Odevzdání pozůstalosti: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 4 bajty ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN
m (Robot: oprava ISBN)
 
Jako '''odevzdání pozůstalosti''' (nebo '''odevzdání dědictví''') se v právních řádech, ve kterých se [[pozůstalost|dědictví]] nenabývá [[smrt]]í [[zůstavitel]]e, označuje přechod dědictví na [[dědic]]e. Odevzdáním pozůstalosti dědic nabyl [[majetek]] náležející do dědictví nebo jeho část. [[Pozůstalost]] odevzdal dědicům [[soud]] doručením '''odevzdací listiny''', která měla z [[procesní právo|procesního hlediska]] formu [[usnesení (soud)|usnesení]]. Majetek zanechaný zůstavitelem se v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti dědicům označoval jako [[ležící pozůstalost]].<ref>Jiří Švestka, Jan Dvořák: ''Občanské právo hmotné 3''. Praha: Wolters Kluwer, 2009, {{ISBN |978-80-7357-465-9}}, str. 283-284.</ref>
 
V [[Česko|českých zemích]] tento institut existoval do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1950]]. Jeho užití však přichází v úvahu i v současnosti v případech tzv. [[dodatečné projednání dědictví|dodatečného projednání dědictví]] po osobě zemřelé do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1950]], ve kterém soud postupuje podle právní úpravy účinné ke dni úmrtí zůstavitele.
421 379

editací

Navigační menu