Bednáreček (železniční zastávka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
uprava infoboxu
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 18: Řádek 18:
| počet cestujících =
| počet cestujících =
| vypravené vlaky =
| vypravené vlaky =
| prodej jízdenek = ne
| prodej jízdenek = ne
| návazná doprava = ne
| návazná doprava = ne
| poznámky =
| poznámky =
| služby ve stanici = ne
| služby ve stanici = ne
| loc-map = {{LocMap |Česko |label= Bednáreček|position= top|width= 220 |lat= 49.20888|long= 15.15|float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label= Bednáreček|position= top|width= 220 |lat= 49.20888|long= 15.15|float=center |caption=}}
| commonscat = Bednáreček (train station)
| commonscat = Bednáreček (train station)
Řádek 28: Řádek 28:


== Historie ==
== Historie ==
Zastávka byla vybudována společností [[Českomoravská transverzální dráha]] (''BMTB''), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních [[Čechy|Čech]] po [[Trenčianska Teplá|Trenčianskou Teplou]]. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku z [[Veselí nad Lužnicí (nádraží)|Veselí nad Lužnicí]] do [[Jihlava město|Jihlavy]]. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného [[architektura|architektonického]] vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku ''BMTB''.
Zastávka byla vybudována společností [[Českomoravská transverzální dráha]] (''BMTB''), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních [[Čechy|Čech]] po [[Trenčianska Teplá|Trenčianskou Teplou]]. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku z [[Veselí nad Lužnicí (nádraží)|Veselí nad Lužnicí]] do [[Jihlava město|Jihlavy]]. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného [[architektura|architektonického]] vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku ''BMTB''.


Po zestátnění všech soukromých společností v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, [[Císařsko-královské státní dráhy]] (''kkStB''), po roce 1918 pak správu přebraly [[Československé státní dráhy]].
Po zestátnění všech soukromých společností v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, [[Císařsko-královské státní dráhy]] (''kkStB''), po roce 1918 pak správu přebraly [[Československé státní dráhy]].
Řádek 38: Řádek 38:


== Literatura ==
== Literatura ==
* SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Praha: Baset., 2004. ISBN 80-7340-034-0.
* SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Praha: Baset., 2004. {{ISBN|80-7340-034-0}}.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 5. 6. 2020, 19:02

Bednáreček
Budova zastávky v Bednárečku
Budova zastávky v Bednárečku
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
ObecBednáreček
Souřadnice
Bednáreček
Bednáreček
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice757427
Trať225
Nadmořská výška575 m n. m.
V provozu od3. listopadu 1887
Dopravní koleje1
Nástupiště (nástupní hrany)1 (1)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bednáreček je železniční zastávka v jižní části obce Bednáreček v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji při řece Žirovnici. Leží na elektrifikované jednokolejné trati 225 (25 kV, 50 Hz AC).

Historie

Zastávka byla vybudována společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB.

Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrický provoz na trati procházející zastávkou byl zahájen 28. května 1980.

Popis

Nachází se zde jedno nekryté hranové nástupiště.

Literatura

  • SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Praha: Baset., 2004. ISBN 80-7340-034-0.

Externí odkazy