Architektura starověkého Řecka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+Archaická dle Enc. antiky ad.; probírka souvisejících a Nejproslulejších
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Architekturu starověkého Řecka''' dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a [[Helénismus|helénistické]]. [[Architektura]] archaické doby přímo navazuje na prvky [[Mykénská civilizace|mykénské]] a [[Mínojská civilizace|mínojské]] [[Architektura|architektury]], které jí předcházely.
'''Architekturu starověkého Řecka''' dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a [[Helénismus|helénistické]]. [[Architektura]] archaické doby přímo navazuje na prvky [[Mykénská civilizace|mykénské]] a [[Mínojská civilizace|mínojské]] [[Architektura|architektury]], které jí předcházely.


Řečtí [[Architekt|architekti]] stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali [[Optický klam|optické klamy]], kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.
Řečtí [[architekt]]i stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali [[Optický klam|optické klamy]], kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.


== Historický vývoj ==
== Historický vývoj ==
Řádek 7: Řádek 7:
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby [[Mykénská civilizace|mykénské civilizace]]. Patří k nim mohutné hradby z [[Kyklopské zdivo|kyklopského zdiva]] v [[Mykény|Mykénách]] (se [[Lví brána (Mykény)|Lví bránou]]), [[Tíryns|Tíryntu]] ad. Dále jsou to [[Tholos|tholoi]], kruhové hrobky s [[Nepravá klenba|nepravou klenbou]] a paláce s obdélným sálem – [[megaron]]em.
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby [[Mykénská civilizace|mykénské civilizace]]. Patří k nim mohutné hradby z [[Kyklopské zdivo|kyklopského zdiva]] v [[Mykény|Mykénách]] (se [[Lví brána (Mykény)|Lví bránou]]), [[Tíryns|Tíryntu]] ad. Dále jsou to [[Tholos|tholoi]], kruhové hrobky s [[Nepravá klenba|nepravou klenbou]] a paláce s obdélným sálem – [[megaron]]em.


; Archaická doba (800 – 500 př.n.l.)
; Archaická doba (800 – 500 př.n.l.)
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě [[Sloup (architektura)|sloupu]] a [[kladí]]. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy ([[Antový chrám|in antis]]) v monumentální [[peripteros]] se sloupovým ochozem na [[Krepidóma|stupňovité základně]]. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje [[dórský řád]], v 6. století jemnější [[iónský řád]] především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů.
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě [[Sloup (architektura)|sloupu]] a [[kladí]]. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy ([[Antový chrám|in antis]]) v monumentální [[peripteros]] se sloupovým ochozem na [[Krepidóma|stupňovité základně]]. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje [[dórský řád]], v 6. století jemnější [[iónský řád]] především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů.
* dórský řád: [[Héraion v Olympii]], chrámy v [[Paestum|Paestu]]
* dórský řád: [[Héraion v Olympii]], chrámy v [[Paestum|Paestu]]
* iónský řád: [[Artemidin chrám v Efesu]], [[Héraion na Samu]]
* iónský řád: [[Artemidin chrám v Efesu]], [[Héraion na Samu]]


*Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
* Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
*Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)
* Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)


== Stavitelské slohy (řády) ==
== Stavitelské slohy (řády) ==
[[Soubor:Order (PSF) v.png|náhled|upright|Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu]]
[[Soubor:Order (PSF) v.png|náhled|upright|Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu]]
Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:
Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:


Řádek 31: Řádek 31:


== Konstrukce ==
== Konstrukce ==
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu,
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu,
spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry.
spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry.
Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky.
Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky.
Řádek 37: Řádek 37:
<ref name="Dějiny architektury">{{Citace monografie
<ref name="Dějiny architektury">{{Citace monografie
| příjmení = Raeburn
| příjmení = Raeburn
| jméno = Michael
| jméno = Michael
| titul = Dějiny architektury
| titul = Dějiny architektury
| vydání = 1
| vydání = 1
Řádek 52: Řádek 52:
== Chrám ==
== Chrám ==
{{Viz též|Antický chrám}}
{{Viz též|Antický chrám}}
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké [[architektura|architektury]] byly chrámy, které byly střediskem [[Náboženství|náboženského]] [[cítění]] a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z [[megaron]]u a královských síní mykénských [[Palác|paláců]]. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. [[Cella|celly]], se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké [[architektura|architektury]] byly chrámy, které byly střediskem [[Náboženství|náboženského]] [[cítění]] a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z [[megaron]]u a královských síní mykénských [[palác]]ů. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. [[Cella|celly]], se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.


V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a [[Vepřovice|vepřovic]].
V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a [[Vepřovice|vepřovic]].
Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době.
Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době.
Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech.
Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech.
Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.
Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.


== Řecký dům ==
== Řecký dům ==
[[Řecko|Řecký]] [[dům]] se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.
[[Řecko|Řecký]] [[dům]] se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.


== Nejslavnější řecká stavba ==
== Nejslavnější řecká stavba ==
[[Soubor:The Parthenon in Athens.jpg|náhled|[[Parthenón]] v Athénách]]
[[Soubor:The Parthenon in Athens.jpg|náhled|[[Parthenón]] v Athénách]]
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu [[Parthenón]]. Jedná se o nejdůležitější [[chrám]] [[Akropolis|Akropole]] zasvěcený bohyni [[Athéna|Athéně]] a v 15. století přestavěný na [[Mešita|mešitu]]. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení [[Athény|Athén]] vybuchla a způsobila obrovské škody.
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu [[Parthenón]]. Jedná se o nejdůležitější [[chrám]] [[Akropolis|Akropole]] zasvěcený bohyni [[Athéna|Athéně]] a v 15. století přestavěný na [[Mešita|mešitu]]. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení [[Athény|Athén]] vybuchla a způsobila obrovské škody.
Dnes můžeme na athénské [[Akropolis|Akropoli]] spatřit jeho trosky.
Dnes můžeme na athénské [[Akropolis|Akropoli]] spatřit jeho trosky.


== Nejproslulejší řecká místa ==
== Nejproslulejší řecká místa ==
*[[Artemidin chrám v Efesu]]
* [[Artemidin chrám v Efesu]]
*[[Delfy]]
* [[Delfy]]
*[[Olymp]]
* [[Olymp]]
*[[Bassai|Apollónův chrám v Bassai]]
* [[Bassai|Apollónův chrám v Bassai]]
*[[Epidauros]]
* [[Epidauros]]


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 79: Řádek 79:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
* Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. {{ISBN|80-8046-269-0}}.
* Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.
* Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. {{ISBN|80-7202-021-8}}.


=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 5. 6. 2020, 14:47

Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické. Architektura archaické doby přímo navazuje na prvky mykénské a mínojské architektury, které jí předcházely.

Řečtí architekti stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali optické klamy, kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.

Historický vývoj

Mykénská doba

Nejstarší řeckou architekturu představují stavby mykénské civilizace. Patří k nim mohutné hradby z kyklopského zdiva v Mykénách (se Lví bránou), Tíryntu ad. Dále jsou to tholoi, kruhové hrobky s nepravou klenbou a paláce s obdélným sálem – megaronem.

Archaická doba (800 – 500 př.n.l.)

V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě sloupu a kladí. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy (in antis) v monumentální peripteros se sloupovým ochozem na stupňovité základně. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje dórský řád, v 6. století jemnější iónský řád především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů.

  • Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
  • Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)

Stavitelské slohy (řády)

Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu

Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:

Dórský sloup

Dórský sloup byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sloup se silnými, mocnými sloupy. Vrchní část sloupu, tzv. hlavice, bývala nezdobená.

Iónský sloup

Iónský sloup byl hojně rozšířený ve východních koloniích Malé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o elegantnější a dekorativnější sloh než je dórský. Sloupy jsou oproti dórskému sloupu štíhlejší a jeho hlavice je většinou zdobena tzv. závitnicí zvanou voluta.

Korintský sloup

Korintský sloup vznikl v pozdějším období než dórský a iónský sloup. V Řecku byl používán velmi zřídka, své obliby dospěl až v Římě. Hlavice byla zdobnější a byla tvořena akantovými listy.

Tyto tři základní architektonické sloupy,byly nadále přejaty a rozvíjeny jinými kulturami až po současnou dobu. Řecké a odvozené architektonické sloupy označujeme souhrnným názvem klasická řádová architektura.

Konstrukce

Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová. [1]

Chrám

Související informace naleznete také v článku Antický chrám.

Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké architektury byly chrámy, které byly střediskem náboženského cítění a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z megaronu a královských síní mykénských paláců. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. celly, se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.

V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a vepřovic. Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.

Řecký dům

Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.

Nejslavnější řecká stavba

Parthenón v Athénách

Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu Parthenón. Jedná se o nejdůležitější chrám Akropole zasvěcený bohyni Athéně a v 15. století přestavěný na mešitu. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení Athén vybuchla a způsobila obrovské škody. Dnes můžeme na athénské Akropoli spatřit jeho trosky.

Nejproslulejší řecká místa

Odkazy

Reference

  1. RAEBURN, Michael. Dějiny architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0185-0. S. 39 - 57. 

Literatura

  • Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
  • Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.

Související články

Externí odkazy