Josef Alois Schumpeter: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 248 bajtů ,  před 1 rokem
m
Reformulace nevhodných obratů (strojový překlad???); typo
m (Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy)
m (Reformulace nevhodných obratů (strojový překlad???); typo)
 
=== 1919–1932 ===
V letech 1919–1920 <!-- působil s jistými úspěchy ve funkci -->byl ministrem financí [[Rakousko|Rakouska]] (doba poválečné hyperinflace způsobené reparačními požadavky) a v 1920–1924 byl prezidentem soukromé banky ''Biedermann Bank''. Banka v roce 1924 zkrachovala a spolu s ní se ocitl v bankrotu i on sám; banka ho v roce 1925 žalovala pro způsobení škody.<ref>{{Citace periodika|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrm&datum=19250127&seite=6&zoom=33|periodikum= Wiener Morgenzeitung|datum= 27. 1. 1925|strany=6|titul=Finanzminister Schumpeter als Bankpräsident}}</ref> S osobními dluhy byl schopen se plně vyrovnat až roce 1935. V letech 1925-19321925–1932 pracoval na [[Univerzita v Bonnu|Bonnské univerzitě]] v Německu.
=== 1932–1950 ===
Někdy je líčen jako velký renesanční talent, ale chronický smolař.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.geocities.com/CollegePark/Lab/3380/schumpcv.html |datum přístupu=2007-10-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/19990116234827/http://www.geocities.com/CollegePark/Lab/3380/schumpcv.html |datum archivace=1999-01-16 |nedostupné=ne }}</ref> Ministrem se stal za doby [[hyperinflace]], banku přivedl ke krachu a sebe samotného do dluhů, akademickou záři na sebe strhl [[John Maynard Keynes|Keynes]]. Přesto Schumpeter široce ovlivnil ekonomickou vědu 20. století zavedením striktně teoretických přístupů, základů diskuze dynamiky a statiky v ekonomii, a zavedení inovace jako zdroje ekonomické dynamiky a mnoha dalších objevů.
 
[[Peter Drucker]] jej považuje spolu s Keynesem za dva nejvýznamnější ekonomy dvacátého století a píše:<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.peterdrucker.at/en/texts/proph_01.html |datum přístupu=2007-10-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110510093634/http://www.peterdrucker.at/en/texts/proph_01.html |datum archivace=2011-05-10 |nedostupné=ano }}</ref> {{Citát v rámečku|''"Základním omylem pro Schumpetera bylo, že "normální"„normální“ ekonomie je ve stavu rovnováhy. Od studentských let měl za to, že moderní ekonomie je stále v dynamické nerovnováze. Schumpeterova ekonomie není uzavřený systém jako newtonské universum, anebo jako Keynesova makro-ekonomie. Je stále rostoucí a měnící se, ve své podstatě spíše biologická než mechanistická. Pokud Keynes byl "[[heretik]]", pak Schumpeter byl skutečný "nevěřící"„nevěřící“.''|}}
 
V oblasti politické vědy pak stojí za hlavním, v současnosti stále rozvíjeným, modelem zastupitelské [[demokracie]].
== Hlavní dílo v ekonomii ==
=== Historie ekonomické analýzy ===
Jeho obrovská erudice je dobře patrná z jeho posmrtné ''Historie ekonomické analýzy''(''History of Economic Analysis''), ačkoliv některé jeho úsudky mohou být považovány za výstřední a někdy povýšenecké. Za největšího ekonoma 18. století např. nepovažoval [[Adam Smith|Adama Smithe]], ale [[Anne Robert Jacques Turgot|Turgota]]. Schumpeter kritizoval Keynese a [[David Ricardo|Ricarda]] za "ricardovské„ricardovské švindly"švindly“. Podle Schumpetera oba zmínění ekonomové zdůvodňovali ekonomické souvislosti pomocí abstraktních modelů, ve kterých zmrazili vše, kromě několika proměnných. Pak mohli argumentovat, že jedna proměnná přímo a jednoduše ovlivňuje jinou, což vedlo k falešné víře, že lze snadno dedukovat postupy z vysoce abstraktního teoretického modelu.
 
=== Ekonomické cykly ===
Schumpeter se odchyluje od [[Leon Walras|Leona Walrase]] i Keynese ve své ''Teorii ekonomického vývoje'' (''The Theory of Economic Development''). Ekonomický vývoj pojednává jako tok v kruhu, který vede ke stacionárnímu stavu. Tento stacionární stav je podle Schumpetera popsán walrasiánským ekvilibriem. Hrdinou tohoto příběhu se stává podnikatel, který ruší rovnováhu a působíovlivňuje ekonomický vývoj, který probíhá cyklickým způsobem podle několika časových měřítek. V těchto úvahách Schumpeter oživil ideje [[Nikolaj Kondratěv|Nikolaje Kondratěva]] o padesátiletých cyklech, Kondratěvovy vlny.
 
Navrhl model se čtyřmi hlavními cykly: Kondratěva (54 let), Kuzněcova (18 let), Juglara (9 let) a Kitchina (okolo 4 roků), které se mohou spojovat a vytvářet složenou vlnu. Pokud se fáze všech těchto vln spojí, mohou vytvořit propad a následnou depresi.
 
=== Schumpeter a keynesiánství ===
Podle jeho teorie walrasiánská rovnováha není adekvátní pro pochopení klíčového mechanismu ekonomického vývoje. Za důležitý zdroj podnikatele, s jehož pomocí může pořídit potřeby pro uskutečnění své vize, považoval dobře vyvinutý kapitalistický finanční systém, včetně širokého rozsahu institucí pro poskytování úvěrů. Ekonomy je možné dělit na ty, kteří zdůrazňují "reálnou"„reálnou“ analýzu a považují peníze pouze za závoj, a na ty, pro které jsou monetární instituce důležité a peníze mohou být zvláštní hybnou silou. Schumpeter i Keynes patří mezi ty druhé. Jako ekonomický liberál však Schumpeter přesto keynesiánství odmítal.
 
=== Schumpeter a demisezánik kapitalismu ===
Jeho nejpopulárnější knihou je pravděpodobně ''Kapitalismus, socialismus a demokracie'' (''Capitalism, Socialism and democracy''). Tato kniha začíná pojednáním o [[Karl Marx|Karlu Marxovi]]. Na povrchu se zdá, že dílo podporuje [[socialismus]]. Schumpeterovým důvodem bylo, že při otevřené chvále kapitalismu by si knihu přečetli pouze ti, kteří již [[kapitalismus]] podporovali. Proto věřil, že se musí přestrojit za vyznavače socialismu, aby přiměl mladé socialisty ke čtení knihy. Doufal, že tím probudí čtenářovy vlastní pochybnosti o slabinách socialismu. Schumpeter sdílel Marxův závěr, že se kapitalismus zhroutí, ačkoliv vyvozoval, že bude nahrazen socialismem z nemarxistických důvodů. V této knize charakterizoval kapitalismus známým obratem jako „tvořivé ničení“ (creative destruction), během něhož staré způsoby jsou vlastním systémem zničeny a nahrazeny novými.
 
Domnívá se, že úspěch kapitalismu povede k formě [[Korporativismus|korporativismu]] a vytvoření postojů, které budou kapitalismu nepřátelské, zejména mezi intelektuály. V rozvinutém kapitalismu nebude existovat intelektuální a sociální klima, které by umožňovalypřálo enterpreneurstvípodnikatelskému duchu. Proto bude nahrazen nějakou formou socialismu. Stane se to bez revoluce, pouze trendemtím, že lidé budou volit do parlamentu sociálně demokratické strany.
 
Argumentoval, že [[kapitalismus]] padne zevnitř v důsledku hlasování většin pro vytvoření sociálního státu a omezení enterpreneurstvíprostředí příznivého podnikání, což zničí kapitalistickou strukturu. Zdůrazňoval, že analyzuje trendy a neprovádí politickou agitaci. Někteří dovozují, že [[John Kenneth Galbraith]] byl ovlivněn Schumpeterovými názory na korporace. Dle vize Schumpetera intelektuálové rovněž přispějí k demisiúpadku. Pojmem intelektuál přitom označuje osoby, které jsou schopny vyjádřit své názory na společenské záležitosti, za které přímo neodpovídají. Jsou schopni vystupovat v zájmu těch vrstev, do nichž sami nepatří. Zatímco v předkapitalistické éře bylo vzdělání privilegiem několika mála, velkou výhodou kapitalismu je, že stále více lidí může získat vyšší vzdělání. Míst ve vedení je ovšem omezené množství a s nezaměstnaností roste nespokojenost. Intelektuálové jsou schopni organizovat mezi obyvatelstvem protesty a přijít s kritickými myšlenkami.
Podle Schumpeterova pohledu by socialismus zajistil výrobu orientovanou na potřeby lidí bez některých vnitřních tendencí kapitalismu, jako je fluktuace [[konjunktura|konjunktury]], [[nezaměstnanost]] a úbytek souhlasu se systémem.
 
{{Podrobně|Inovativní ekonomika}}
{{Upravit část|chybný překlad nedávající smysl (nějaké své jeho, divý duch, podnikatel-duch atd.; chybí zdroj)}}
Koncept podnikavosti by nemohl být plně pochopen bez příspěvků Schumpetera. Byl pravděpodobně prvním badatelem, který vyvinul ''nějaké své'' jeho teorie, zvanénazývané někdy jako Mark I a Mark II. V ranější první teorii argumentoval, že inovace a technologické změny národů pocházejípodněcuje odtvůrčí duch podnikatelů, divých duchů. Nalezl pro ně německé slovo Unternehmergeist (podnikatel-duch). Věřil, že tito jedinci jsou těmi, kteří způsobují, že ekonomika země funguje. V modelu Mark II, předloženém později ve Spojených státech, už jako profesor Harvardu, poukázal na to, že skutečnými zdroji inovací a hybateli ekonomiky jsou velké společnosti, které mají zdroje a kapitál pro investice na výzkum a vývoj. Oba argumenty mohou v současnosti stát vedle sebe, jako vzájemně se doplňující.
 
== Schumpeterova konkurenční teorie demokracie ==
{{Podrobně|Schumpeterovo pojetí demokracie}}
 
V knize ''Kapitalismus, socialismus a demokracie'' (''Capitalism, Socialism and Democracy'') z roku 1942 představil Schumpeter mj. i politologickou teorii, která se pokoušela čelit tomu, co nazývá klasickou doktrínou demokracie. Nesouhlasí s koncepcí, že demokracie je proces, ve kterém voliči určí veřejnou agendu, způsob jejího řešení a pověří určité politiky jejich správou. To považuje za nerealistické, protože voliči nedisponují dostatečnými znalostmi, jsou povrchní a mohou být ve značné míře manipulování politiky, kteří agendu nastolují sami. To může úspěch konceptu „vlády lidu“ činit jak pochybný, tak i nežádoucí. Schumpeter navrhuje minimalistický model ovlivněný [[Max Weber|Maxem Weberem]], v němž je mechanismem demokracie soutěž mezi vůdci, podobná nabídce zboží na trhu. Pravidelné volby legitimizují vlády a nutí je být odpovědnými. Politický program je však spíše vlastněn politiky než voliči a role účasti jednotlivců je v modelu významně omezena.
 
== Díla vydaná v češtině / slovenštině ==
| jméno = Joseph A.
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| titul = Kapitalismus, socialismus a demokracie (z angl. orig: Capitalism, Socialism and Democracy)
| jméno2 =
| titul = Kapitalismus, socialismus a demokracie (z angl. orig.: Capitalism, Socialism and Democracy)
| vydání =
| vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK)
| místo = Brno
| rok vydání =
| počet stran =
| rok = 2004 (orig. 1942)
| strany =
| isbn = 80-7325-044-6
}}
| jméno = Joseph A.
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| titul = Teória hospodárskeho vývoja : analýza podnikateľského zisku, kapitálu, úveru, úroku a kapitalistického cyklu (z něm. orig: Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung)
| jméno2 =
| titul = Teória hospodárskeho vývoja : analýza podnikateľského zisku, kapitálu, úveru, úroku a kapitalistického cyklu (z něm. orig.: Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung)
| vydání =
| vydavatel = Pravda
| místo = Bratislava
| rok vydání =
| počet stran =
| rok = 1987 (orig. 1912)
| strany =
| isbn =
}}

Navigační menu