František Jílek (1913–1993): Porovnání verzí
→Externí odkazy: úprava |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Vystudoval reálné gymnázium a obchodní školu. Teprve poté vstoupil na [[Konzervatoř Brno|brněnskou konzervatoř]]. [[Klavír]] a skladbu studoval u [[Jaroslav Kvapil|Jaroslava Kvapila]] a dirigování u [[Zdeněk Chalabala|Zdeňka Chalabaly]] a [[Antonín Balatka|Antonína Balatky]]. Studia dokončil na mistrovské škole [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]] u [[Vítězslav Novák|Vítězslava Nováka]]. Nejprve učil na hudební škole ''Brněnské Besedy'' a byl druhým sbormistrem jejího pěveckého sboru. V roce [[1937]] se stal korepetitorem a příležitostným dirigentem brněnské opery. V letech [[1939]]–[[1948]] působil jako dirigent opery v [[Ostrava|Ostravě]]. V roce [[1948]] se stal dirigentem opery [[Národní divadlo Brno|Národního divadla v Brně]] a po odchodu Zdeňka Chalabaly do Prahy i jejím šéfem. |
Vystudoval reálné gymnázium a obchodní školu. Teprve poté vstoupil na [[Konzervatoř Brno|brněnskou konzervatoř]]. [[Klavír]] a skladbu studoval u [[Jaroslav Kvapil|Jaroslava Kvapila]] a dirigování u [[Zdeněk Chalabala|Zdeňka Chalabaly]] a [[Antonín Balatka|Antonína Balatky]]. Studia dokončil na mistrovské škole [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]] u [[Vítězslav Novák|Vítězslava Nováka]]. Nejprve učil na hudební škole ''Brněnské Besedy'' a byl druhým sbormistrem jejího pěveckého sboru. V roce [[1937]] se stal korepetitorem a příležitostným dirigentem brněnské opery. V letech [[1939]]–[[1948]] působil jako dirigent opery v [[Ostrava|Ostravě]]. V roce [[1948]] se stal dirigentem opery [[Národní divadlo Brno|Národního divadla v Brně]] a po odchodu Zdeňka Chalabaly do Prahy i jejím šéfem. |
||
Vedle klasického českého a světového operního repertoáru věnoval svou pozornost zejména dílu [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] a soudobých českých skladatelů. Již v Ostravě uvedl poprvé na scénu operu ''[[Veselohra na mostě (Martinů)|Veselohra na mostě]]'' [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]]. Jako interpret Janáčkových oper proslul i v zahraničí. Hostoval v řadě operních scén ([[Lipsko]], [[Helsinky]], [[Drážďany]], [[Záhřeb]]). V roce [[1958]] provedl poprvé operu ''[[Osud (Janáček)|Osud]]'' a za nahrávku ''[[Její pastorkyňa|Její pastorkyně]]'' (v zahraničí uváděné jako ''Jenůfa'') obdržel cenu'' Orphée d'Or de l'Academie National du Disque Lyrique (Prix [[Arturo Toscanini]]-[[Paul Vergnes]])''. |
Vedle klasického českého a světového operního repertoáru věnoval svou pozornost zejména dílu [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] a soudobých českých skladatelů. Již v Ostravě uvedl poprvé na scénu operu ''[[Veselohra na mostě (Martinů)|Veselohra na mostě]]'' [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]]. Jako interpret Janáčkových oper proslul i v zahraničí. Hostoval v řadě operních scén ([[Lipsko]], [[Helsinky]], [[Drážďany]], [[Záhřeb]]). V roce [[1958]] provedl poprvé operu ''[[Osud (Janáček)|Osud]]'' a za nahrávku ''[[Její pastorkyňa|Její pastorkyně]]'' (v zahraničí uváděné jako ''Jenůfa'') obdržel cenu'' Orphée d'Or de l'Academie National du Disque Lyrique (Prix [[Arturo Toscanini]]-[[Paul Vergnes]])''. |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
* ''Československý hudební slovník I (A–L),'' 1963, SHV, Praha |
* ''Československý hudební slovník I (A–L),'' 1963, SHV, Praha |
||
* Jaroslav Smolka: ''Malá encyklopedie hudby.'' Praha, Editio Supraphon, 1983. |
* Jaroslav Smolka: ''Malá encyklopedie hudby.'' Praha, Editio Supraphon, 1983. |
||
* Jiří Ort: ''Pozdní divoch. Láska a život Leoše Janáčka v operách a dopisech.'' Praha, Mladá fronta, 2005. ISBN |
* Jiří Ort: ''Pozdní divoch. Láska a život Leoše Janáčka v operách a dopisech.'' Praha, Mladá fronta, 2005. {{ISBN|80-204-1256-5}} |
||
==Externí odkazy== |
== Externí odkazy == |
||
* {{NK ČR|jn19990216090}} |
* {{NK ČR|jn19990216090}} |
||
* {{Obálky knih}} |
* {{Obálky knih}} |
||
Verze z 6. 6. 2020, 23:57
| František Jílek | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 22. května 1913 Brno, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. září 1993 (ve věku 80 let) Brno  Česko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel, klavírista a dramaturg |
| Nástroje | klavír |
| Ocenění | národní umělec (1978) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Jílek (22. května 1913 Brno – 16. září 1993 Brno) byl český dirigent, klavírista a skladatel.
Život
Vystudoval reálné gymnázium a obchodní školu. Teprve poté vstoupil na brněnskou konzervatoř. Klavír a skladbu studoval u Jaroslava Kvapila a dirigování u Zdeňka Chalabaly a Antonína Balatky. Studia dokončil na mistrovské škole Pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka. Nejprve učil na hudební škole Brněnské Besedy a byl druhým sbormistrem jejího pěveckého sboru. V roce 1937 se stal korepetitorem a příležitostným dirigentem brněnské opery. V letech 1939–1948 působil jako dirigent opery v Ostravě. V roce 1948 se stal dirigentem opery Národního divadla v Brně a po odchodu Zdeňka Chalabaly do Prahy i jejím šéfem.
Vedle klasického českého a světového operního repertoáru věnoval svou pozornost zejména dílu Leoše Janáčka a soudobých českých skladatelů. Již v Ostravě uvedl poprvé na scénu operu Veselohra na mostě Bohuslava Martinů. Jako interpret Janáčkových oper proslul i v zahraničí. Hostoval v řadě operních scén (Lipsko, Helsinky, Drážďany, Záhřeb). V roce 1958 provedl poprvé operu Osud a za nahrávku Její pastorkyně (v zahraničí uváděné jako Jenůfa) obdržel cenu Orphée d'Or de l'Academie National du Disque Lyrique (Prix Arturo Toscanini-Paul Vergnes).
Kromě operních představení řídil i symfonické orchestry v Ostravě i v Brně. V letech 1978–1983 převzal umělecké vedení Státní filharmonie Brno. Byl rovněž vynikající klavírista. Kromě sólových koncertů spolupracoval s Moravským kvartetem a byl znám jako výborný improvizátor. Již v době studií na konzervatoři získal za tuto schopnost Zeleného cenu.
Dílo
Jako hudební skladatel vycházel z díla svých učitelů Jaroslava Kvapila a Vítězslava Nováka. Skladatelské dílo není příliš rozsáhlé. K nejznámějším dílům patří:
- Suita pro klavír, flétnu a klarinet
- Smyčcové kvartety
- Symfonie
- Romance a Burleska pro velký orchestr
- Scénická hudba k činohrám (Molière: Zdravý nemocný, William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena aj.)
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Jaroslav Smolka: Malá encyklopedie hudby. Praha, Editio Supraphon, 1983.
- Jiří Ort: Pozdní divoch. Láska a život Leoše Janáčka v operách a dopisech. Praha, Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1256-5
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jílek (1913–1993)
- Šablona:Obálky knih
- František Jílek v Encyklopedii dějin města Brna
- Národní divadlo Brno
- ZUŠ Františka Jílka, Brno
- Životopis a diskografie (en)
- Česká hudba – životopis
- Diskografie Supraphon
