'''Dominik Pecka''' ([[4. srpen|4. srpna]] [[1895]], [[Čejkovice (okres Hodonín)|Čejkovice]] – [[1. květen|1. května]] [[1981]], [[Moravec (okres Žďár nad Sázavou)|Moravec]]) byl český [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kněz (vysvěcený v Brně roku [[1918]]), od roku [[1926]] gymnaziální profesor, autor řady studií z oblasti [[sociologie]], [[antropologie]] a [[teologie]]. Byl také činný v oblasti krásné literatury a redaktor časopisů Úsvit a Jitro. Byl [[Perzekuce|perzekvován]] [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] (vězněn v letech 1954–1955 a 1959–1960).
'''Dominik Pecka''' ([[4. srpen|4. srpna]] [[1895]], [[Čejkovice (okres Hodonín)|Čejkovice]] – [[1. květen|1. května]] [[1981]], [[Moravec (okres Žďár nad Sázavou)|Moravec]]) byl český [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kněz (vysvěcený v Brně roku [[1918]]), od roku [[1926]] gymnaziální profesor, autor řady studií z oblasti [[sociologie]], [[antropologie]] a [[teologie]]. Byl také činný v oblasti krásné literatury a redaktor časopisů Úsvit a Jitro. Byl [[Perzekuce|perzekvován]] [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] (vězněn v letech 1954–1955 a 1959–1960).
== Život ==
Studoval nejprve na gymnáziu v Kyjově (v letech 1906-1907), poté v kněžském semináři v Brně (1907-1912). Maturoval v roce 1914 na gymnáziu na Starém Brně. Po maturitě pokračoval ve studiu v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 5. července 1918. PO svěcení působil v letech 1918 až 1926 postupně jako kaplan v [[Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Tuřanech]], [[Římskokatolická farnost Loděnice u Moravského Krumlova|Loděnicích]] a [[Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Zábrdovicích]].
Na doporučení představených rozhodl pro pedagogickou službu. V roce 1926 získal po složení předepsaných zkoušek profesorkou způsobilost pro gymnázia . Vyučoval náboženství, filozofii, němčinu a francouzštinu. Jeho působištěm bylo v letech 1926 až 1941 české gymnázium v Jihlavě. Po jeho zrušení učil na [[Gymnázium Brno, Slovanské náměstí|gymnáziu v Brně-Králově Poli]] (1941–1946) a v Brně-Husovicích (1946–1953). V letech 1949–1950 působil také jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně.
V květnu 1954 byl zatčen a odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody. Po propuštění na amnestii v květnu 1955 se vrátil do Brna, kde pak působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. V roce 1958 byl však znovu zatčen a pro „maření dozoru nad církvemi“ odsouzen na čtrnáct měsíců vězení. Po propuštění v únoru 1960 odešel do brněnského kapucínského kláštera.
V roce 1969 byl částečně rehabilitován; téhož roku mu Cyrilometodějská teologická fakulta udělila čestný doktorát. Poslední rok života prožil v kněžském domově v Moravci.
* [http://www.atlantis-brno.cz/inshop/autori/pecka-dominik/ Fotografie] na stránkách nakladatelství Atlantis.
* [http://www.atlantis-brno.cz/inshop/autori/pecka-dominik/ Fotografie] na stránkách nakladatelství Atlantis.
* {{EDMB|11876}}
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
Verze z 26. 4. 2020, 07:18
ThDr. h. c. Dominik Pecka
Profesor P. Dominik Pecka na maturitním tablu gymnázia Husovice v roce 1952. Šlo o poslední rok, kdy byla jeho fotografie ještě umístěna na maturitním table - třída si to odhlasovala.
Studoval nejprve na gymnáziu v Kyjově (v letech 1906-1907), poté v kněžském semináři v Brně (1907-1912). Maturoval v roce 1914 na gymnáziu na Starém Brně. Po maturitě pokračoval ve studiu v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 5. července 1918. PO svěcení působil v letech 1918 až 1926 postupně jako kaplan v Tuřanech, Loděnicích a Zábrdovicích.
Na doporučení představených rozhodl pro pedagogickou službu. V roce 1926 získal po složení předepsaných zkoušek profesorkou způsobilost pro gymnázia . Vyučoval náboženství, filozofii, němčinu a francouzštinu. Jeho působištěm bylo v letech 1926 až 1941 české gymnázium v Jihlavě. Po jeho zrušení učil na gymnáziu v Brně-Králově Poli (1941–1946) a v Brně-Husovicích (1946–1953). V letech 1949–1950 působil také jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně.
V květnu 1954 byl zatčen a odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody. Po propuštění na amnestii v květnu 1955 se vrátil do Brna, kde pak působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. V roce 1958 byl však znovu zatčen a pro „maření dozoru nad církvemi“ odsouzen na čtrnáct měsíců vězení. Po propuštění v únoru 1960 odešel do brněnského kapucínského kláštera.
V roce 1969 byl částečně rehabilitován; téhož roku mu Cyrilometodějská teologická fakulta udělila čestný doktorát. Poslední rok života prožil v kněžském domově v Moravci.
Dílo
Oheň na zemi, 1931
Skryté paprsky, 1932
Listy otce synovi, 1932
Listy matky dceři, 1932
Tajemství života. Aforismy, 1932, 4. vyd. 1948
Svatí a lidé, 1933
Smysl života, 1936
Tvář člověka, 1939
Cesta k pravdě. Základní otázky náboženské, 1940, 3. vyd. 1969
Dominik Pecka během výletu s brněnskou mládeží, někdy kolem roku 1952.Starý profesor vzpomíná, 1996.
Odkazy
Literatura
HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN80-7325-029-2. S. 116.
HUSÁK, Petr. Osobnost Dominika Pecky. Vývoj pojetí kněžství v prostředí českého katolicismu ve 20. století. Brno: CDK, 2012. ISBN 978-80-7325-276-2.
OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN80-200-0708-3. S. 835–837.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 528.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN80-7185-246-5. S. 535.
multimediální obsah na Commons
Osoba Dominik Pecka ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominik Pecka na Wikimedia Commons 
