Turecká menšina v Bulharsku: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
m (Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Ethnic composition of Bulgaria, 2011.PNG|thumbnáhled|rightvpravo|Turci v&nbsp;Bulharsku (v odstínech <span style="background-color:#00CD66;color:white">zelené</span>) podle sčítání lidu roku [[2011]]]]
'''[[Turci]]''' ({{Vjazyce|bg }} {{CizojazyčněVjazyce2|bg|''Български турци''}}, ''Bălgarski turci''; {{Vjazyce|tr }} {{CizojazyčněVjazyce2|tr|''Bulgaristan Türkleri''}}) jsou nejpočetnější etnickou menšinou na území [[Bulharsko|Bulharska]]. Podle různých údajů čítají půl miliónu až jeden milión osob. Společně s [[Pomaci|Pomaky]] (muslimy slovanského/bulharského původu), [[Romové|Rómy]] a dalšími skupinami představují [[Islám|muslimskou]] náboženskou menšinu, která tvoří 11 % z celkového počtu obyvatel Bulharska. Etničtí Turci jsou většinou [[Sunnitský islám|sunnitští muslimové]], pouze menší skupiny jsou [[Šíitský islám|šíitské]]. Obývají především oblast [[Kardžalijsko|Kardžalijska]] v jihovýchodní a východní části pohoří [[Rodopy]] a některé oblasti v severovýchodním Bulharsku. Turecké obyvatelstvo je převážně venkovské, žije však také v několika větších městech, např. v [[Kardžali]] a [[Momčilgrad]]u ve východních Rodopech a v [[Šumen]]u či [[Razgrad]]u v severovýchodním Bulharsku.
 
== Historie ==
=== Po vzniku novodobého Bulharska ===
Historie Turků jakožto menšiny v Bulharsku začíná roku [[1878]], kdy se z [[Osmanská říše|Osmanské říše]] vydělilo autonomní [[Bulharské knížectví]]. V době osvobození zpod turecké nadvlády tvořili Turci nejméně 1/3 obyvatelstva. Nová státní ideologie, založená na [[pravoslaví]] a odkazu [[Druhá bulharská říše|středověké bulharské státnosti]], nemohla přijmout kulturu a správní organizaci staletého utiskovatele. Tudíž sociální postavení této menšiny v novém státě sláblo. Na tomto procesu se podepsalo více faktorů. Nejdůležitějším z nich bylo postupné omezování tradičního vzdělávacího systému, neustávající emigrace a program pozápadňování Bulharska. V jeho rámci došlo k bourání rozsáhlých městských struktur osmanské architektury. Všechny stavby – [[Mešita|mešity]], lázně, [[Medresa|medresy]] – se staly symbolem úhlavního nepřítele národního státu a v následujících letech byly buď záměrně zničeny, nebo ponechány svému osudu. Avšak až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nebyli Turci v Bulharsku národně uvědomělou skupinou, jejich vědomí společné svébytnosti vycházelo pouze z náboženské příslušnosti k islámu.
 
=== Po roce 1945 ===
O Turcích jako o národnostní skupině lze tedy hovořit až v 2. polovině 20. století. Postoj [[Komunistický režim|komunistického režimu]] vůči nim byl proměnlivý a závisel na celkovém směřování stranické ideologie. Avšak turecká menšina zůstávala v očích socialistické vlády přece jen hrozbou. Na základě ústavy z roku 1947 sice získali relativně velký prostor pro zachování kulturní autonomie, ale náboženské školy byly dále zestátňovány a postupně zesvětštěny. Na základě bulharsko-[[Turecko|turecké]] dohody odešlo v emigrantské vlně v letech 1950–1951 na 150 000 bulharských Turků. S nástupem generálního tajemníka [[Todor Živkov|Todora Živkova]] ([[1954]]) restrikce vůči menšinám ještě zesílily s jasným cílem úplné [[Asimilace (sociologie)|asimilace]].
 
=== Éra Todora Živkova a „obrodný proces“ ===
Zásadním krokem v této otázce bylo v letech 1958–1960 zastavení vydávání tisku v [[Turečtina|turečtině]] a zavedení výuky pouze v bulharském jazyce na všech stupních škol. Turečtina zůstala jen jako volitelný předmět. Nejvážnější překážkou v asimilaci Turků bylo samozřejmě náboženství. Proto počátkem šedesátých let komunistické vedení vyvinulo silně ateizační snahy, byl tak například snížen počet imámů. Na základě výsledků sčítání lidu v roce 1965 se vláda opět zabývala vystěhováním části turecké menšiny. Následně tedy v letech 1969 až 1978 odešlo dalších 130 000 Turků. Zesílený tlak na asimilaci menšin vyvrcholil v polovině osmdesátých let násilným přejmenováváním Turků (což bylo oficiálně úřady pojmenováno jako ''obrodný proces'', v němž mělo muslimským menšinám být umožněno se národnostně „obrodit“ a „vrátit ke svým kořenům“, tj. bulharství a pravoslaví), což mělo za následek velkou emigrací v roce 1989, kdy z Bulharska odešlo 320 000 Turků (následujícího roku se však zhruba polovina z nich vrátila).
 
=== Pád komunistického režimu ===
Po pádu komunistického režimu, zde vznikl prostor pro politické zaštítění, jak Turků, tak ostatních menšin. V dubnu [[1990]] vznikla strana s názvem [[Hnutí za práva a svobody]] (DPS), která byla a je politickou reprezentací menšin v Bulharsku. Prvotní cíle strany byly: odstranění následků tzv. obrodného procesu, legální návrat muslimských jmen a možnost znovunavrácení půdy, kterou mnozí kvůli emigraci prodali. Časté útoky od [[Bulharská socialistická strana|bývalých komunistů]] a celková politická situace v Bulharsku přiměla už v polovině devadesátých let vedení strany k upuštění od výlučně etnické orientace. Její stanovy a program jsou proto dodnes formulovány na širokém základě a deklarují záštitu práv všech etnických a náboženských skupin v Bulharsku. Je tedy bez debaty, že má tato strana velkou zásluhu na současném postavení turecké menšiny.
 
== Současnost ==
Turecká menšina dnes zaujímá, prostřednictvím Hnutí za práva a svobody, významné postavení rozhodující třetí síly v politickém boji dvou hlavních bulharských politických stran. Po obnovení náboženských práv a svobod po pádu komunistického režimu se v muslimských obcích také poměrně rychle a zcela samovolně obnovil náboženský život. Turkům bylo uznáno právo na získávání vzdělání v mateřském jazyce. Avšak většina z nich toto právo z praktických důvodů využívá pouze ojediněle. V současnosti fungují v Bulharsku tři islámské státní střední školy (v městech Ruse, Šumen a Momčilgrad) s kombinovanou světskou a náboženskou výukou, které jsou zařazeny do obecného vzdělávacího systému, přičemž fungování středních islámských škol v Bulharsku je částečně sponzorováno zahraničními islámskými nadacemi. Ve státních školách byla také v roce [[2001]] celoplošně zavedena výuka náboženství jako nepovinného předmětu.
 
== Reference ==
* [https://web.archive.org/web/20160913224710/http://www.slovansky-institut.cz/news/etnicka-paleta-dnesniho-bulharska/ Etnická paleta dnešního Bulharska] – studie z roku 2012 na webu Slovanského kulturního institutu (převzato z Europeum.org)
* {{Citace periodika | příjmení = Téra | jméno = Michal | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Islám a balkánští Slované | periodikum = Navýchod | odkaz na periodikum = | rok = 2008 | měsíc = | ročník = 8 | číslo = 4 | strany = | url = http://www.navychod.cz/articles.php?id=7bb2289c-d3d0-11df-9beb-00304832e85e | issn = 1214-2522 | jazyk = | datum přístupu = 2013-05-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20130118064530/http://navychod.cz/articles.php?id=7bb2289c-d3d0-11df-9beb-00304832e85e | datum archivace = 2013-01-18 | nedostupné = ano }}
 
[[Kategorie:Osmanská říše]]
421 379

editací

Navigační menu