Hornomoravský úval: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Editace uživatele 31.192.89.42 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gombarix značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = Plane loucky.jpg |
| obrázek = Plane loucky.jpg |
||
| popisek = Plané loučky |
| popisek = Plané loučky |
||
| alt = [[ |
| alt = [[Plané loučky]] |
||
| nejvyšší bod = [[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]] |
| nejvyšší bod = [[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]] |
||
| maximální výška = 345 |
| maximální výška = 345 |
||
Verze z 1. 4. 2020, 09:42
| Hornomoravský úval | |
|---|---|
 Plané loučky | |
| Nejvyšší bod | 345 m n. m. (Jelení vrch) |
| Rozloha | 1 315 km² |
| Střední výška | 225,8 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední jednotky | Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána |
| Podřazené jednotky | Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Povodí | Morava |
| Souřadnice | 49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIIIA-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n. m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu, kde je Napajedelskou branou propojen s úvalem Dolnomoravským. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
- Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Celek: Hornomoravský úval
- Podcelek: Středomoravská niva
- Podcelek: Uničovská plošina
- Celek: Hornomoravský úval
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.
