Polské království (1385–1569): Porovnání verzí

; vlajka	; znak
	Hymna Bogurodzica + Gaude Mater Polonia
	Motto Si Deus nobiscum quis contra nos (Jestliže Bůh je s námi, kdo je proti nám)
Geografie	; Polské království (červená) a Litevské velkoknížectví (růžová) mezi lety 1386-1434
	; Polské království (červená) a Litevské velkoknížectví (růžová) mezi lety 1386-1434
Hlavní město	Kraków
	Obyvatelstvo
Jazyky	polština, latina
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	Koruna polského království
Měna	Złoty
	Státní útvary a území
	Polské království (1025–1385)
	Polsko-litevská unie (1569–1795)

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 6. 2020, 18:50

Polské království (polsky Królestwo Polskie; latinsky Regnum Poloniae, německy Königreich Polen), byl polský stát vytvořený Krewskou unií nebo Krewským zákonem, kdy bylo Polsko spojeno s Litvou pod vládu jednoho panovníka. Později zvolení panovníci obou států se stali stejnými osobami nebo členy stejné královské rodiny. Unie byla přeměněna v těsnější Lublinskou unii v roce 1569, která byla brzy následována koncem jagelonské dynastie, která vládla Polsku po dvě století a Gediminidskou dynastií, která vládla Litvě 400 let.

Polské království za vlády Jagellonců

V důsledku vymření polských piastovců, došlo v roce 1385 smlouvou v Krevě ke spojení Polska a Litvy v personální unii, tak byl položen základ budoucímu soustátí Polsko-Litva. Litevský velkokníže Jogaila přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu toho roku se také konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále Vladislava II. Jagellonského.

Již od konce 14. století se vůči tomuto spojení Polska a Litvy stavěly okolní země, což vyvrcholilo roku 1409 křižáckým tažením, které nakonec skončilo slavným polským vítězstvím v bitvě u Grunwaldu. Svoji pozici si Poláci s Litevci v následujícím období uhájili i vůči římskému králi Zikmundu Lucemburskému. Po smrti Vladislava v roce 1434 zvolila polská šlechta králem jeho desetiletého syna Vladislava III. Ten se zaměřil na získání Uher, což se mu roku 1440 po dynastické stránce podařilo. Posléze bojoval proti Turkům a již roku 1444 jako dvacetiletý padl v bitvě u Varny.

Po jeho smrti došlo k zmatkům a sporům, z nichž vyšel vítězně mladší bratr Vladislava III., Kazimír. Ten v roce 1466 uzavřel jako Kazimír IV. Jagellonský po třináctileté válce druhý toruňský mír s Řádem německých rytířů, jímž získal západní část pruského území, kterému se od té doby říkalo královské prusko (a symbolicky byl územím nutným pro titul pruského krále). Jeho syn Vladislav Jagellonský, který se roku 1471 stal českým a roku 1491 králem uherským, rozšířil rodové Jagellonské državy na území velké části Evropy, které se táhly od Baltského k Černému moři. Po smrti Kazimíra IV. Jagellonského se na polském trůně vystřídali postupně jeho tři synové, kteří vedli v první polovině 16. století tři války s moskevským knížectvím, vyplňované dílčími střetnutími s Tatary. Polsku se podařilo vyhnout přímé válce s Turky a navázalo přátelské vztahy s křižáky. Rozbroje, které vznikaly v 15. a v 1. polovině 16. století mezi Polskem a Litvou byly zažehnány roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polskému království.

Související články

Koruna polského království

Reference

Obrázky, zvuky či videa k tématu Polské království na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 }}
 '''Polské království''' ([[Polština|polsky]] ''Królestwo Polskie''; [[Latina|latinsky]] ''Regnum Poloniae'', [[Němčina|německy]] ''Königreich Polen''), byl [[Polsko|polský]] stát vytvořený [[Krewská unie|Krewskou unií]] nebo Krewským zákonem, kdy bylo Polsko spojeno s [[Litevské velkoknížectví|Litvou]] pod vládu [[Personální unie|jednoho panovníka]]. Později [[Královské volby v Polsku|zvolení panovníci]] obou států se stali stejnými osobami nebo členy stejné královské rodiny. Unie byla přeměněna v těsnější [[Lublinská unie|Lublinskou unii]] v roce [[1569]], která byla brzy následována koncem [[Jagellonci|jagelonské dynastie]], která vládla Polsku po dvě století a [[Gediminidská dynastie|Gediminidskou dynastií]], která vládla Litvě 400 let.
+== Polské království za vlády Jagellonců ==
+{{viz také|Polské království}}
+[[Soubor:Kazimierz Jagiellonczyk.jpg|náhled|upright|vlevo|Král a velkokníže [[Kazimír IV. Jagellonský]]]]
+V důsledku vymření polských [[piastovci|piastovců]], došlo v roce [[1385]] smlouvou v [[Krewská unie|Krevě]] ke spojení Polska a Litvy v [[personální unie|personální unii]], tak byl položen základ budoucímu soustátí Polsko-Litva. Litevský velkokníže [[Vladislav II. Jagello|Jogaila]] přijal [[křesťanství]] a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu toho roku se také konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagellonského]].
+Již od konce 14. století se vůči tomuto spojení Polska a [[Litevské velkoknížectví|Litvy]] stavěly okolní země, což vyvrcholilo roku [[1409]] křižáckým tažením, které nakonec skončilo slavným polským vítězstvím v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]]. Svoji pozici si [[Poláci]] s [[Litevci]] v následujícím období uhájili i vůči římskému králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundu Lucemburskému]]. Po smrti Vladislava v roce [[1434]] zvolila polská šlechta králem jeho desetiletého syna [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III]]. Ten se zaměřil na získání [[Uhersko|Uher]], což se mu roku [[1440]] po dynastické stránce podařilo. Posléze bojoval proti [[Turci|Turkům]] a již roku [[1444]] jako dvacetiletý padl v [[Bitva u Varny|bitvě u Varny]].
+Po jeho smrti došlo k zmatkům a sporům, z nichž vyšel vítězně mladší bratr [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III.]], Kazimír. Ten v roce [[1466]] uzavřel jako [[Kazimír IV. Jagellonský]] po třináctileté válce druhý toruňský mír s [[Řád německých rytířů|Řádem německých rytířů]], jímž získal západní část pruského území, kterému se od té doby říkalo [[královské prusko]] (a symbolicky byl územím nutným pro titul pruského krále). Jeho syn [[Vladislav Jagellonský]], který se roku [[1471]] stal českým a roku [[1491]] králem uherským, rozšířil rodové Jagellonské državy na území velké části [[Evropa|Evropy]], které se táhly od [[Baltské moře|Baltského]] k [[Černé moře|Černému moři]]. Po smrti Kazimíra IV. Jagellonského se na polském trůně vystřídali postupně jeho tři synové, kteří vedli v první polovině 16. století tři války s moskevským knížectvím, vyplňované dílčími střetnutími s [[Tataři|Tatary]]. Polsku se podařilo vyhnout přímé válce s Turky a navázalo přátelské vztahy s křižáky. Rozbroje, které vznikaly v 15. a v 1. polovině 16. století mezi Polskem a Litvou byly zažehnány roku [[1569]], kdy byla Litva tzv. [[Lublinská unie|lublinskou unií]] těsněji přičleněna k polskému království.
 == Související články ==