Průmysl: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 4. 2020, 16:57

Složení HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.

Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je významným výrobním odvětvím světového hospodářství. Průmyslové výrobky využívá člověk k práci, v domácnosti i ve volném čase. Průmysl velmi rychle zavádí do výroby vědecké objevy a technické vynálezy. Nové výrobky tak stále více ulehčují lidem život.

Společenská změna související s prosazováním průmyslu v národním hospodářství se nazývá industrializace.

Dělení průmyslu

Základní dělení

těžební průmysl - těžba surovin a paliv
zpracovatelský průmysl - zpracování surovin získaných těžebním průmyslem nebo surovin, které získává zemědělství

Jiné dělení

těžký průmysl - vyrábí převážně výrobní prostředky
- strojírenství a obrábění kovů
- elektrotechnický průmysl - výroba elektrických zařízení, přístrojů, kabelů
- hutnictví železa a neželezných kovů
- těžební průmysl - těžba paliv a rud
- elektroenergetika - výroba elektrické energie a technologického tepla
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy, výroba plastů
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv a zdravotnického materiálu
- průmysl stavebních hmot
lehký průmysl - vyrábí převážně spotřební předměty - také někdy nazývaný spotřební průmysl

Statistika

Průmysl je velmi rozsáhlým odvětvím národního hospodářství. Mimo strojírenství a zpracovatelského průmyslu zahrnuje rovněž těžbu nerostných surovin nebo výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Statistika průmyslu je v Česku definována Klasifikací produkce CZ-CPA a zejména Seznamem výrobků CZ-PRODCOM, který přesně stanoví, který výrobek či služba se zahrnuje do průmyslu. Průmyslovými podniky rozumíme ty podniky, ve kterých se největší podíl přidané hodnoty vytváří při výrobě průmyslových výrobků a při poskytování průmyslových služeb. Z hlediska metodiky statistických zjišťování i z hlediska zveřejňovaných statistických informací lze tedy statistiku průmyslu členit na tři základní oblasti:

Statistika produkce

Produkce všech průmyslových výrobků a průmyslových služeb je měřena podle jejich charakteru v různých měrných (fyzických) jednotkách (např. tunách, kilogramech, litrech, kusech, metrech, apod.) a v Kč. Použití té které fyzické jednotky je normalizováno ve všech průmyslových statistikách zemí EU. Mezi hlavní sledované ukazatele statistiky produkce patří i údaje o tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy.

Statistika průmyslových podniků

Vykazující podniky, resp. podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti i na základě dalších vlastností jako je např. velikost subjektu podle počtu zaměstnanců. Mezi hlavní ukazatele této statistiky patří sledování průmyslových zakázek, průměrný evidenční počet zaměstnanců či zaměstnaných osob v průmyslu průměrné mzdy v průmyslu nebo produktivita práce.

Index průmyslové produkce

Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).

Vysvětlivky

V Česku je průmysl (sekundární sektor) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství ^[1] a vytváří velkou část národního důchodu. V ostatních evropských zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl služby (terciární sektor). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba (primární sektor), tj. zemědělství, lesnictví a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").^[2]

Odkazy

Reference

↑ PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
↑ Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu průmysl na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo průmysl ve Wikislovníku
Statistika průmyslu na webu ČSÚ

[1] PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11

[2] Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000

[1]

[2]

@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 == Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
 === Související články ===
@@ Řádek 57: / Řádek 59: @@
 === Externí odkazy ===
-*{{Commonscat}}
+* {{Commonscat}}
-*{{Wikislovník|heslo=průmysl}}
+* {{Wikislovník|heslo=průmysl}}
-*[http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumysl_energetika Statistika průmyslu na webu ČSÚ]
+* [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumysl_energetika Statistika průmyslu na webu ČSÚ]
 {{Autoritní data}}