Politická korektnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Pejorativa za použití HotCat
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Politická korektnost''' ([[angličtina|anglicky]] ''political correctness'', do [[čeština|češtiny]] též překládáno jako '''společensky nezávadná mluva''') označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a&nbsp;[[pejorativum|nehanlivé]] vyjadřování ve [[veřejný prostor|veřejném prostoru]], zejména vůči [[etnická skupina|etnickým]] nebo [[Sociální skupina|sociálním]] skupinám. Politická korektnost tak usiluje o&nbsp;nahrazení [[Předsudek|předsudků]], [[Stereotyp|stereotypů]] a označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní [[konotace]] a&nbsp;ve&nbsp;výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i&nbsp;požadavku na [[Genderová lingvistika|genderově neutrální]] (nesexistické) použití jazyka.<ref name="a">{{Citace elektronické monografie
'''Politická korektnost''' ([[angličtina|anglicky]] ''political correctness'', do [[čeština|češtiny]] též překládáno jako '''společensky nezávadná mluva''') označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a&nbsp;[[pejorativum|nehanlivé]] vyjadřování ve [[veřejný prostor|veřejném prostoru]], zejména vůči [[etnická skupina|etnickým]] nebo [[Sociální skupina|sociálním]] skupinám. Politická korektnost tak usiluje o&nbsp;nahrazení [[Předsudek|předsudků]], [[stereotyp]]ů a označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní [[konotace]] a&nbsp;ve&nbsp;výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i&nbsp;požadavku na [[Genderová lingvistika|genderově neutrální]] (nesexistické) použití jazyka.<ref name="a">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = David
| příjmení = David
| jméno = Jaroslav
| jméno = Jaroslav
Řádek 52: Řádek 52:
Ve&nbsp;veřejném [[diskurz]]u a&nbsp;v&nbsp;médiích je obecně užíván [[Pejorativum|pejorativně]] jako něco zbytečného a&nbsp;nechtěného.<ref name="b" /><ref>{{Citace monografie
Ve&nbsp;veřejném [[diskurz]]u a&nbsp;v&nbsp;médiích je obecně užíván [[Pejorativum|pejorativně]] jako něco zbytečného a&nbsp;nechtěného.<ref name="b" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Duignan
| příjmení1 = Duignan
| jméno1 = Peter
| jméno1 = Peter
| příjmení2 = Gann
| příjmení2 = Gann
| jméno2 = L. H.
| jméno2 = L. H.
| titul = Political correctness
| titul = Political correctness
| url = https://books.google.cz/books?id=60GOfMRZCAAC&redir_esc=y&hl=cs
| url = https://books.google.cz/books?id=60GOfMRZCAAC&redir_esc=y&hl=cs
Řádek 77: Řádek 77:
| datum vydání = 2017-08-31
| datum vydání = 2017-08-31
| url = https://www.euro.cz/politika/v-evrope-valci-svoboda-s-politickou-korektnosti-tvrdi-klaus-1369237
| url = https://www.euro.cz/politika/v-evrope-valci-svoboda-s-politickou-korektnosti-tvrdi-klaus-1369237
}}</ref><ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. S. 25–29.</ref> Komentátoři z&nbsp;levé části politického spektra naopak tvrdí, že konzervativci využívají koncept politické korektnosti, aby odvedli pozornost od vlastního [[diskriminace|diskriminačního]] chování, neslušnosti a&nbsp;recyklování škodlivých stereotypů vůči těmto menšinovým skupinám obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) {{ISBN|978-80-7363-240-3}}. S. 25–29.</ref> Komentátoři z&nbsp;levé části politického spektra naopak tvrdí, že konzervativci využívají koncept politické korektnosti, aby odvedli pozornost od vlastního [[diskriminace|diskriminačního]] chování, neslušnosti a&nbsp;recyklování škodlivých stereotypů vůči těmto menšinovým skupinám obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Moláček
| příjmení = Moláček
| jméno = Jan
| jméno = Jan

Verze z 7. 6. 2020, 22:28

Politická korektnost (anglicky political correctness, do češtiny též překládáno jako společensky nezávadná mluva) označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a nehanlivé vyjadřování ve veřejném prostoru, zejména vůči etnickým nebo sociálním skupinám. Politická korektnost tak usiluje o nahrazení předsudků, stereotypů a označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní konotace a ve výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i požadavku na genderově neutrální (nesexistické) použití jazyka.[1][2][3]

Počátky používání tohoto termínu spadají do 60. let 20. století, kdy byla politická korektnost satirickým označením uvnitř levicového hnutí ve Spojených státech.[4] Ve svém současném významu se začal objevovat záhy v 80. letech, kdy začal být využíván konzervativci pro kritické označení liberálních aktivit. Výrazně zpopularizován byl následně v 90. letech v souvislosti s jeho hojným používáním v The New York Times a jiných amerických médiích.[1][5] Do českého prostředí začal termín politická korektnost pronikat v 10. letech 21. století, výrazně zpopularizován pak byl v době migrační krize českou konzervativní pravicí.[6]

Ve veřejném diskurzu a v médiích je obecně užíván pejorativně jako něco zbytečného a nechtěného.[4][7][8] Pravicoví političní komentátoři v souvislosti se snahami o politicky korektní vyjadřování často mluví o cenzuře a omezování svobody slova ve prospěch menšin.[9][10] Komentátoři z levé části politického spektra naopak tvrdí, že konzervativci využívají koncept politické korektnosti, aby odvedli pozornost od vlastního diskriminačního chování, neslušnosti a recyklování škodlivých stereotypů vůči těmto menšinovým skupinám obyvatel.[11][12]

Genderově neutrální jazyk

V USA se volání po genderově neutrálním (nesexistické) vyjadřování začalo objevovat v 70. letech 20. století, kdy se na základě mnoha studií prováděných v té době zjistilo, že tvary profesí v generickém maskulinu si lidé automaticky spojují s muži, což by ve výsledku mohlo v pracovním životě znevýhodňovat ženy, např. při šancích na přijetí nebo povýšení.[13] Změna se projevovala například nahrazováním slov s morfémem „-man“ (muž) jinými tvary (-er, -person, člověk), např. spokesperson místo spokesman či police officer místo policeman.

Přenášení těchto snah z angličtiny do dalších jazyků často naráží na jejich odlišnou strukturu, protože gramatický rod má například ve flektivních jazycích jiné použití i souvislosti.

Čeští genderoví lingvisté a lingvistky usilují o:

  • důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ, např. pekař a pekařka či sekretář a sekretářka, nebo používání dalších prostředků genderově vyváženého vyjadřování,
  • za sexistickou je někdy považována také přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (Novák a Novákova, dnes psáno dlouze Nováková), a proto podle některých konzervuje podřízené postavení žen.[14]

Reference

  1. ↑ a b DAVID, Jaroslav. Politická korektnost [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné online. 
  2. ↑ political correctness [online]. Oxford English Dictionary. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ VOVSÍK, Martin. Politická korektnost a její sociální funkce v USA: Konceptuální a mediální analýza. Plzeň: Fakulta filozofická Západočeské univerzity, 2018. 90 s. Dostupné online. S. 4. 
  4. ↑ a b SCHULTZ, Debra L. To Reclaim a Legacy of Diversity: Analyzing the 'Political Correctness' Debates in Higher Education. New York: National Council for Research on Women, 1993. 72 s. Dostupné online. ISBN 978-1880547137. (anglicky) 
  5. ↑ BERMAN, Paul. Debating P.C.: The Controversy over Political Correctness on College Campuses. New York: Delta, 1992. Dostupné online. ISBN 978-0307801784. Kapitola Instruction. (anglicky) 
  6. ↑ Politická korektnost v ČR a její význam [online]. Politický slovník. Dostupné online. 
  7. ↑ DUIGNAN, Peter; GANN, L. H. Political correctness. 1. vyd. Stanford: Hoover Institution – Stanfordova univerzita, 1995. 47 s. Dostupné online. ISBN 978-0817937423. (anglicky) 
  8. ↑ TRUSINOVÁ, Magdaléna. Být politicky korektní je v Česku přes čáru. Radio Wave [online]. 2016-08-22. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. V Evropě válčí svoboda s politickou korektností, tvrdí Klaus. Euro.cz [online]. 2017-08-31. Dostupné online. 
  10. ↑ BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. S. 25–29.
  11. ↑ MOLÁČEK, Jan. Politická korektnost je úspěšný návod, jak zlepšit společnost. Ale my jsme zase jednou chytřejší. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-16. Dostupné online. 
  12. ↑ ZÍTA, Dalibor. Uhlová a Šídlo: Být politicky nekorektní je často hulvátství, přehnaná korektnost ztěžuje porozumění. Radio Wave [online]. 2018-11-06. Dostupné online. 
  13. ↑ VALDROVÁ, Jana. „Žena a vědec? To mi nejde dohromady.“ Testy generického maskulina v českém jazyce. Naše řeč [online]. 2008. Dostupné online. 
  14. ↑ VALDROVÁ, Jana; KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, Blanka; PACLÍKOVÁ, Pavla. Kultura genderově vyváženého vyjadřování [pdf]. MŠMT. S. 39–40. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Politická_korektnost&oldid=18659835“