Lehký topný olej: Porovnání verzí
+pracuje se, meziuložení značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
úprava článku značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
[[Soubor:Struktura oleje.jpg|náhled|Chemické vazby a struktury uhlíku a vodíky]] |
[[Soubor:Struktura oleje.jpg|náhled|Chemické vazby a struktury uhlíku a vodíky]] |
||
== Výroba == |
== Výroba == |
||
Lehký topný olej se získává frakční destilací ropy při teplotě 240 až 300°C. Lehký topný olej kondenzuje při nižší teplotě než [[parafín]], ale při vyšší teplotě než [[petrolej]]. Do lehkého topného oleje jsou přidávány přísady (aditiva) pro zlepšení vlastností. Jsou to stabilizátory, |
Lehký topný olej se získává frakční destilací ropy při teplotě 240 až 300°C. Lehký topný olej kondenzuje při nižší teplotě než [[parafín]], ale při vyšší teplotě než [[petrolej]]. Do lehkého topného oleje jsou přidávány přísady (aditiva) pro zlepšení vlastností. Jsou to stabilizátory, lubrikační aditiva, zlepšovače tekutosti a spalování. Lehký topný olej je kvůli požadovaným nízkoteplotním vlastnostem zpravidla upraven již v rafinerii. Těžký topný olej (mazut) kondenzuje při teplotě 340 až 400°C. V České republice jsou dvě společnosti provozující ropné rafinérie. Jsou to [[Česká rafinérská]] a.s. a [[Paramo]] a.s. V roce 2008 byl podíl topných olejů 10% z celkového objemu výroby motorových paliv. |
||
== Vzhled == |
== Vzhled == |
||
Lehký topný olej je chemicky podobný [[Motorová nafta|motorové naftě]]. |
Lehký topný olej je fyzikálně a chemicky podobný [[Motorová nafta|motorové naftě]]. |
||
== Využití == |
== Využití == |
||
Lehký topný olej je využíván pro vytápění |
Lehký topný olej je využíván pro vytápění domů a bytů. Těžký topný olej byl v minulosti využíván v teplárnách a výtopnách. Dnes je nahrazován ekologičtějším druhem paliva.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Eliáš |
|||
| jméno = Petr |
|||
| titul = Teplárna zatočila se starými kotly na topný olej |
|||
| url = https://www.jcted.cz/teplarna-zatocila-se-starymi-kotly-na-topny-olej/ |
|||
| vydavatel = jcted.cz |
|||
| místo = |
|||
| datum vydání = 2018-08-17 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-23 |
|||
}}</ref> |
|||
== Druhy == |
== Druhy == |
||
Topné oleje se vyrábí v různých druzích. Rozdělit topné oleje můžeme podle těchto |
Topné oleje se vyrábí v různých druzích. Rozdělit topné oleje můžeme podle těchto kritérií.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Blažek |
| příjmení = Blažek |
||
| jméno = Josef |
| jméno = Josef |
||
| Řádek 38: | Řádek 47: | ||
* lehké (LTO) |
* lehké (LTO) |
||
* těžké (TTO) |
* těžké (TTO) |
||
Pro rozlišení druhů topných olejů používají výrobci své obchodní označení. Pouze u extra lehkého topného oleje shodně používají zkratku TOEL. |
|||
=== Obsahu síry === |
=== Obsahu síry === |
||
| Řádek 43: | Řádek 53: | ||
* středněsirné |
* středněsirné |
||
* vysokosyrné |
* vysokosyrné |
||
Přirozený podíl síry chemicky vázané v topném oleji |
Přirozený podíl síry chemicky vázané v extra lehkém topném oleji se označuje jako obsah síry. Organické sloučeniny síry jsou přirozenou složkou topných olejů, ze které při spalování vzniká oxid siřičitý (SO<sub>2</sub>). SO<sub>2</sub> patří k látkám znečišťujícím ovzduší, jeho emise jsou tak snižováním obsahu síry v palivech kontrolovány. Přípustné množství síry obnáší pro topný olej extra lehký standard od roku 2008 max. 0,1%. Lehký topný olej může být označován za nízkosirný, když jeho obsah síry nepřekročí 50 mg/kg (0,005% m/m). |
||
V závislosti na obsahu síry jsou v normě DIN 51603-1 stanoveny dvě kvality: |
V závislosti na obsahu síry jsou v normě DIN 51603-1 stanoveny dvě kvality pro extra lehké topné oleje: |
||
* Extra lehký topný olej Standard jehož obsah síry leží mezi 50 mg/kg a 1000 mg/kg (0,1% m/m) |
|||
* Extra lehký topný olej Nízkosirný jehož obsah síry nepřekračuje 50 mg/kg. Extra lehký topný olej může být podle této normy označen za nízkosirný, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg. |
|||
== Barvení == |
|||
* '''Topný olej EL Standard''' |
|||
Extra lehké topné oleje a lehké topné oleje jsou v České republice od roku 1993 značkovány a barveny červenou barvou. Má se tak předejít možnosti používání těchto topných olejů jako paliva do spalovacích motorů a tím zamezit daňovým únikům. Sazba daně u topných olejů je výrazně nižší než u motorové nafty. Podle legislativy musí topný olej obsahovat nejméně 6 mg/kg značkovací látky a tolik červeného barviva, které topný olej prokazatelně probarví. |
|||
Extra lehké palivo skládající se z uhlovodíků, jehož obsah síry leží mezi 50 mg/kg a 1000 mg/kg (0,1% m/m) |
|||
* '''Topný olej EL Nízkosirný''' |
|||
Extra lehké palivo skládající se z uhlovodíků, jehož obsah síry nepřekračuje 50 mg/kg. Topný olej EL může být podle této normy označen za nízkosirný, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg. |
|||
== Kvalita == |
|||
== Vlastnosti == |
|||
=== Normovaná kvalita === |
|||
== Normovaná kvalita == |
|||
Minimální požadavky na kvalitu topného oleje EL jsou stanoveny v normě DIN 51603-1. Tato norma popisuje důležité kvalitativní vlastnosti, které jsou významné z hlediska používání produktu. |
Minimální požadavky na kvalitu topného oleje EL jsou stanoveny v normě DIN 51603-1. Tato norma popisuje důležité kvalitativní vlastnosti, které jsou významné z hlediska používání produktu. |
||
U moderních olejových zařízení došlo v minulosti k výrazným změnám. Především je třeba jmenovat: |
|||
K tomuto narůstajícímu technickému pokroku a vývoji vysoce efektivních olejových zařízení je přihlédnuto v normě pro topné oleje EL. V úpravách normy v roce 2003 byly poprvé kompletně sepsány požadované vlastnosti topného oleje EL nízkosirného. Kromě obsahu síry max. 50 mg/kg byla předepsána i dostatečná mazivost dle DIN ISO 12156-1 (hraniční hodnota max. 460 mm) a použití aditiv bez složek tvořících popílek. Dosud běžný topný olej EL je od té doby označován jako topný olej EL Standard. |
|||
Oba druhy topných olejů jsou extralehká a bezpopílková paliva. Hlavní složky tvoří uhlík s průměrným podílem 86,5% a vodík s průměrným podílem 13,3%. Topný olej EL má, vztaženo k objemu, velmi vysoký obsah energie a skladuje se jako zásoba energie ve speciálních tancích. |
|||
'''Spalné teplo min. 45,4 MJ/kg odpovídá výhřevnosti min. 42,6 MJ/kg = 36,2 MJ/l = 10,08 kWh/l''' |
|||
Vysoká výhřevnost a v dlouhodobém srovnání příznivá tržní cena dělají z topného oleje EL jedno z nejekonomičtějších ušlechtilých paliv pro vytápění. S bodem vznícení přes 55 °C je topný olej EL produkt, který umožňuje relativně snadné skladování a manipulaci. Od srpna 2008 platí následující úpravy v požadavcích dle normy: |
|||
* snížení obsahu síry na max. 1000 mg/kg u topného oleje EL Standard |
|||
* povinnost provedení zkoušky k potvrzení termické stability |
|||
* obsah energie vztažený ke spalnému teplu min. 45,4 MJ/kg |
|||
DIN 51603-1 závazně předepisuje, že topný olej EL je čistý produkt zpracování ropy, který předtím nesměl být použit k žádnému jinému účelu. V rámci dodavatelského řetězce je od ledna 2008 v topném oleji EL přípustný obsah biokomponentů v množství max. 0,5%. Přepracovaný použitý olej, příměsi látek obsahujících chlór a anorganické kyseliny tedy v topném oleji EL nejsou obsaženy. Bází pro prodej topného oleje EL podle DIN 51603-1 je specifikace v této normě, která je součástí kupní smlouvy mezi výrobcem příp. dodavatelem a odběratelem. |
|||
{| class="wikitable" |
{| class="wikitable" |
||
| Řádek 283: | Řádek 268: | ||
Nízkoteplotní vlastnosti topného oleje je možno charakterizovat pomocí předepsaných testovacích postupů prováděných v laboratoři. Při nich jsou vzorky vždy za definovaných podmínek ochlazeny, aby bylo dosaženo následujících třech charakteristických teplotních hodnot, které nastávají po sobě: Cloud Point (CP), Cold Filter Plugging Point (CFPP) a Pour Point. |
Nízkoteplotní vlastnosti topného oleje je možno charakterizovat pomocí předepsaných testovacích postupů prováděných v laboratoři. Při nich jsou vzorky vždy za definovaných podmínek ochlazeny, aby bylo dosaženo následujících třech charakteristických teplotních hodnot, které nastávají po sobě: Cloud Point (CP), Cold Filter Plugging Point (CFPP) a Pour Point. |
||
=== Cold Filter Plugging Point (CFPP) === |
|||
'''Teplota, při které se za definovaných podmínek zkušební filtr ucpe vytvořeným parafínem se označuje CFPP. Hraniční hodnoty pro CFPP jsou stanoveny v závislosti na CP.''' |
|||
'''DIN: max. –12 °C při CP +3 °C''' |
|||
''' max. –11 °C při CP +2 °C''' |
|||
'''max. –10 °C při CP £1 °C.''' |
|||
Pro použití topného oleje EL, zvláště při přepravě a skladování, je důležité chování za nízkých teplot. Prostřednictvím zlepšovačů tekutosti (přesněji filtrovatelnosti) přidávaným většinou už v rafineriích nebo skladech, se dosahuje toho, že topný olej EL je použitelný i při teplotách výrazně pod bodem CP. Sám bod CP se těmito aditivy nemění. Kombinace hraničních hodnot CP a CFPP podle DIN umožňují v praxi získat kvalitní produkt s vyhovujícím chováním při nízkých teplotách (platí pro zařízení umístěná v nezámrzných prostorech). |
Pro použití topného oleje EL, zvláště při přepravě a skladování, je důležité chování za nízkých teplot. Prostřednictvím zlepšovačů tekutosti (přesněji filtrovatelnosti) přidávaným většinou už v rafineriích nebo skladech, se dosahuje toho, že topný olej EL je použitelný i při teplotách výrazně pod bodem CP. Sám bod CP se těmito aditivy nemění. Kombinace hraničních hodnot CP a CFPP podle DIN umožňují v praxi získat kvalitní produkt s vyhovujícím chováním při nízkých teplotách (platí pro zařízení umístěná v nezámrzných prostorech). |
||
=== Dodatečné požadavky dle DIN 51603-1 na topný olej EL nízkosirný === |
|||
Po rozsáhlém předběžném průzkumu byly v normě DIN 51603-1 stanoveny následující dodatečné požadavky na topný olej EL nízkosirný. |
|||
Aditiva |
|||
Topný olej EL nízkosirný je zpravidla nabízen se speciálně vyvinutými sadami aditiv (stejně jako topný olej EL Standard), aby bylo dosaženo zlepšení určitých kvalitativních vlastností. Aby byla zajištěna provozní bezpečnost zvláště těch olejových spalovacích zařízení, které se vyznačují kompaktní konstrukcí a minimem otvorů v odvodu spalin pro optimalizaci přenosu tepla, nejsou povolena aditiva tvořící popel. |
|||
== Druhy topných olejů == |
== Druhy topných olejů == |
||
| Řádek 326: | Řádek 290: | ||
Podle této normy se topný olej EL označuje jako odsířený, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg. To znamená redukci obsahu síry v porovnání s maximálně přípustným obsahem síry u topného oleje Standard o koeficient 20. Spalováním tohoto topného oleje se produkuje velmi nízká úroveň emisí SO<sub>2</sub>, která je srovnatelná pouze se zemním plynem. |
Podle této normy se topný olej EL označuje jako odsířený, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg. To znamená redukci obsahu síry v porovnání s maximálně přípustným obsahem síry u topného oleje Standard o koeficient 20. Spalováním tohoto topného oleje se produkuje velmi nízká úroveň emisí SO<sub>2</sub>, která je srovnatelná pouze se zemním plynem. |
||
Topný olej EL nízkosirný se zpravidla nabízí se speciálními sadami aditiv, které stejně jako u speciálně upraveného topného oleje EL Standard vedou ke zlepšení vyjmenovaných kvalitativních vlastností. |
|||
Aby byla zajištěna provozní bezpečnost zvláště těch olejových spalovacích zařízení, které se vyznačují kompaktní konstrukcí a minimem otvorů v odvodu spalin pro optimalizování přenosu tepla, nejsou povolena aditiva tvořící popel. |
|||
Kromě toho je v normě pro nízkosirný topný olej požadována dostatečná mazivost kvůli provozní bezpečnosti čerpadel olejových hořáků. Aby bylo dosaženo splnění tohoto požadavku, je produkt podle potřeby upravován tzv. lubrikačními aditivy. |
|||
'''Kvalitativní vlastnosti různých druhů topného oleje EL – srovnání''' |
'''Kvalitativní vlastnosti různých druhů topného oleje EL – srovnání''' |
||
| Řádek 384: | Řádek 342: | ||
|Dodatečně k přednostem „speciální kvality“ ještě omezená tvorba korozivních produktů a usazenin. První spalovací kotle určené speciálně pro tento druh paliva jsou již v nabídce. |
|Dodatečně k přednostem „speciální kvality“ ještě omezená tvorba korozivních produktů a usazenin. První spalovací kotle určené speciálně pro tento druh paliva jsou již v nabídce. |
||
|} |
|} |
||
=== Záměna příp. mísení jednotlivých druhů topných olejů EL === |
|||
Pro provoz kotle na topný olej EL nízkosirný není třeba žádných zvláštních úprav. Vždy se ale doporučuje maximálně dopotřebovat zásobu dosud používaného topného oleje. Kromě toho je smysluplné před přechodem na topný olej v nízkosirné kvalitě provést vyčištění kotle a údržbu hořáku, aby se výhody tohoto paliva maximálně uplatnily. Pro informaci pracovníků provádějících servis zařízení a čištění komína opatří dodavatel oleje po naplnění topným olejem EL nízkosirným kotel a nádrž příslušnou nálepkou, ze které je patrné datum dodání, dodané množství a název firmy obchodníka s minerálními oleji. |
|||
Pokud musí být kotel provozován pouze s topným olejem EL nízkosirným (např. podle předpisu výrobce nebo u kondenzačních kotlů bez neutralizačního zařízení), je třeba toto zohlednit při objednávce topného oleje. Pokud jsou v nádrži s topným olejem EL nízkosirným ještě zbytky topného oleje Standard, informují výrobci zařízení o maximálním přípustném poměru směsi. Je-li podle výrobce zařízení mísení různých kvalit oleje nepřípustné, musí se před naplněním skladovací nádrže olejem nízkosirným odstranit všechny zbytky oleje standardního. |
|||
Olejové kotle, které smí být provozovány výhradně s topným olejem EL nízkosirným, jsou označeny zeleným uzávěrem plnicí trubky a zelenou nálepkou na přístroji nebo nádrži. Tím je zajištěno, že kondenzační kotle bez neutralizačního zařízení nebudou spalovat standardní topný oleje. |
|||
== Perspektivy bio-topného oleje == |
== Perspektivy bio-topného oleje == |
||
| Řádek 403: | Řádek 352: | ||
=== Zlepšovače tekutosti === |
|||
<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
Zlepšovač tekutosti příp. zlepšovač filtrovatelnosti se do topného oleje EL přidává již v rafinerii. Omezuje růst parafínových krystalů při nízkých teplotách. Tím zůstává topný olej EL filtrovatelný i při zakalení parafínovými krystaly. |
|||
U zařízení, kde v rozporu s normou DIN 4755 není možné zajistit stálé skladování topného oleje v prostředí chráněném proti mrazu, může pomoci použití dodatečného zlepšovače tekutosti. Přidání do topného oleje EL má smysl jen tehdy, dokud tvorba parafínových krystalů nezačala. Tato aditiva se skládají z bezpopílkových polymerů, které se v topném oleji EL rozpustí a omezují růst parafínových krystalů. Hraniční hodnota filtrovatelnosti (CFPP) v běžně obchodovaném topném olej EL tím může být oproti hodnotám nastaveným z rafinerie snížena. Počátek tvorby parafínových vyloučenin (CP) se použitím zlepšovačů tekutosti nesnižuje. |
|||
=== Stabilizátory === |
|||
Topný olej EL může při dlouhém skladování podléhat přirozenému stárnutí. Tento proces je závislý především na čase a v běžných podmínkách skladování není nijak kritický. Přesto může být tento proces urychlen v závislosti na působení některých faktorů jako světla, kyslíku, tepla a barevných kovů. Moderní kotle navíc spotřebovávají málo topného oleje, čímž se skladovací doby ve stávajících olejových nádržích prodlužují. Pokud jsou případné vzniklé produkty stárnutí nasáty do hořáku, může dojít ke zhoršení provozní bezpečnosti zařízení. Tvorbu produktů stárnutí lze omezit speciálními aditivy. |
|||
Jako aditiva jsou nasazovány např. antioxidanty, které zpomalují stárnutí topného oleje při skladování vlivem reakce se vzdušným kyslíkem. Detergenty a dispergátory jsou schopné vázat přítomné produkty stárnutí v topném oleji a udržet tak olejovou nádrž dlouhý čas bez usazenin. |
|||
Aby bylo vyhověno rostoucím požadavkům na vysokou využitelnost energie uložené v palivu a zároveň klesající emise škodlivých látek, používají se v moderních hořácích tzv. předehřívače oleje. Přitom dosahují jednotlivé součásti hořáku teplot materiálu až 900 °C, což ovlivňuje ohřívání topného oleje v držáku trysky, zvláště po vypnutí hořáku. Může pak dojít k zesílené termické zátěži topného oleje v oblasti předehřívání oleje a olejových tryskách. Toto může v jednotlivých případech vést k tvorbě usazenin. |
|||
Tepelná stabilita a chování při dlouhodobém skladování topného oleje EL mohou být pozitivně ovlivněny použitím speciální aditiv, souhrnně označovaných jako stabilizátory. Tvorba produktů stárnutí je omezena, tepelná stabilita topného oleje EL značně navýšena a negativní vliv kovů je kompenzován deaktivátory kovu. Použití stabilizátorů je vítáno i mnoha výrobci zařízení, protože se tím zvyšuje bezpečnost provozu. |
|||
=== Zlepšovače spalování === |
|||
Zjednodušeně řečeno - základem těchto aditiv jsou převážně organické sloučeniny kovu rozpustné v topném oleji EL s katalytickou schopností zamezit tvorbě sazí, případně snížit teplotu spalování sazí již přítomných. |
|||
Používání zlepšovačů spalování v moderních hořácích s recirkulací spalin (např. u tzv. modrých hořáků) není nutné, protože tato technologie umožňuje permanentní spalování bez sazí. Tradiční žluté hořáky mohou oproti tomu s narůstající dobou provozu a z různých jiných důvodů změnit svůj pracovní bod, původně optimálně nastavený servisním technikem. Účinné zlepšovače spalování obvykle umožňují zredukovat nárůst množství sazí a omezit tvorbu povlaků v kotli. |
|||
Stejně tak se může s jejich pomocí vyrovnávat působení změn v okolním prostředí (např. kolísání tahu v komíně), které ovlivňují kvalitu spalování, jako. Díky zlepšovačům spalování může být dlouhodobě udržován optimální stav zařízení. |
|||
Zlepšovače spalování jsou vhodné i pro použití ve zplyňovacích hořácích (olejových pecích). Typickým znakem při použití paliva se zlepšovačem spalování je lehce červenohnědý neškodný povlak na stěnách topeniště, jehož množství je velmi omezené. Množství popílkotvorných látek přidaných prostřednictvím aditiv s obsahem kovu (zlepšovače spalování) je tak redukované, že při normovaném dávkování nejsou povolené hodnoty popílku podle DIN 51603-1 ani zdaleka dosahovány. V topném oleji EL nízkosirném však přesto není přídavek aditiv obsahující kovy přípustný. |
|||
=== Důležitá upozornění k použití aditiv === |
|||
* Při použití aditiv je třeba dbát údajů výrobce, zvláště s ohledem na dávkování. |
|||
* Stabilita a tím vlastnosti topného oleje EL při dlouhodobém skladování mohou být vylepšeny prostřednictvím speciální aditiv. |
|||
* Pokud existuje podezření na poruchy hořáku způsobené přidáním aditiv, je nutné znát složení aditiva. Jen tak se dá objasnit otázka, zda se použití aditiv spolupodílelo na závadě na zařízení. |
|||
* U dnes používaných nově vyvinutých sad aditiv není známa vzájemná nesnášenlivost. |
|||
* Dodatečné přidání zlepšovačů tekutosti nemůže odstranit již existující ucpání filtru parafínovými krystaly. |
|||
* Žluté zbarvení filtračního papíru při měření množství sazí neznamená nutně přítomnost zbytků paliva ve spalinách. Pokud zbarvení přetrvává i po vyprání filtru v ředidle (acetonu), jedná se o oxidy železa z použitého zlepšovače spalování. |
|||
== Skladování == |
|||
Při skladování topného oleje EL v nádržích spotřebitele došlo v minulých letech ke změnám. Díky moderním, úsporným kotlům a hořákům a snížení energetické náročnosti budov klesá i spotřeba topného oleje. Zásoby spotřebitelů dnes vydrží při stejném objemu výrazně déle než v minulosti. V závislosti na skladovacích podmínkách se může tvořit omezené množství v oleji nerozpustných částic, které se ukládají na dno nádrže společně s kondenzační vodou. |
|||
Vznik těchto produktů stárnutí je kromě času podporován i dalšími různými faktory, mezi něž můžeme zařadit: |
|||
* teplo, které na produkt působí |
|||
* ozáření produktu světlem |
|||
* kontakt se vzdušným kyslíkem prostřednictvím odvětrávacího zařízení olejové nádrže nebo volným vypouštěním topného oleje ze zpětného potrubí do nádrže při dvoutrubkovém systému |
|||
* katalytické působení barevných kovů a jejich chemických sloučenin |
|||
=== Ochrana před mrazem je nutnost === |
|||
Topný olej EL, který není transportován nebo skladován v prostředí chráněném proti mrazu, může vytvářet parafíny, které při ochlazení pod 0 °C mohou vést k ucpání olejového potrubí a filtru a tím vést k poruše olejového zařízení. |
|||
V normě DIN 4755 je proto požadováno, aby sklad oleje jakož i vedení olejového potrubí bylo chráněno před mrazem. |
|||
Pokud olejová nádrž stojí ve sklepě, je tato podmínka splněna. Problém mohou způsobit nádrže, které stojí v tepelně neizolovaných přístavbách, přístřešcích nebo volně ve venkovním prostředí. Zde může v zimě, kdy teploty klesnou pod 0 °C, dojít k problémům. Kritické mohou být také podzemní nádrže, které jsou sice mrazuvzdorně uložené, ale jejichž přívod je při nesprávné instalaci vystaven chladu. |
|||
Příčina tvorby krystalů parafínu je v přirozené složce topného oleje, která se označuje jako normální parafíny. Ty se skládají z uhlovodíkových molekul s dlouhým řetězcem, které se vyznačují vynikajícím chováním při spalování. Při podkročení určité teploty mění skupenství z tekutého na pevné a zakalují topný olej EL (viz také Cloud Point). Pokud teplota stoupne, pevné části se znovu rozpustí. |
|||
=== Tipy pro správné skladování<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Vytápění rodinných domů topným olejem I. |
| titul = Vytápění rodinných domů topným olejem I. |
||
| periodikum = TZB-info |
| periodikum = TZB-info |
||
| url = https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/6831-vytapeni-rodinnych-domu-topnym-olejem-i |
| url = https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/6831-vytapeni-rodinnych-domu-topnym-olejem-i |
||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2020-03-21 |
| datum přístupu = 2020-03-21 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
* Transparentní plastové nádrže je třeba uložit chráněné před světlem (DIN 4755). Je třeba zamezit i dopadání světla např. ze sklepního okna. |
|||
* Pro dodávku topného oleje k hořáku je upřednostňován jednotrubkový systém s odvzdušňovacím ventilem před dvoutrubkovým systémem. Stabilita skladovaného topného oleje nebude ovlivněna nazpět přivedeným topným olejem EL a tedy možným přísunem kyslíku. Při skladování bez ochrany proti mrazu může být naopak dvoutrubkový systém výhodnější, protože vlivem nižší transportní rychlosti proudění olejovým potrubím v jednotrubkovém systému může dojít k ucpání potrubí parafínovými krystaly. |
|||
* Je třeba dbát požadavku na ochranu proti mrazu při skladování topného oleje EL. U podzemních nádrží je kritickým místem často oblast revizní (kupolové) šachty. Sací i zpětné potrubí musí být také dobře izolovány proti mrazu. Uzavírací ventily, které z izolace vyčnívají, představují teplotní most. |
|||
* Ochranná vnitřní vrstva u ocelových nádrží zamezuje tvorbě koroze. Po natření vnitřního povrchu nádrže je třeba dodržet výrobcem udanou čekací dobu k zatvrdnutí. |
|||
* Doporučuje se celkový nátěr, protože při částečném nátěru se na neošetřeném vrchním dílu nádrže může tvořit nálet rzi, který se v topném oleji EL jen těžko usazuje a může být zdrojem potíží při dopravě oleje k hořáku. |
|||
* Neplnit nádrž žádnými ve vodě rozpustnými antikorozními přípravky, příp. instalovat magneziové anody. Tím by se mohly vytvořit emulze a sedimenty, které by mohly být nasáty olejovým čerpadlem a vést k poruchám zařízení. Pokud jsou ve vodě rozpustné antikorozní přípravky již v nádrži přítomné, měla by být bezpodmínečně vybavena (i dodatečně) plovoucím sáním topného oleje. |
|||
* Vyvarovat se dlouhého vedení pro zásobování palivem mezi olejovou nádrží a hořákem. U extrémně dlouhých vedení používat místo mědi ocelové nebo hliníkové trubky určené pro stavební účely. |
|||
* V odstupu několika let se v době před dalším doplněním doporučuje spotřebovat celou zásobu topného oleje v nádrži. Tím se sníží i průměrná doba, po kterou zůstává topný olej v nádrži. Díky tomu snížíme riziko vzniku usazenin. |
|||
* Průměrná roční spotřeba topného oleje a chování spotřebitele při doplňování zásob mají vliv na nutnost čištění nádrže. Opakovaná ucpání filtru kvůli usazeninám každopádně naznačují, že je třeba provést odborné vyčištění nádrže. |
|||
* Při čištění olejové nádrže se doporučuje vypláchnout také olejové vedení k hořáku. |
|||
* Díky plovoucímu sání můžeme zabránit nasátí usazenin ze spodní části olejové nádrže, které způsobují ucpání filtrů. |
|||
== Spalování topného oleje EL == |
|||
Cílem spalování topného oleje EL je přeměnit chemickou energii v něm vázanou na využitelné teplo. Aby se mohly beze zbytku využít všechny hořlavé složky paliva, je třeba zajistit dostatečné množství kyslíku ve vzduchu, který kotel nasává. Je-li dodáno jen přesně takové množství vzduchu resp. kyslíku, které je nutné pro tuto spalovací reakci, mluvíme o stechiometrickém spalování, resp. o stechiometrickém poměru vzduchu a paliva λ = 1. |
|||
Stechiometrické spalování topného oleje EL za přívodu stejného poměru paliva a vzduchu je ovšem teoretický model, kterého v praxi nelze dosáhnout. Topný olej EL je v praxi spalován při mírné převaze vzduchu. Jedná o nadstechiometrické spalování (λ > 1). Poměr paliva a vzduchu λ = 1,2 znamená 1,2-násobný stechiometrický poměr vzduchu a paliva, resp. přebytek vzduchu o 20%. |
|||
Při spalování topného oleje EL vznikají jako hlavní produkty oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>) a voda (H<sub>2</sub>O). |
|||
Obsah CO<sub>2</sub> ve zplodinách je měřítkem kvality spalování. Vysoký podíl CO<sub>2</sub> ve spalinách ukazuje na optimální spalování: čím větší obsah CO<sub>2</sub>, tím menší je tzv. komínová ztráta, tzn. tím menší množství tepla se ztrácí spalinami. Při stechiometrickém spalování (λ = 1) topného oleje EL obnáší podíl CO<sub>2</sub> ve zplodinách 15,4%. Tato hodnota je však jen teoretické povahy, protože spalování topného oleje EL probíhá - jak již bylo zmíněno - za přebytku vzduchu. |
|||
Se vzrůstajícím přebytkem vzduchu dochází k redukci spalin a podíl CO<sub>2</sub> klesá. Nadbytečné množství vzduchu je rovněž ohříváno a bez užitku odchází spolu se spalinami. Optimální spalování je tak vždy kompromis mezi - pokud možno - omezeným přebytkem vzduchu a co nejlepšího vzájemného promísení paliva a vzduchu. |
|||
Ve spalinách se kromě oxidu uhličitého a vody nachází především dusík (N<sub>2</sub>) a zbytkový kyslík (O<sub>2</sub>) ze vzduchu použitého při spalování. Ve velmi omezeném množství mohou při spalování topného oleje EL vznikat škodlivé látky. Můžeme jmenovat oxid siřičitý (SO<sub>2</sub>), oxidy dusíku (NO<sub>x</sub>), oxid uhelnatý (CO) jakož i aromatické uhlovodíky (C<sub>x</sub>H<sub>y</sub>) a saze. Tyto emise je nutné udržovat na co nejnižší úrovní. |
|||
K dosažení úplného spálení je třeba - jak již bylo zmíněno - dodat se vzduchem takové množství kyslíku, aby byly všechny hořlavé složky paliva zcela přeměněny na energii. Pro stechiometrické spálení jednoho litru topného oleje je třeba kolem 11m<sup>3</sup> vzduchu. Z tohoto důvodu je nutné zajistit dostatečný přívod spalovacího vzduchu ke kotli.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = petroleum.cz, Výkladový slovník |
| titul = petroleum.cz, Výkladový slovník |
||
| periodikum = petroleum.cz |
| periodikum = petroleum.cz |
||
| Řádek 499: | Řádek 366: | ||
| datum přístupu = 2020-03-21 |
| datum přístupu = 2020-03-21 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
=== Specifikace míry účinnosti – rozdíl je v měrných veličinách === |
|||
Vztaženo k výhřevnosti H<sub>i</sub> dosahují nízkoteplotní kotle na topný olej EL a zemní plyn stupně účinnosti cca. 93%. Zbylých 7% je množství tepla q<sub>A</sub>, které zdroj tepla nijak nevyužije a které společně se spalinami odchází komínem, přičemž nevyužité kondenzační teplo vodní páry vzniklé při spalování není zohledněno. Ztráta ze spalin může být přibližně spočítána jedním z následujících vzorců: |
|||
{| class="wikitable" |
|||
| |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|ztráta ze spalin |
|||
naměřená teplota spalin v °C |
|||
naměřená teplota spalovacího vzduchu v °C |
|||
naměřený podíl oxidu uhličitého na objemu spalin v % |
|||
naměřený podíl kyslíku na objemu spalin v % |
|||
|} |
|||
|} |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 23. 4. 2020, 22:51
Lehký topný olej je hořlavá kapalina tvořená směsí kapalných uhlovodíků se čtrnácti až dvaceti atomů uhlíku (C14-C20) . Získává se destilací (rektifikací) a rafinací z ropy.
.jpg)
Výroba
Lehký topný olej se získává frakční destilací ropy při teplotě 240 až 300°C. Lehký topný olej kondenzuje při nižší teplotě než parafín, ale při vyšší teplotě než petrolej. Do lehkého topného oleje jsou přidávány přísady (aditiva) pro zlepšení vlastností. Jsou to stabilizátory, lubrikační aditiva, zlepšovače tekutosti a spalování. Lehký topný olej je kvůli požadovaným nízkoteplotním vlastnostem zpravidla upraven již v rafinerii. Těžký topný olej (mazut) kondenzuje při teplotě 340 až 400°C. V České republice jsou dvě společnosti provozující ropné rafinérie. Jsou to Česká rafinérská a.s. a Paramo a.s. V roce 2008 byl podíl topných olejů 10% z celkového objemu výroby motorových paliv.
Vzhled
Lehký topný olej je fyzikálně a chemicky podobný motorové naftě.
Využití
Lehký topný olej je využíván pro vytápění domů a bytů. Těžký topný olej byl v minulosti využíván v teplárnách a výtopnách. Dnes je nahrazován ekologičtějším druhem paliva.[1]
Druhy
Topné oleje se vyrábí v různých druzích. Rozdělit topné oleje můžeme podle těchto kritérií.[2]
Hustoty
- extra lehké (TOEL)
- lehké (LTO)
- těžké (TTO)
Pro rozlišení druhů topných olejů používají výrobci své obchodní označení. Pouze u extra lehkého topného oleje shodně používají zkratku TOEL.
Obsahu síry
- málosirné do 50 mg/kg
- středněsirné
- vysokosyrné
Přirozený podíl síry chemicky vázané v extra lehkém topném oleji se označuje jako obsah síry. Organické sloučeniny síry jsou přirozenou složkou topných olejů, ze které při spalování vzniká oxid siřičitý (SO2). SO2 patří k látkám znečišťujícím ovzduší, jeho emise jsou tak snižováním obsahu síry v palivech kontrolovány. Přípustné množství síry obnáší pro topný olej extra lehký standard od roku 2008 max. 0,1%. Lehký topný olej může být označován za nízkosirný, když jeho obsah síry nepřekročí 50 mg/kg (0,005% m/m).
V závislosti na obsahu síry jsou v normě DIN 51603-1 stanoveny dvě kvality pro extra lehké topné oleje:
- Extra lehký topný olej Standard jehož obsah síry leží mezi 50 mg/kg a 1000 mg/kg (0,1% m/m)
- Extra lehký topný olej Nízkosirný jehož obsah síry nepřekračuje 50 mg/kg. Extra lehký topný olej může být podle této normy označen za nízkosirný, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg.
Barvení
Extra lehké topné oleje a lehké topné oleje jsou v České republice od roku 1993 značkovány a barveny červenou barvou. Má se tak předejít možnosti používání těchto topných olejů jako paliva do spalovacích motorů a tím zamezit daňovým únikům. Sazba daně u topných olejů je výrazně nižší než u motorové nafty. Podle legislativy musí topný olej obsahovat nejméně 6 mg/kg značkovací látky a tolik červeného barviva, které topný olej prokazatelně probarví.
Normovaná kvalita
Minimální požadavky na kvalitu topného oleje EL jsou stanoveny v normě DIN 51603-1. Tato norma popisuje důležité kvalitativní vlastnosti, které jsou významné z hlediska používání produktu.
| Vybrané požadavky normy DIN 51603-1 na topný olej EL
(stav srpen 2008) | |||
| Vlastnost | Požadavek | Zkouška dle | |
| min | max | ||
| Hustota při 15 °C [kg/m3] | 860 | DIN 51757 | |
| Spalné teplo [MJ/kg] | 45,4 | DIN 51900-1, -2 nebo -3 nebo výpočet | |
| Bod vznícení [°C] | 55 | DIN EN 22719 | |
| Kinematická viskozita při
20 °C [mm2/s] |
6,00 | DIN 51562-1 | |
| Cloud Point (bod zákalu) [°C] | 3 | DIN EN 23015 | |
| Cold Filter Plugging Point
(hraniční hodnota teploty pro filtrovatelnost) |
DIN EN 116 | ||
| — při bodu zákalu = 3°C [°C] | -12 | ||
| — při bodu zákalu = 2°C [°C] | -11 | ||
| — při bodu zákalu = 1°C [°C] | -10 | ||
| Koksový zbytek v 10% dest. zbytku [% m/m] | 0,3 | DIN 51551,DIN EN ISO 10370 | |
| Obsah síry pro topný olej
EL-1-Standard [mg/kg] |
ñ 50 | 1000 | DIN EN 24260, DIN EN ISO 8754, DIN EN ISO 14596 |
| Obsah síry pro topný olej
EL-1-nízkosirný [mg/kg] |
50 | DIN 51400-11, DIN EN 24260, DIN EN ISO 14596 | |
| Zajištění mazivosti u topného oleje
EL-1- nízkosirný [mm] |
460 | DIN EN ISO 12156-1 | |
| Obsah vody [mg/kg] | 200 | DIN 5177-1 nebo
ISO/DIN 12937 | |
| Celkové znečištění [mg/kg] | 24 | DIN EN 12662 | |
| Popílek [% m/m] | 0,01 | DIN EN ISO 6245 | |
| Termická stabilita (sediment) [mg/kg] | je stanovena | E DIN 51371 | |
Hustota
Hustota je podíl hmoty k objemu a udává se v g/ml, kg/l nebo kg/m3. Je závislá na teplotě a v normě je vztažená k teplotě 15 °C. DIN: max. 860,0 kg/m3.
Hustota je důležitá jednak pro přepočet objemu na hmotu pro celní a daňové účely, jednak odráží příslušný poměr uhlíku a vodíku v palivu. Je vodítkem pro určení struktury v něm obsažených uhlovodíků. Technicky bezvadně fungující hořák umožňuje bezkouřové spalování topných olejů, jen když jejich hustota leží na horní hranici DIN.
Spalné teplo HS
Spalné teplo je množství tepla, které se uvolní při úplném spálení látky, přičemž je zohledněno kondenzační teplo vodní páry vzniklé při spalování. Udává se v MJ/kg. DIN: min. 45,4 MJ/kg, což odpovídá přibl. 10,74 kWh/l.
Se stoupající hustotou klesá spalné teplo na kilogram, stoupá ale počítáno na objem (objemové spalné teplo). Zároveň znamená vyšší hustota oleje „více tepla v nádrži“. Spalné teplo vzniká ochlazením spalin na teplotu, kterou původně měly látky, podílející se na spalování.
spalné teplo = výhřevnost + kondenzační teplo
U topného oleje EL je spalné teplo cca o 6,5% vyšší, než výhřevnost HI.
Výhřevnost HI*
Výhřevnost již není součástí DIN 51603-1. Výhřevnost je množství tepla, které je využitelné při úplném shoření, kondenzační teplo vodní páry vzniklé při hoření se přitom nezohledňují.
* HI (I znamená inferior) a HS (S znamená superior) jsou oficiální evropské zkratky platné pro výhřevnost resp. spalné teplo.
| Výpočet spalného tepla můžeme provést podle následujícího vzorce:
Hs (MJ/kg) = 59 - (15.78 * d15 [kg/m3] / 1000) – (0,337 *w(S)) Kde znamená: d15 hustota topného oleje při 15 °C v kg/m3, w(S) obsah síry v hmotnostních procentech. Vliv hustoty na spalné teplo je zřejmý na následujícím příkladu. Jako obsah síry je dosazena hodnota 0,10%. d15 = 840 kg/m3: Hs = 45,71 MJ/kg = 38,40 MJ/l d15 = 860 kg/m3: Hs = 45,40 MJ/kg = 39,04 MJ/l |
Bod vzplanutí
Bod vzplanutí je nejnižší teplota, při které se v uzavřeném kelímku z jedné z testovaných tekutin při stanovených podmínkách vyvine takové množství par, že se vytvoří vznětlivá směs par a vzduchu zažehnutelná cizím zdrojem. DIN: přes 55 °C
Dle bodu vzplanutí se kapalná paliva klasifikují do jednotlivých technických a bezpečnostních kategorií. Tato veličina se používá především při skladování, dopravě a použití kapalných paliv. Topný olej EL s bodem vzplanutí přes 55 °C není klasifikován jako nebezpečný ve smyslu předpisů o nebezpečných látkách a provozních bezpečnostních předpisů.
Viskozita
Jako viskozitu označujeme sílu vnitřního odporu, kterým tekutina působí proti posunutí svých molekul. U topného oleje EL je to stejně jako hustota veličina závislá na teplotě; udává se v mm2/s při 20 °C. Při použití dříve obvyklé jednotky cSt vycházejí stejné hodnoty. DIN: max. 6,00 mm2/s.
Viskozita je jeden z ukazatelů tokových vlastností topného oleje v potrubí a určuje také rozprašitelnost oleje v tryskách olejového hořáku. Možné nevýhody vysoké viskozity s ohledem na rozprašování mohou být kompenzovány předehřátím oleje. Tím se silně omezují produktově specifické rozdíly ve viskozitě, které se mohou vyskytovat při běžné teplotě. K tomu příklad:
Viskozita při 20 °C Viskozita při 50 °C
4,0 mm2/s 2,1 mm2/s
6,0 mm2/s 3,0 mm2/s
Při 20 °C existující rozdíl viskozit 2,0 mm2/s je při 50 °C již jen 0,9 mm2/s.
Popel
Anorganické zbytky hoření se označují jako popel. Vznikají z kovových sloučenin rozpuštěných v palivu. Topný olej EL díky svému výrobnímu postupu neobsahuje substance tvořící popel. DIN: max. 0,01 hmotnostních procent *).
*) Zadání nižších hraničních hodnot není u předepsaného zkušebního postupu přípustné. Skutečný obsah popela leží o 10 až 100 jednotek pod touto hodnotou.
Koksový zbytek
Jako koksový zbytek označujeme tendenci oleje tvořit olejový koks, která se může projevit při extrémních podmínkách s nedostatkem vzduchu. Určování se neprovádí pro olej samotný, ale pro jeho 10% destilační zbytek Koksový zbytek se udává v hmotnostních procentech (% m/m). DIN: max. 0,3 hmotnostních procent.
Tento ukazatel se týká především použití v olejových pecích (zplyňovacích hořácích) a není nijak relevantním kritériem pro použití v hořácích s tlakovým rozprašováním oleje.
Obsah vody
Obsah vody vyjadřuje podíl vody v topném oleji EL. DIN: max. 200 mg/kg
Topný olej EL z rafinerie je v maximální možné míře odvodněný. Schopnost topného oleje EL přijímat vodu je závislá na teplotě a velmi omezená. Topný olej EL typicky obsahuje méně než 0,01% (100 mg/kg) vody. Pokud je přítomno více vody, usazuje se nerozpustná voda na dně nádrže. Pokud se vyskytne voda v nádržích spotřebitelů, pochází zpravidla z kondenzace vzdušné vlhkosti, přirozeného a neovlivnitelného procesu.
Sedimenty a celkové znečištění
Celkové znečištění je definováno jako suma všech přítomných neolejových pevných látek (např. rez, písek a prach). Tento ukazatel se týká i všech nerozpustných součástí vzniklých ze samotného oleje a zahrnuje všechny pevné částice větší než 0,7 µm. DIN: max. 24 mg/kg
Topný olej EL podléhá přirozenému stárnutí, které může být urychleno působením tepla, kyslíku, světla, vody, mikroorganizmů jakož i kovů (zvláště barevných kovů) a jejich oxidů. Tím může dojít k tvorbě v oleji nerozpustných produktů stárnutí, které klesají ke dnu nádrže. Tyto produkty mohou, jsou-li nasáty olejovým čerpadlem, vést k ucpání filtru nebo trysky hořáku. Těmto poruchám je možno zabránit a často k nim vede umístění nasávání oleje příliš nízko u dna nádrže a zanedbání údržby nádrže. Kromě toho dochází k poruchám, je-li sedlina rozvířena při plnění nádrže a ke spuštění hořáku dojde potom dříve, než se znovu stačí usadit u dna.
Postup destilace
Jako postup destilace se označují různé pevně stanovené teploty v destilačním rozsahu určité látky, při kterých se odpařují určitá množství. Objasňuje množstevní složení různě velkých uhlovodíkových molekul v produktu a umožňuje zhodnotit, z jakých komponentů se produkt skládá. V tabulce normovaných požadavků na topný olej (DIN 51603-1) jsou hraniční hodnoty stanoveny pro dvě teplotní oblasti.
Pro daňově právní klasifikaci (ohraničení od středních destilátů po benzín na jedné straně a zbytkových olejů na straně druhé) se destilační množství vztahují k teplotám 250 °C (smí se odpařit max. 65 objemových procent) a 350 °C (musí se odpařit minimálně 85 objemových procent). Z pohledu technického použití je důležitý začátek varu, konec varu a teploty varu destilátu ve fázích vždy po 10%. Z tohoto se dá rozpoznat rovnoměrnost rozložení uhlovodíků, která je významná pro optimální spalování topného oleje.
Vlastnosti topného oleje při nízkých teplotách
Nízkoteplotní vlastnosti topného oleje je možno charakterizovat pomocí předepsaných testovacích postupů prováděných v laboratoři. Při nich jsou vzorky vždy za definovaných podmínek ochlazeny, aby bylo dosaženo následujících třech charakteristických teplotních hodnot, které nastávají po sobě: Cloud Point (CP), Cold Filter Plugging Point (CFPP) a Pour Point.
Pro použití topného oleje EL, zvláště při přepravě a skladování, je důležité chování za nízkých teplot. Prostřednictvím zlepšovačů tekutosti (přesněji filtrovatelnosti) přidávaným většinou už v rafineriích nebo skladech, se dosahuje toho, že topný olej EL je použitelný i při teplotách výrazně pod bodem CP. Sám bod CP se těmito aditivy nemění. Kombinace hraničních hodnot CP a CFPP podle DIN umožňují v praxi získat kvalitní produkt s vyhovujícím chováním při nízkých teplotách (platí pro zařízení umístěná v nezámrzných prostorech).
Druhy topných olejů
Na základě technického pokroku ve vývoji tepelné techniky a stále náročnějších požadavků spotřebitelů je lehký topný olej EL průběžně dále zdokonalován. To vedlo v důsledku k diferenciaci produktů, takže (podobně jako u automobilových paliv) jsou k dispozici produkty specifických spalovací vlastností, vhodné pro ten který případ použití nebo přání zákazníka.
Topný olej EL Standard
V současnosti jsou všechna olejová zařízení, až na velmi malé výjimky, určena pro použití topného oleje EL Standard podle DIN 51603-1. Zpravidla je tento standardní topný olej v rafinerii upravován s ohledem na zlepšení nízkoteplotních vlastností, obsah síry leží od 50 mg/kg do maximálně 100 mg/kg (0,1% m/m). Toto kvalitní normované palivo splňuje všechny vyjmenované požadavky dle DIN 51603-1 a je na základě své značné hospodárnosti a díky příznivým provozním nákladům na spalování dlouhodobě jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších paliv při vytápění budov.
Topný olej EL Standard se speciálními aditivy
Na trhu je navíc nabízen další druh topného oleje. I tato „prémiová kvalita“ (označovaná různě dle výrobce) odpovídá samozřejmě DIN 51603-1. Oproti „standardní kvalitě“ jsou zde vlastnosti relevantní pro použití upravovány speciálními sadami aditiv, jak již bylo popsáno. Tato aditiva jsou přimísena do topného oleje při tankování do nádrží přímo u spotřebitele. To umožňuje přesné dávkování, jakémukoliv předávkování, které by mohlo vést k poruchám zařízení, je tímto zabráněno. Zákazník si na místě může vybrat mezi topným olejem EL Standard a speciálně aditivovaným topným olejem EL Standard.
Součástí sad aditiv jsou zpravidla stabilizátory (pro zlepšení termické a skladovací stability), deaktivátory kovů a tzv. překrývače pachu. Mezi aditivy přidávanými do topného oleje EL standard patří i zlepšovače hoření.
Topný olej EL nízkosirný
Jeden z důvodů pro zavedení tohoto nového produktu jsou mimo jiné požadavky moderních olejových kotlů. Již dnes jsou nabízeny olejové kotle, které byly vyvinuty speciálně pro tento druh paliva. V přepracované normě DIN 51603-1 z roku 2003 byly poprvé stanoveny požadavky na nízkosirný topný olej EL.
Podle této normy se topný olej EL označuje jako odsířený, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg. To znamená redukci obsahu síry v porovnání s maximálně přípustným obsahem síry u topného oleje Standard o koeficient 20. Spalováním tohoto topného oleje se produkuje velmi nízká úroveň emisí SO2, která je srovnatelná pouze se zemním plynem.
Kvalitativní vlastnosti různých druhů topného oleje EL – srovnání
| Standardní topný olej EL | Topný olej EL se speciálními aditivy | Topný olej EL nízkosirný | |
| Kvalitní palivo s danými parametry | X | X | X |
| Splnění požadavků DIN 51603-1 pro topný olej EL | X | X | X |
| Splnění požadavků DIN 51603-1 pro topný olej EL odsířený | - | - | X |
| Aditiva ke zlepšení/nastavení vlastností za chladu, přídavek v rafinérii | X | X | X |
| Speciální sady aditiv ke zlepšení stability a zakrytí pachu | - | X
(dávkování většinou na cisterně) |
X |
| Odvod kondenzátu z vyhřívacích zařízení: požadavek na neutralizaci | často (podle lokálních vyhlášek o odpadní vodě) | často (podle lokálních vyhlášek o odpadní vodě) | v budoucnosti se očekává úprava |
| celoplošná použitelnost | X | X
(speciální kvality se nabízejí pod různými značkami) |
X |
| Poznámky | - | Doporučeno mnohými výrobci zařízení především kvůli prokazatelně lepší stabilitě, zvláště vhodné pro moderní systémy s malým výkonem a malým průměrem trysek, jakož i při dlouhém skladování topného oleje. | Dodatečně k přednostem „speciální kvality“ ještě omezená tvorba korozivních produktů a usazenin. První spalovací kotle určené speciálně pro tento druh paliva jsou již v nabídce. |
Perspektivy bio-topného oleje
Kapalná paliva z obnovitelných zdrojů mohou v budoucnu snížit potřebu fosilních paliv. V současnosti probíhají ve spolupráci mezi výrobci minerálních olejů a topných zařízení testovací programy, ve kterých se zkoumá nasazení tekutých biokomponentů (rostlinné oleje, metylester mastné kyseliny – FAME) jako příměsí do topného oleje EL nízkosirného při použití ve stávajících olejových kotlích. Cílem je nasazení do biopaliv, jako obnovitelného zdroj energie zcela ve smyslu cílů energetické politiky: zvýšit diferenciaci energetických zdrojů a navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů.
Z technického pohledu je třeba se zaměřit především na to, aby „nová tekutá paliva“ byla kompatibilní se stávajícími olejovými zařízeními na trhu. V předběžné normě pro alternativní a biologické topné oleje, DIN V 51603-6, jsou definovány první specifické požadavky na produkt - cílem je, aby tato nová paliva byla kompatibilní se stávajícími zařízeními. Norma upravuje minimální požadavky, zkušební postupy, hraniční hodnoty i pojmenování alternativních topných olejů. Správné označení pro příměs např. 20 objemových procent FAME (metylesteru mastné kyseliny) zní: topný olej DIN V 51603-6 EL A Bio 20. Receptury pro specifické poměry míchání však v normě předepsány nejsou.
Předběžná norma vzniká tehdy, když praktické zkušenosti všech zainteresovaných stran s produktem ještě nejsou plně a dostatečně zhodnoceny. Předběžná norma si neklade za cíl úplnost, nýbrž stanovuje jen takové vlastnosti, které se během dosavadní diskuse ukazují jako nezbytné pro dosažení dostatečné kvality. Předběžná norma pro bio-topný olej dává výrobcům olejových zařízení a jejich součástek zatím rámcové podmínky dosažení způsobilosti pro použití bio-topných olejů v jejich výrobcích.
Reference
- ↑ ELIÁŠ, Petr. Teplárna zatočila se starými kotly na topný olej [online]. jcted.cz, 2018-08-17 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Josef; RÁBL, Vratislav. Základy zpracování a využití ropy. 2., přeprac. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT 254 s. Dostupné online. ISBN 80-7080-619-2, ISBN 978-80-7080-619-7. OCLC 124089884 S. 197.
- ↑ Vytápění rodinných domů topným olejem I.. TZB-info [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ petroleum.cz, Výkladový slovník. petroleum.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.