Leif Eriksson: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.188.188.109 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je ŠJů
značka: rychlé vrácení zpět
mBez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
'''Leif Eriksson''', ve [[Stará severština|staré severštině]] '''Leifr Eiríksson''', zmiňovaný též jako '''Leif den Lykkelige''' (a v českém překladu '''Leif Šťastný''') (někdy mezi [[970]] a [[980]] [[Island]] nebo [[Grónsko]] – cca [[1020]] neznámo kde) byl [[Norsko|norský]] [[Vikingové|Viking]], patrně první [[Evropa|evropský]] objevitel [[Amerika|Ameriky]].
'''Leif Eriksson''', ve [[Stará severština|staré severštině]] '''Leifr Eiríksson''', zmiňovaný též jako '''Leif den Lykkelige''' (a v českém překladu '''Leif Šťastný''') (někdy mezi [[970]] a [[980]] [[Island]] nebo [[Grónsko]] – cca [[1020]] neznámo kde) byl [[Norsko|norský]] [[Vikingové|Viking]], patrně první [[Evropa|evropský]] objevitel [[Amerika|Ameriky]].


Byl synem [[Erik Rudý|Erika Rudého]], který kolonizoval [[Island]] a [[Grónsko]]. Podle [[Sága (literatura)|ság]] kolem roku [[1000]] koupil Leif loď od Bjarniho Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali [[Vinland]] – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov [[Newfoundland]], v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel [[Helge Ingstad]] u dnešního [[L'Anse aux Meadows]].
Byl synem [[Erik Rudý|Erika Rudého]], který kolonizoval [[Island]] a [[Grónsko]]. Podle [[Sága (literatura)|ság]] kolem roku [[1000]] koupil Leif loď od [[Bjarni Herjólfsson|Bjarniho Herjolfssona]], a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali [[Vinland]] – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov [[Newfoundland]], v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel [[Helge Ingstad]] u dnešního [[L'Anse aux Meadows]].


Podle jiných ság se Leif Eriksson na královský příkaz věnoval šíření křesťanství v Grónsku, kde díky jeho matce vznikl nejstarší kostel tohoto ostrova.
Podle jiných ság se Leif Eriksson na královský příkaz věnoval šíření křesťanství v Grónsku, kde díky jeho matce vznikl nejstarší kostel tohoto ostrova.

Verze z 11. 5. 2020, 19:56

Leif Eriksson
Pomník Leifa Erikssona
Pomník Leifa Erikssona
Narození970
EiríksstaðIr
Úmrtí1020 (ve věku 49–50 let)
Brattahlíð nebo Grónsko
Povoláníobjevitel a mořeplavec
Nábož. vyznáníkřesťanství
severské náboženství
RodičeErik Rudý
PříbuzníFreydís Eiríksdóttir, Thorvald Eiriksson a Thorstein Eiriksson (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leif Eriksson, ve staré severštině Leifr Eiríksson, zmiňovaný též jako Leif den Lykkelige (a v českém překladu Leif Šťastný) (někdy mezi 970 a 980 Island nebo Grónsko – cca 1020 neznámo kde) byl norský Viking, patrně první evropský objevitel Ameriky.

Byl synem Erika Rudého, který kolonizoval Island a Grónsko. Podle ság kolem roku 1000 koupil Leif loď od Bjarniho Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali Vinland – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov Newfoundland, v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L'Anse aux Meadows.

Podle jiných ság se Leif Eriksson na královský příkaz věnoval šíření křesťanství v Grónsku, kde díky jeho matce vznikl nejstarší kostel tohoto ostrova.

Informace jsou kusé a pocházejí ze ság, zapsaných až o dvě století později.

Během své plavby objevil zemi zvanou Helluland – Země plochých kamenů (dnešní Baffinův ostrov) a ještě Markland – Země hlubokých lesů (dnešní Labradorský poloostrov). Při svých plavbách neputoval do vnitrozemí, ale držel se při pobřeží. Sem tam vystoupil se svou posádkou z lodí, aby doplnil zásoby. Poznal také místní obyvatele Inuity a Indiány.

Externí odkazy