Jarmil Burghauser: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
čtení a hra partitur
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 17: Řádek 17:


== Skautská činnost ==
== Skautská činnost ==
Od roku 1935 byl členem skautského oddílu [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]] ([[Pražská Dvojka|pražské Dvojky]]), kde měl přezdívku ''Jumbo''. <ref>HOJER, Jindřich, ČERNÝ, Václav a kol.: ''Jestřábe, díky – Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé. Ostrov, Praha, 2000, str. 155, ISBN 80-86289-12-5 ''</ref> Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění [[Junák – český skaut|Junáka]] v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby [[Skautská hymna|skautskou hymnu]].<ref>{{Citace periodika
Od roku 1935 byl členem skautského oddílu [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]] ([[Pražská Dvojka|pražské Dvojky]]), kde měl přezdívku ''Jumbo''. <ref>HOJER, Jindřich, ČERNÝ, Václav a kol.: ''Jestřábe, díky – Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé. Ostrov, Praha, 2000, str. 155, {{ISBN|80-86289-12-5}} ''</ref> Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění [[Junák – český skaut|Junáka]] v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby [[Skautská hymna|skautskou hymnu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Janov
| příjmení = Janov
| jméno = Slavomil
| jméno = Slavomil
Řádek 27: Řádek 27:
| strany = 8-9
| strany = 8-9
| url = https://casopisy.skaut.cz/magos/797#p8
| url = https://casopisy.skaut.cz/magos/797#p8
}}</ref> Při obnově skautingu v letech 1968–70 působil na ústředí Junáka, byl členem náčelnictva chlapeckého kmene. Po další obnově skautingu z roku 1989 přijal funkci starosty Junáka a vedoucího čestného Svojsíkova oddílu.
}}</ref> Při obnově skautingu v letech 1968–70 působil na ústředí Junáka, byl členem náčelnictva chlapeckého kmene. Po další obnově skautingu z roku 1989 přijal funkci starosty Junáka a vedoucího čestného Svojsíkova oddílu.


V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v [[Starořečtina|klasické řečtině]], který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka.<ref>{{Citace elektronického periodika
V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v [[Starořečtina|klasické řečtině]], který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 43: Řádek 43:


== Dílo ==
== Dílo ==
Již od dětství se věnoval tvůrčím aktivitám, od skládání hudby až po psaní beletrie. Jako primán gymnázia napsal [[Science fiction|sci-fi]] román ''Vzduchem'', který vycházel v roce 1932 na pokračování v dětském časopisu Paleček (ilustrovala jej autorova matka Zdenka Burghauserová).
Již od dětství se věnoval tvůrčím aktivitám, od skládání hudby až po psaní beletrie. Jako primán gymnázia napsal [[Science fiction|sci-fi]] román ''Vzduchem'', který vycházel v roce 1932 na pokračování v dětském časopisu Paleček (ilustrovala jej autorova matka Zdenka Burghauserová).


Jako muzikolog se zabýval především tvorbou [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]], jehož dílo zpracoval do tematického [[katalog]]u.
Jako muzikolog se zabýval především tvorbou [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]], jehož dílo zpracoval do tematického [[katalog]]u.
Řádek 59: Řádek 59:
| rok_vydání = 2015
| rok_vydání = 2015
| místo = Brno
| místo = Brno
| url = http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=5390}}</ref>
| url = http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=5390
}}</ref>
Stal se autorem hudby k filmům ''Premiera'' ([[1947]]), ''[[Z mého života (film)|Z mého života]]'' ([[1955]]; zároveň dělal dramaturgii), ''[[Legenda o lásce]]'' a ''[[Labakan]]'' z roku [[1956]], ''[[Kde řeky mají slunce]]'' ([[1961]]), ''[[Místo v houfu]]'' ([[1964]]), ''[[Polka jede do světa]]'' ([[1965]]), ''[[Jarní vody]]'' ([[1968]]).
Stal se autorem hudby k filmům ''Premiera'' ([[1947]]), ''[[Z mého života (film)|Z mého života]]'' ([[1955]]; zároveň dělal dramaturgii), ''[[Legenda o lásce]]'' a ''[[Labakan]]'' z roku [[1956]], ''[[Kde řeky mají slunce]]'' ([[1961]]), ''[[Místo v houfu]]'' ([[1964]]), ''[[Polka jede do světa]]'' ([[1965]]), ''[[Jarní vody]]'' ([[1968]]).

Verze z 6. 6. 2020, 22:18

Jarmil Burghauser
Narození21. října 1921
Písek, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí19. února 1997 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníhudební skladatel, sbormistr, muzikolog a dirigent
RodičeFrantišek Viktor Mokrý a Zdeňka Burghauserová
PříbuzníOtakar Šourek (tchán)
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jarmil Burghauser (21. října 1921 Písek19. února 1997 Praha), vlastním jménem Jarmil Michael Mokrý, byl český hudební skladatel, hudební vědec a skautský činovník.

Životopis

Již v dětství se projevoval jako výrazný hudební talent. V šesti letech se začal učit hře na klavír, od dvanácti let se učil soukromě skladbu u Jaroslava Křičky a po jeho smrti pokračoval u Otakara Jeremiáše. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (v roce 1940) studoval skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři, kde absolvoval roku 1944 ve třídě Václava Talicha. Od roku 1946 pokračoval studiem muzikologie na filozofické fakultě Karlovy Univerzity, kde nesměl absolvovat z ideologických důvodů a nedostal diplom.

V letech 19461953 působil jako sbormistr Národního divadla, poté se věnoval vlastní tvorbě a vědecké činnosti. V 70. a 80. letech patřil mezi nežádoucí autory, nesměl cestovat do zahraničí, jeho skladby nahrané v rozhlase byly smazány. Jako muzikolog vešel ve známost zejména zpracováním definitivního souborného katalogu děl Antonína Dvořáka. Od roku 1984 až do své smrti byl předsedou Společnosti Antonína Dvořáka.

Skautská činnost

Od roku 1935 byl členem skautského oddílu Jaroslava Foglara (pražské Dvojky), kde měl přezdívku Jumbo. [1] Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění Junáka v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby skautskou hymnu.[2] Při obnově skautingu v letech 1968–70 působil na ústředí Junáka, byl členem náčelnictva chlapeckého kmene. Po další obnově skautingu z roku 1989 přijal funkci starosty Junáka a vedoucího čestného Svojsíkova oddílu.

V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v klasické řečtině, který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka.[3]

Dílo

Již od dětství se věnoval tvůrčím aktivitám, od skládání hudby až po psaní beletrie. Jako primán gymnázia napsal sci-fi román Vzduchem, který vycházel v roce 1932 na pokračování v dětském časopisu Paleček (ilustrovala jej autorova matka Zdenka Burghauserová).

Jako muzikolog se zabýval především tvorbou Antonína Dvořáka, jehož dílo zpracoval do tematického katalogu.

S M. Šolcem vydal Ediční zásady a směrnice k notační problematice klasiků 20. století.

Ve vlastní skladatelské tvorbě zaujímají významné místo hudebně dramatická díla: opery Alladina a Palomid (1943–1944), Lakomec (1949), Karolinka a lhář (1950–1953), Most (1963–1964) a balety Honza a čert (1954), Sluha dvou pánů (1957) a Tristram a Izalda (1969).[4]

Stal se autorem hudby k filmům Premiera (1947), Z mého života (1955; zároveň dělal dramaturgii), Legenda o lásce a Labakan z roku 1956, Kde řeky mají slunce (1961), Místo v houfu (1964), Polka jede do světa (1965), Jarní vody (1968).

S Petrem Ebenem spoluvytvořil učebnici Čtení a hra partitur (1960).[5]

Odkazy

Reference

  1. HOJER, Jindřich, ČERNÝ, Václav a kol.: Jestřábe, díky – Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé. Ostrov, Praha, 2000, str. 155, ISBN 80-86289-12-5
  2. JANOV, Slavomil. Junácká hymna: symbol pod lupou. Magoš. 1. 11. 2016, roč. 1, čís. 5, s. 8-9. Dostupné online. 
  3. DOSTÁL, Václav. Jarmil Burghauser a jeho deníky ve starořečtině. Skautský institut [online]. 2017-02-24 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SMOLKA, Jaroslav. Burghauser, Jarmil Michael. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online.
  5. Čestní občané. Praha 7 [online]. Praha 7 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 26, 36, 47, 57, 213
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 84. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 160. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 335-337. 

Externí odkazy