Oxidy: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 4. 2020, 12:51

Oxidy (dříve psáno oxydy, v souladu s dalšími jazyky ^[1]^[2], zastarale kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními (elektropozitivnějšími) prvky. Oxidy mohou vznikat buď prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších chemických reakcích. Kyslík má v oxidech oxidační číslo −II. KDOPAK- Královna černé magie

Pojmenování oxidů

V českém jazyce se pro pojmenování oxidů používá unikátní chemické názvosloví, jehož autorem je Vojtěch Šafařík. Vzorec oxidu odpovídá schématu X_mO_n, kde X je chemická značka prvku a m a n jsou počty atomů. Pokud je počet atomů (m, n) roven jedné, nepíše se ani nevyslovuje. Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku X (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný/ečný, -ový, -istý, -ičelý).

U některých oxidů jsou výjimečné zvláštnosti nebo nepravidelnosti:

pravidelně utvořený název se nepoužívá nebo se používá méně často, například H₂O není oxid vodný ale voda,
P₄O₁₀ (P₂O₅) není oxid „fosforičný“, ale fosforečný (v rámci pravidla),
pravidlo valence nutně nezohledňuje násobný počet atomů, například dvě zápisem rozdílné sloučeniny NO₂ i N₂O₄ jsou shodně oxid dusičitý.

Tabulka

Oxidační číslo atomu oxidu	Přípona názvu oxidu
I	-ný
II	-natý
III	-itý
IV	-ičitý
V	-ičný -ečný
VI	-ový
VII	-istý
VIII	-ičelý

Pokud je třeba vypočítat zapsaný poměr mezi atomy, lze použít jednoduché pravidlo:

Pokud je oxidační číslo n sudé (n=2x, x=1, 2, 3 nebo 4), zapisuje se poměr s počáteční jedničkou (v čitateli): 1:n/2
Pokud je oxidační číslo n liché (n=2x+1), zapisuje se poměr s dvojkou na začátku 2:n

Dělení^[3]^[4]

Dle chemického chování

Kyselé

Většinou to jsou oxidy od kovů s oxidačním číslem vyšším než pět a nebo od nekovových prvků. S vodou reagují za vniku kyslíkatých kyselin, popřípadě, pokud nejsou rozpustné ve vodě, s bází za vzniku solí.

Bazické

Oxidy od elektropozitivních prvků (typicky I.A a II.A skupina). S vodou reagují za vzniků hydroxidů daného kovu.

Neutrální

Oxidy nereagující s kyselinami ani zásadami. Příklady mohou být oxidy dusnatý a uhelnatý

Podle struktury

Iontové

V těchto oxidech je mezi atomem kyslíku a druhého prvku iontová vazba. Z toho vyplývá že iontové oxidy tvoří převážně elektropozitivní prvky. O^2- iont je silná zásada (s vodou reaguje za vzniku dvou hydroxidových iontů - odjímá jí proton).

Polymerní

Tyto oxidy tvoří řetězovité uspořádaní ve kterém se opakuje základní molekula. Příklad může být oxid křemičitý.

Amfoterní

Většinou oxidy s nízkými oxidačními čísly. Reagují se zásadami i kyselinami za vzniků solí. Jako příklad může být oxid zinečnatý.

Molekulové

V těchto oxidech se uplatňují kovalentní vazby.

Podvojné

Oxidy obsahující dva různé kovy.

Reference

↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5027
↑ http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=oxyd&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1 (v PSJČ jen oxyd)
↑ ALEŠ., Mareček,. Chemie pro čtyřletá gymnázia. Vyd. 1. vyd. Brno: Vl.nákl 3 sv. s. ISBN 9788090006669. OCLC 37961500
↑ JANSKÁ, Michaela. Oxidy | Názvosloví.cz. nazvoslovi.cz [online]. [cit. 2017-11-08]. Dostupné online.

Související články

Oxidační číslo

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu oxid na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo oxid ve Wikislovníku

[1] ttp://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5027

[2] ttp://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=oxyd&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1 (v PSJČ jen oxyd)

[3] ALEŠ., Mareček,. Chemie pro čtyřletá gymnázia. Vyd. 1. vyd. Brno: Vl.nákl 3 sv. s. ISBN 9788090006669. OCLC 37961500

[4] JANSKÁ, Michaela. Oxidy | Názvosloví.cz. nazvoslovi.cz [online]. [cit. 2017-11-08]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{různé významy|redirect=Kysličník|druhý=sloučenině kyslíku s vodíkem|stránka=Peroxid vodíku}}
-'''Oxidy''' (dříve psáno '''oxydy''', v souladu s dalšími jazyky <ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5027</ref><ref>http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=oxyd&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1 (v [[PSJČ]] jen ''oxyd'')</ref>, zastarale '''kysličníky''') jsou dvouprvkové sloučeniny [[kyslík]]u s méně [[elektronegativita|elektronegativními]] (elektropozitivnějšími) prvky. Oxidy mohou vznikat buď prudkou [[Redoxní reakce|oxidací]] ([[hoření]]m) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších [[chemická reakce|chemických reakcích]]. Kyslík má v oxidech [[oxidační číslo]] −II.
+'''Oxidy''' (dříve psáno '''oxydy''', v souladu s dalšími jazyky <ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5027</ref><ref>http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=oxyd&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1 (v [[PSJČ]] jen ''oxyd'')</ref>, zastarale '''kysličníky''') jsou dvouprvkové sloučeniny [[kyslík]]u s méně [[elektronegativita|elektronegativními]] (elektropozitivnějšími) prvky. Oxidy mohou vznikat buď prudkou [[Redoxní reakce|oxidací]] ([[hoření]]m) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších [[chemická reakce|chemických reakcích]]. Kyslík má v oxidech [[oxidační číslo]] −II.    KDOPAK- Královna černé magie
 == Pojmenování oxidů ==