Alej: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 42 bajtů ,  před 4 měsíci
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
(typografie)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
{{Různé významy|tento=stromořadí|druhý=řece v Rusku|stránka=Alej (řeka)}}
[[Soubor:Czechia, Jicin, Wallenstein's alley.jpg|thumbnáhled|[[Valdštejnova alej]] u [[Jičín]]a]]
'''Alej''' neboli '''stromořadí''' je označení pro řadové výsadby stromů v [[zahradní architektura|zahradní architektuře]] jako prvek [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorby]]. Jde o skupiny [[strom]]ů vysazené v linii, obvykle v pravidelných rozestupech. Zpravidla jde o doprovodný prvek vodních toků, hranic pozemků, anebo dopravních komunikací. V Čechách a na Moravě jde o velmi starou tradici, která je na území ČR doložena již v době vlády Karla IV. Liniová výsadba může mít formu jednoduché aleje nebo řady keřů, převážně doplně­ných stromy. Alej má vést od určitého místa k cíli.
 
Aleje bývají vysázeny především podél [[pozemní komunikace|pozemních silničních komunikací]] a to jak v [[intravilán]]u i [[extravilán]]u obcí a měst. V minulosti bývaly aleje velmi často vysazovány na příkaz šlechty respektive z popudu majitelů jednotlivých panství. Významný rozvoj alejí v ČR nastal v období baroka, při bu­dování nových, tzv. císařských silnic. Výsadba alejí byla prováděna pro vytvoření souvislého stínu, který pak zvyšo­val pochodovou aktivitu vojsk i tažnou sílu zvířat. Aleje jsou zřejmým prvkem i v zimním období, kdy byla samotná cesta zavátá a ukazovaly tak trasu i v zimním období. Mimo jiné jsou aleje významným orientačním prvkem v krajině. Objektivně aleje výrazně zvyšují přírodní [[Biologická diverzita|biodiverzitu]], vytvářením úkrytů a stanovišť. Aleje působí také velmi příznivě na místní [[mikroklima]] (např. coby [[větrolam]]) a v některých případech i jako ochrana před závějemi. U vjezdů do obcí lze vidět „vstupní brány" alejí.
[[Soubor:Fletcher Moss-row.JPG|thumbnáhled|Alej topolů, nedaleko řeky Mersey.]]
 
Alej má usměrňovat zájem cestujících na vý­značné krajinné dominanty (přírodní útvary, stavby, sídla), jejich skrýváním, částečným odhalováním a průhledy na vhodném místě. Vysazené stromy mohou rámovat měnící se obrazy krajiny. Vede-li ko­munikace podél lesa, alejí vzniká tak dojem, že cesta prochází okrajem lesa.
== Historie ==
Alej je jedním z nejstarších architektonických ideálů v historii zahrad. Její krása (nebo ošklivost) je dána dokonalostí opakování motivu, který vede k zvýšenému vnímání perspektivy a geometrických linek. Je nezaměnitelně architektonickým, umělým prvkem. Alej sfing stále vede k hrobu egyptské královny [[Hatšepsut]] (zemřela 1458 př. n. l.). Podobným způsobem byly upraveni kamenní lvi jejichž zástup vedl k hrobu dynastie Ming v Číně. Podle těchto předpokladů tedy alej stromů má svůj předobraz v starověkých architektonických prvcích.
[[Soubor:Allée des philosophes château Chantilly.jpg|thumbnáhled|''Allée des philosophes'', (Alej filosofů), Chantilly. Autor: [[André Le Nôtre]] (1613–1700)]]
[[Soubor:Lipová alej ve Žlebech1.jpg|thumbnáhled|Památná lipová alej ve Žlebech.]]
 
Jindy jsou uznávanými architekty za počátky alejí považovány technické úpravy v lese: ''„Pokud takové budovy byly obklopené stromy, pro pohodlí stínu, nemusela by příležitostná potřeba oběhu vzduchu dát první představu ostrých dlouhých úzkých mýtin v lese, které povolí proudit větru? A je možné, že to byly počátky těch alejí, které často vidíme, směrem k nejúctyhodnějším bydlením dvou posledních staletí?“'' (H. Repton) <ref name="Repton">[http://cs.wikisource.org/wiki/The_Art_of_LANDSCAPE_GARDENING_%28H._Repton%29 The_Art_of_LANDSCAPE_GARDENING]</ref>
 
Barokní aleje jsou zcela přímočaré, liniové, uměle vytvořené útvary a jeden z hlavních nosných prvků komponované barokní krajiny. barokní aleje tvořily stromy stejného stáří, stejného druhu, stejně velké a tvarované koruny a jednotně v pravidelných odstupech, tak aby byla dokonale uplatněna symetrie, periodicita a homogenita. K dokonalosti alejí byly koruny upravovány řezem. V době absolutismu aleje vedly mnoho kilometrů podél cest, často v přímce, k zámkům, venkovským sídlům nebo loveckým revírům aristokracie jako výraz moci, estetického názoru, potřeby reprezentovat se a pro orientaci v krajině. Aleje byly výrazem doby. Je uváděno, že i „církevní krajinářství“ spoluvytvářelo barokní krajinu alejemi zvýrazňujícími poutní místa, křížové cesty a podobně.<ref name="Borsky">{{Citace elektronické monografie
| jméno = ing Jan Borský
| odkaz na autora =
| titul = BAROKNÍ ALEJE V MINULOSTI A ZA SOUČASNÉ PLURALITY NÁZORŮ
Uliční stromořadí<br />
V městských aglomeracích jsou stromořadí často jedinou složkou ze­leně, která je svým významem nezaměnitelnou a nepominutelnou psychohygienickou složkou lidských sídel. Vlivem nepříznivých podmínek a různých technických příčin však z mno­hých míst aleje mizí.
[[Soubor:Morlanwelz Mariemont JPG20a.jpg|thumbnáhled|Cesta do [[Morlanwelz-Mariemont|Mariemont]], [[Belgie]], buky.]]
 
[[Soubor:Les Jardins du Manoir D Eyrignac 886.jpg|thumbnáhled|Zahrady zámečku Manoir d'Eyrignac (Francie) opakování stejného prvku.]]
 
== Sadovnické působení ==
Aleje jsou výrazným krajinným prvkem, který je považován za zkrášlení krajiny, stejně jako jindy za zohavení krajiny.
Jednotvárně působí aleje, pokud jsou příliš dlouhé a s jednot­ným rozestupem stejného druhu dřeviny. Takové sadovnické úpravy působí na diváka únavně a snižují i pozornost řidičů motorových vozidel. Proto by se u alejí podél frekvento­vaných komunikací měla být jistá pestrost a proměnlivost,ať už daná jiným způsobem výsadby (nepravidelné kompozice), nebo vý­raznými rozdíly v použitých druzích dřevin (například použitím rytmu, viz [[Sadovnická tvorba]]).
[[Soubor:Right turn off of Sweetman's Lane.jpg|thumbnáhled|Alej v Millstone, NJ. Svažující se cesta s alejí.]]
 
Aleje použité jako významný motiv příjezdu k určitému zdůrazňovanému místu by neměly být nepřiměřeně dlouhé, neboť se místo dojmu vznešenosti dochází k únavě diváka. Význam aleje často zvýrazní pravidelný řez dřevin.
 
Aleje vytvářené výsadbami ovocných stromů podél komunikací a vodních toků jsou pro ČR typické a i nepravidelným charakterem používaných dřevin dávají zcela mimořádný ráz krajině, malebnost a současně úpravnost. V období třicetileté války a po druhé světové válce, především při kolektivizaci zemědělství, došlo k značnému snížení počtu alejí. Při opakujících se mrazových kalamitách pravidelně dochází k poškození alejí. (Např. v roce 1929 došlo v Čechách podle dobových odhadů k úhynu asi jedné poloviny veškerých ovocných alejových po­rostů.)
[[Soubor:AlleeImFruehling.jpg|thumbnáhled|Jarní alej.]]
 
V některých případech je vhodné nahradit stromořadí jinými formami zeleně, např. mobilní zelení v nádobách, zvýšenými záhony s květinami, pokryvnými keři i vhodnými vyššími dřevinami. V pěších zónách měst lze aleje kombinovat s jinými výsadbami a doplnit odpočívadly.
[[Soubor:Versailles -Bosquet.jpg|thumbnáhled|Efektní dekorativní aleje lze vytvořit i pomocí dřevin s malou korunou.]]
 
=== Estetické působení ===
| id = 000437232
}}</ref> Linie u množství různých a různě upravovaných dřevin nepůsobí roztříštěně pouze díky ucelenosti díla.
[[Soubor:Jeseniova, za vozovnou, pohled k východu.jpg|thumbnáhled|Alej z jehličnanů, kuželovité kultivary v ulici Jeseniova, Praha.]]
 
Perspektivní linie, vyjadřu­jící v prostoru sbíhavost k tzv. styčnému bodu, mohou být buď totožné s obrysem předmětu (linie terénu, domu, okraje cest, břehy potoka a řeky). Linie mohou být také pouhou a pomyslnou spojkou vrcholů stromů, jak je tomu například u alejí. Oko je při posu­zování obrazu (partie) těmito liniemi silně přitahováno a vedeno na ta místa, kde se linie vzájemně vyrovnávají. Proto jsou průsečíky linií body zvláštního zájmu (zaostření) a jako takové musí být umístěny v zajímavé části obrazu. Když není zájmová oblast dosti zajímavá, musí být její zajímavost zvýšena vhodným doplňkem, například. zajímavým stromem, dominantou, nebo solitérou, květinami nebo uměleckým výtvorem. Pokud linie působí příliš jednotvárně, lze přerušit fádní linii probírkou (vytvořit rytmus) nebo linii přerušit předsazením výrazného stromu, jehož vrchol ji převýší. Jinou možností je vysadit nižší dřeviny jako porost pod horizontální linií a dát linii pohyb.<ref group="L" name="J">{{Citace monografie
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Wagner
| jméno2 = Bohdan
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Hurych
| rok = 1961
| titul = Sadovnictví
| vydání = 2., přeprac. vyd.
| id = 000128363
}}
 
==== Kritika ====
[[Soubor:Langley parkRepton.jpg|thumbnáhled|Účinek odstranění některých stromů z aleje (rozbíjení alejí). Šikmý pohled na takto upravenou alej v Langley Park, autor H. Repton]]
''„Zdá se bylo stejně velice módní v tomto století zatracovat aleje, jako je bylo v minulém století módní vysazovat je. Jenže u alejí panuje tak malé pochopení pravidel estetiky, že většina lidí myslí, že to ospravedlní vyslovení názoru, který je v každém případě, jenom pouhým názorem:" Líbí se mi alej, " nebo, " Nenávidím alej ", takže si beru za své, analyzovat tuto pochvalu nebo odpor.''
 
''Je několik stupňů potěšení, které mysl odvozuje z lásky k řádu, jednoty, starobylosti, velikosti částí a souladu, jež způsobují, že do určité míry uspokojuje dlouhý pohled na perspektivu vznešené aleje. Pro potvrzení pravdivosti tohoto tvrzení apeluji na každého, který tyto pocity musel cítit, když navštívil vysoké aleje ve Windsoru, Hatfieldu, Burleighu, atd. Ačkoliv je třeba před zážitkem poukazoval na to, že nudná stejnost a mnoho nepohodlí, právem přinesly stromořadí špatnou pověst. Tato jednotvárnost je tak zřejmá, že díky aleji je veškeré překvapení, nebo rozmanitost kompozice ztraceno. Výhledy z každého domu v království mohou být omezeny na stejnou krajinu, jestli se rozhlížíte nahoru, nebo dolů, je to přímka. Hledíte na dvě zelené zdi přetvářející celou krajinu.''
 
[[Soubor:Melton Constable Hall.jpg|thumbnáhled|Melton Constable Hall, park navržený [[Lancelot "Capability" Brown|Capability Brownem]] v letech 1764-69]]
''Mezi potíže které způsobují dlouhé přímé aleje, právem může být počítáno, že ve vichřici fungují tak, že nasměrují proud studeného větru s větší razancí na obydlí, jako by byl hnaný dlouhou rourou. Navrhuji však raději uvážit námitky v estetickém ohledu. Pokud je na konci dlouhé aleje umístěn obelisk, nebo chrám, nebo něco jiného, co poutá pohled, pouze omezenci, nebo děti tím budou uchváceni nebo potěšeni. Vkus nebo zkušenost, nenávidí nátlak a otáčí se pryč s odporem od každého vyumělkovaného primitivního pokusu vulgárně poutajícího pozornost.''
 
 
''Ale největší námitka proti alejím je, že (zvláště ve zvlněné krajině, nebo hornatině) často bude působit jako záclona natažená napříč, která znemožňuje pohled, který je nekonečně zajímavější než jakákoliv řada stromů, ať tak nebo onak úctyhodných, nebo krásných. Je třeba roztáhnout tuto záclonu na vhodných místech. Tato užitečná operace je nazývaná rozbíjení souvislých stromořadí. Protože se marně budeme snažit, odstraněním devíti desetin stromů v řadách, zabránit efektu aleje, který je zřejmý z obou konců.“''<ref name="Repton" />
[[Soubor:Le tapis vert - IMG 0141.jpg|thumbnáhled|Alej kolem široké cesty vnímá pozorovatel jinak, než alej kolem úzké cesty.]]
 
==== Obhajoba ====
Z nepříznivých vegetačních podmínek často alejové dřeviny musí čelit suchu, žáru, neprovzdušněné a často znehodnocené chudé půdě, obyčejně s vyšší hodnotou pH. Aleje také poškozuje zasolení a jiné škodlivé látky v půdě, znečištěné ovzduší (exhaláty, výfukové plyny, prachové částice). Poškození dřevin v aleji městské zástavby však může být rovněž vyvoláno i [[Poškození rostlin psí močí|agresivním působením psí moči]]. Těmito vlivy oslabené stromy jsou více napadány škůdci i chorobami. Přímé umělé osvětlení, nebo blízkost tepelného zdroje rovněž narušuje biorytmus dřevin a může způsobit další poškození. Čet­né jsou i mechanická poškození vlivem stavební činnosti, provozu vozidel, vandalismus.
 
[[Soubor:Allée de Neptune et de Bacchus - Versailles - P1180592.JPG|thumbnáhled|Zapojené stříhané stromy v aleji, vysazené blízko sebe, působí spíše jako živý plot.]]
 
=== Škodlivé vlivy aleje na okolí ===
 
Vážným rizikem jsou padající větve a běžně používané stromy s křehkými a lámavými větvemi. Příkladem nevhodné dřeviny je například [[javor stříbrný]] (''Acer saccharinum''), nebo [[pajasan žláznatý]] (''Ailanthus altissima''). Tyto dřeviny v ulicích měst mohou být používány výhradně na základě základní neznalosti zodpovědného pracovníka či naprosté ignorance odborné literatury. Některé dřeviny používané a doporučované k výsadbě jsou invazivní i v ČR (např. pajasan žláznatý), nebo do okolí pronikají výmladky poškozujíc komunikace (např. topol ''Populus nigra''). V současné době jsou v alejích vysazovány především lípy a javory, příležitostně lísky turecké. Nevhodnost tohoto výběru je dána především značně zvýšenými a zbytečnými náklady s údržbou v období opadu listů, plodů, u lípy i květů.
[[Soubor:Silnice mezi Pozovicema a Kamennou.jpg|thumbnáhled|Použití ovocných dřevin - jabloní. Silnice mezi Pozovicema a Kamennou.]]
 
== Technické parametry ==
 
Výběr dřevin, zejména pro úzké ulice, je limitován vhodností a sortimentem. Kromě odolnosti dřevin vůči nepříznivým vlivům musí dřevina odpovídat velikostí koruny (stínění oken, doprava) a její tvar. Stromy nesmějí mít překloněné a křehké větve, přestože jsou takové kultivary distribuovány prodejci (vrby). Dřeviny nemají mít povrcho­vé kořeny (např. topoly, břízy a katalpy), nebo větší plody (kaštan ''Aesculus h.'')apod.<!-- sadovnictví -->
[[Soubor:Łuskowo aleja kasztanowców.jpg|thumbnáhled|Alej koňských kaštanů (''Aesculus''), znatelný efekt perspektivy.]]
 
Novodobá výsadba a obnova stávajících alejí kolem cest je upravena ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Výsadba souvislých stromořadí se nedovoluje u dálnic, rychlostních silnic a ostatních silnic I. třídy, dopravně významných silnic II. třídy. Stanovuje vzdálenosti výsadby u ostatních silnic II. třídy a dopravně významných silnic III.třídy. Stromy nelze vysazovat v dopravních ostrůvcích, v rozhledových polích v těsné blízkosti mostních a jiných stavebních objektů a prvků komunikace, nebo tam, kde by mohly zastiňovat dopravní značení apod“.<ref name="Borsky" />
Stanoviště alejových stromů v blízkosti frekventovaných komunikací bývá méně příznivé než v jejich při­rozeném prostředí, což může ovlivnit i nevhodná volba dřevin. U dopravních komunikací je třeba provádět alespoň jarní udržovací řez dřevin, nebo kontrola. Okrasné dřeviny je třeba pravidelně kontrolovat zejména pro nebezpečí škody na životě a majetku pádem suchých nebo abiotickými vlivy odlomených částí koruny. Pravidelně jednou za deset let je vhodné provádět zmlazovací řez dřevin. Důležité pro údržbu aleje, bezpečnost a nákladovost, je především zvolit vhodný druh a kultivar dřeviny. Vhodným řezem špatně zvolených dřevin je každoroční řez „na babku“. Rostlinný materiál pro výsadbu alejí musí být určitým způsobem odborně připraven už ve školce a zapěstován pro svůj specifický účel.
 
[[Soubor:Laan.JPG|thumbnáhled|Alej kvetoucích stromů, zřejmě [[myrobalán]], (''Prunus cerasifera'')]]
 
Výsadba a ošetřování dřevin jsou odlišné od běžných výsadeb a specifičnost se odvíjí zejména od náročnosti použití v zástavbě. Základním požadavkem na alejové stromy je použití odrostlejších sazenic, zhotovení velkých jam pro výsadbu s výměnou půdy, pravidelné hnojení a zálivka, ochrana proti škodlivým činitelům, výchovný a často i udržovací řez mladých dřevin, ochrana kmene mladých stromků a zabezpečení vhodného prostředí pro kořeny.
 
V moderní době způsobuje poškození alejí rekonstrukce silniční sítě, ale především nevhodná údržba komunikací (solení vozovek, používání herbicidů), letecká aplikace agrochemikálií a také zrušení odborných skupin pracovníků silniční správy, které o aleje pečovaly.sedmdesátých a osmdesátých letech. Následkem neodborné nebo žádné péče pak dochází k zvýšení nákladů na údržbu, poškození dřevin, nebo nezbytnosti sanace dřevin.
[[Soubor:Sankt Georgen am Längsee Sankt Martin Birnbaumallee 01052004 01.jpg|thumbnáhled|Stará alej, jaro. Nepravidelnosti zvyšují efekt malebnosti]]
 
== Vhodné dřeviny ==
* ''Robinia pseudoacacia'' 'Umbraculifera' – [[trnovník akát]], kulovitý
* ''Sorbus aria'' (L.) Crantz – jeřáb muk
[[Soubor:Palace of Versailles Gardens 3.JPG|thumbnáhled|Aleje paláce ve Versailles]]
Pro větší prostranství a nikoliv v těsné blízkosti budov, lze použít například:
* ''Catalpa bignonioides'' Walt. – [[katalpa]] trubačovitá a její kultivary
* ''Alnus glutinosa'' (L.) Gaertn. – [[olše lepkavá]]
* ''Betula verrucosa'' Ehrh. – [[bříza bělokorá]] (křehké větve), mírně zapleveluje
[[Soubor:Čestice 001 (42).jpg|thumbnáhled|Třešňová alej na podzim. Alej Čestice. Okres Strakonice. Česko.]]
* ''Corylus colurna'' L. – [[líska turecká]], (padající plody)
* ''Fagus silvatica'' L. – [[buk lesní]] a jeho formy s barevným olistěním
=== Literatura ===
<references group="L"/>
VELIČKA, Petr; VELIČKOVÁ, Markéta. Aleje české a moravské krajiny. Historie a současný význam. 1. vydání. Praha: Dokořán, 2013. 245 s. {{ISBN |978-80-7363-413-1}}
 
=== Související články ===
413 155

editací

Navigační menu