Hornomoravský úval: Porovnání verzí

Hornomoravský úval
	Plané loučky
Nejvyšší bod	345 m n. m. (Jelení vrch)
Rozloha	1 315 km²
Střední výška	225,8 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední; jednotky	Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána
Podřazené; jednotky	Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Povodí	Morava
Souřadnice	49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-3
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 3. 2020, 17:51

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n. m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu, kde je Napajedelskou branou propojen s úvalem Dolnomoravským. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
  - Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
    - Celek: Hornomoravský úval
      - Podcelek: Středomoravská niva
      - Podcelek: Uničovská plošina

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.

Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox - reliéf
+{{Upravit|poznámky=}}{{Infobox - reliéf
  | název = Hornomoravský úval
  | obrázek = Plane loucky.jpg
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen]]ními sedimenty a [[kvartér]]ními náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v&nbsp;severní části i řeka [[Oskava (řeka)|Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a&nbsp;[[Haná (řeka)|Haná]].
-Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s&nbsp;[[Mohelnická brázda|Mohelnickou brázdou]] jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
+Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu, kde je [[Napajedelská brána|Napajedelskou branou]] propojen s úvalem [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravským]]. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s&nbsp;[[Mohelnická brázda|Mohelnickou brázdou]] jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
 '''Geomorfologická klasifikace:'''