Architektura starověkého Řecka: Porovnání verzí
+Archaická dle Enc. antiky ad.; probírka souvisejících a Nejproslulejších |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Architekturu starověkého Řecka''' dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a [[Helénismus|helénistické]]. [[Architektura]] archaické doby přímo navazuje na prvky [[Mykénská civilizace|mykénské]] a [[Mínojská civilizace|mínojské]] [[Architektura|architektury]], které jí předcházely. |
'''Architekturu starověkého Řecka''' dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a [[Helénismus|helénistické]]. [[Architektura]] archaické doby přímo navazuje na prvky [[Mykénská civilizace|mykénské]] a [[Mínojská civilizace|mínojské]] [[Architektura|architektury]], které jí předcházely. |
||
Řečtí [[ |
Řečtí [[architekt]]i stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali [[Optický klam|optické klamy]], kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch. |
||
== Historický vývoj == |
== Historický vývoj == |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby [[Mykénská civilizace|mykénské civilizace]]. Patří k nim mohutné hradby z [[Kyklopské zdivo|kyklopského zdiva]] v [[Mykény|Mykénách]] (se [[Lví brána (Mykény)|Lví bránou]]), [[Tíryns|Tíryntu]] ad. Dále jsou to [[Tholos|tholoi]], kruhové hrobky s [[Nepravá klenba|nepravou klenbou]] a paláce s obdélným sálem – [[megaron]]em. |
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby [[Mykénská civilizace|mykénské civilizace]]. Patří k nim mohutné hradby z [[Kyklopské zdivo|kyklopského zdiva]] v [[Mykény|Mykénách]] (se [[Lví brána (Mykény)|Lví bránou]]), [[Tíryns|Tíryntu]] ad. Dále jsou to [[Tholos|tholoi]], kruhové hrobky s [[Nepravá klenba|nepravou klenbou]] a paláce s obdélným sálem – [[megaron]]em. |
||
; Archaická doba |
; Archaická doba (800 – 500 př.n.l.) |
||
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě [[Sloup (architektura)|sloupu]] a [[kladí]]. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy ([[Antový chrám|in antis]]) v monumentální [[peripteros]] se sloupovým ochozem na [[Krepidóma|stupňovité základně]]. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje [[dórský řád]], v 6. století jemnější [[iónský řád]] především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů. |
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě [[Sloup (architektura)|sloupu]] a [[kladí]]. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy ([[Antový chrám|in antis]]) v monumentální [[peripteros]] se sloupovým ochozem na [[Krepidóma|stupňovité základně]]. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje [[dórský řád]], v 6. století jemnější [[iónský řád]] především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů. |
||
* dórský řád: [[Héraion v Olympii]], chrámy v [[Paestum|Paestu]] |
* dórský řád: [[Héraion v Olympii]], chrámy v [[Paestum|Paestu]] |
||
* iónský řád: [[Artemidin chrám v Efesu]], [[Héraion na Samu]] |
* iónský řád: [[Artemidin chrám v Efesu]], [[Héraion na Samu]] |
||
*Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.) |
* Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.) |
||
*Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.) |
* Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.) |
||
== Stavitelské slohy (řády) == |
== Stavitelské slohy (řády) == |
||
[[Soubor:Order (PSF) v.png|náhled|upright|Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu]] |
[[Soubor:Order (PSF) v.png|náhled|upright|Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu]] |
||
Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů: |
Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů: |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
== Konstrukce == |
== Konstrukce == |
||
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, |
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, |
||
spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. |
spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. |
||
Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. |
Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
<ref name="Dějiny architektury">{{Citace monografie |
<ref name="Dějiny architektury">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Raeburn |
| příjmení = Raeburn |
||
| jméno = |
| jméno = Michael |
||
| titul = Dějiny architektury |
| titul = Dějiny architektury |
||
| vydání = 1 |
| vydání = 1 |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
== Chrám == |
== Chrám == |
||
{{Viz též|Antický chrám}} |
{{Viz též|Antický chrám}} |
||
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké [[architektura|architektury]] byly chrámy, které byly střediskem [[Náboženství|náboženského]] [[cítění]] a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z [[megaron]]u a královských síní mykénských [[ |
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké [[architektura|architektury]] byly chrámy, které byly střediskem [[Náboženství|náboženského]] [[cítění]] a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z [[megaron]]u a královských síní mykénských [[palác]]ů. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. [[Cella|celly]], se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem. |
||
V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a [[Vepřovice|vepřovic]]. |
V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a [[Vepřovice|vepřovic]]. |
||
Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. |
Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. |
||
Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. |
Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. |
||
Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit. |
Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit. |
||
== Řecký dům == |
== Řecký dům == |
||
[[Řecko|Řecký]] [[dům]] se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze |
[[Řecko|Řecký]] [[dům]] se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny. |
||
== Nejslavnější řecká stavba == |
== Nejslavnější řecká stavba == |
||
[[Soubor:The Parthenon in Athens.jpg|náhled|[[Parthenón]] v Athénách]] |
[[Soubor:The Parthenon in Athens.jpg|náhled|[[Parthenón]] v Athénách]] |
||
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu [[Parthenón]]. Jedná se o nejdůležitější [[chrám]] [[Akropolis|Akropole]] zasvěcený bohyni [[Athéna|Athéně]] a v 15. století přestavěný na [[Mešita|mešitu]]. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení [[Athény|Athén]] vybuchla a způsobila obrovské škody. |
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu [[Parthenón]]. Jedná se o nejdůležitější [[chrám]] [[Akropolis|Akropole]] zasvěcený bohyni [[Athéna|Athéně]] a v 15. století přestavěný na [[Mešita|mešitu]]. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení [[Athény|Athén]] vybuchla a způsobila obrovské škody. |
||
Dnes můžeme na athénské [[Akropolis|Akropoli]] spatřit jeho trosky. |
Dnes můžeme na athénské [[Akropolis|Akropoli]] spatřit jeho trosky. |
||
== Nejproslulejší řecká místa == |
== Nejproslulejší řecká místa == |
||
*[[Artemidin chrám v Efesu]] |
* [[Artemidin chrám v Efesu]] |
||
*[[Delfy]] |
* [[Delfy]] |
||
*[[Olymp]] |
* [[Olymp]] |
||
*[[Bassai|Apollónův chrám v Bassai]] |
* [[Bassai|Apollónův chrám v Bassai]] |
||
*[[Epidauros]] |
* [[Epidauros]] |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 79: | Řádek 79: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN |
* Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. {{ISBN|80-8046-269-0}}. |
||
* Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN |
* Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. {{ISBN|80-7202-021-8}}. |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
Verze z 5. 6. 2020, 14:47
Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické. Architektura archaické doby přímo navazuje na prvky mykénské a mínojské architektury, které jí předcházely.
Řečtí architekti stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali optické klamy, kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.
Historický vývoj
- Mykénská doba
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby mykénské civilizace. Patří k nim mohutné hradby z kyklopského zdiva v Mykénách (se Lví bránou), Tíryntu ad. Dále jsou to tholoi, kruhové hrobky s nepravou klenbou a paláce s obdélným sálem – megaronem.
- Archaická doba (800 – 500 př.n.l.)
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě sloupu a kladí. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy (in antis) v monumentální peripteros se sloupovým ochozem na stupňovité základně. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje dórský řád, v 6. století jemnější iónský řád především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů.
- dórský řád: Héraion v Olympii, chrámy v Paestu
- iónský řád: Artemidin chrám v Efesu, Héraion na Samu
- Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
- Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)
Stavitelské slohy (řády)
Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:
Dórský sloup
Dórský sloup byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sloup se silnými, mocnými sloupy. Vrchní část sloupu, tzv. hlavice, bývala nezdobená.
Iónský sloup
Iónský sloup byl hojně rozšířený ve východních koloniích Malé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o elegantnější a dekorativnější sloh než je dórský. Sloupy jsou oproti dórskému sloupu štíhlejší a jeho hlavice je většinou zdobena tzv. závitnicí zvanou voluta.
Korintský sloup
Korintský sloup vznikl v pozdějším období než dórský a iónský sloup. V Řecku byl používán velmi zřídka, své obliby dospěl až v Římě. Hlavice byla zdobnější a byla tvořena akantovými listy.
Tyto tři základní architektonické sloupy,byly nadále přejaty a rozvíjeny jinými kulturami až po současnou dobu. Řecké a odvozené architektonické sloupy označujeme souhrnným názvem klasická řádová architektura.
Konstrukce
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová. [1]
Chrám
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké architektury byly chrámy, které byly střediskem náboženského cítění a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z megaronu a královských síní mykénských paláců. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. celly, se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.
V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a vepřovic. Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.
Řecký dům
Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.
Nejslavnější řecká stavba
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu Parthenón. Jedná se o nejdůležitější chrám Akropole zasvěcený bohyni Athéně a v 15. století přestavěný na mešitu. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení Athén vybuchla a způsobila obrovské škody. Dnes můžeme na athénské Akropoli spatřit jeho trosky.
Nejproslulejší řecká místa
Odkazy
Reference
- ↑ RAEBURN, Michael. Dějiny architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0185-0. S. 39 - 57.
Literatura
- Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
- Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu architektura starověkého Řecka na Wikimedia Commons