moci se teoretické kořeny avantgardistů s politickou podporou funkčního umění neslučovaly. Malevič dostal zákaz výstav a publikování. Skladatelé mohli pokračovat jen sbíráním [[lidová hudba|lidové hudby]] etnik [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Další umělci odcestovali na Západ. Následovalo centrálně řízené agitační umění, které se označovalo také jako [[socialistický realismus]].
 
== Výtvarné umění ==
Nejznámějšími představiteli jsou [[Marc Chagall]], [[Vasilij Kandinskij|Kandinskij]], [[Alexander Michajlovič Rodčenko|Rodčenko]], [[Ljubov Sergejevna Popova|Popova]] a [[Kazimir Malevič]]. Během toho, jak Kandinskij hledal duchovno v abstraktním umění, byl Malevič se svou geometrickou formální řečí obrácen spíše k suprematismu. Oba sjednocovalo úsilí vnést jednotu světa v souznění duše a kosmu do díla. Myšlenky [[teosofie]] hlavně od [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]] ovlivnily hlavně snažení Kandinského.
 
 
=== Nejznámější zástupci ===
[[FileSoubor:1915 Dance by Rodchenko.jpg|thumbnáhled|[[Alexander Rodčenko]], ''Tanec'', 1915]]
[[FileSoubor:Artwork by El Lissitzky 1919.jpg|thumbnáhled|[[El Lisickij]], ''Klínem rudým bij bílé'', 1919, litografie]]
 
[[FileSoubor:Shukhov tower shabolovka moscow 02.jpg|thumbnáhled|[[Šuchovova věž]], 1922]]
[[FileSoubor:Zuev Workers' Club - Moscow (1928).jpg|thumbnáhled|[[Ilja Golosov]], Kulturní dům ''Zujev'', 1926]]
* [[Alexander Archipenko]]
* [[Vladimir Baranov-Rossin]]
 
=== Literatura ===
K nejdůležitějším literárním autorům patří [[Andrej Bělyj]]. Ovlivněn [[Vladimir Solovjov|Vladimirem Solovjovem]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzchem]] patří mezi zakladatele [[Symbolismus|symbolismu]].
 
=== Film ===
 
=== Literatura ===
* Hans-Peter Riese: Von der Avantgarde in den Untergrund. Texte zur russischen Kunst 1968–2006. Wienand Verlag, Köln 2009, {{ISBN |978-3-86832-017-6}}.
* [[Jevgenij Kovtun|Jewgeni Kowtun]]: Russische Avantgarde. Sirocco, London 2007, {{ISBN |978-1-78042-346-3}}.
* G. F. Kovalenko (Hrsg.): The Russian Avant-Garde of 1910–1920 and Issues of Expressionism. Nauka, Moskau 2003, {{ISBN |5-02-006374-6}}.
* Uwe M. Schneede (Hrsg.): Chagall, Kandinsky, Malewitsch und die russische Avantgarde. Hatje, Ostfildern, 1998, {{ISBN |3-7757-0797-2}}.
* Susanne Anna (Hrsg.): Russische Avantgarde. Daco-Verlag Günter Bläse, Stuttgart 1995, {{ISBN |3-87135-026-5}}.
 
{{Portály|Rusko|Umění}}
413 628

editací

Navigační menu