Skriptovací jazyk: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 2 082 bajtů ,  před 12 lety
Rozšíření a přesun materiálu z hesla "Skriptovací jazyk"
m ({{Sloučit|Skript (program)}})
(Rozšíření a přesun materiálu z hesla "Skriptovací jazyk")
'''Skript''' je v [[Informatika|informatice]] [[zdrojový kód]] programu, který je tzv. [[Interpret (software)|interpretován]], tj. čten a spouštěn za běhu speciálním procesem, tzv. interpretem.
{{Sloučit|Skript (program)}}
'''Skriptovací jazyk''' je [[počítač]]ový [[programovací jazyk]] který je [[interpreter|interpretován]]. Běžné programy je potřeba po jejich [[programování|naprogramování]] [[kompilátor|zkompilovat]] do podoby binární spustitelné aplikace (až tyto binární soubory je možné spustit). Naproti tomu pro spuštění programu ve skriptovacím jazyce je zapotřebí [[interpreter]], tj. aplikace, která tento skript vykonává přímo v jejich původní podobě [[zdrojový kód|zdrojového kódu]]. Interpreter prochází zdrojový kód a vykonává postupně příkaz za příkazem bez potřeby kompilace.
 
Jakožto programový kód, je i skript vytvořen v [[programovací jazyk|programovacím jazyku]] (hovoří se o tzv. ''skriptovacím jazyku''), který má přesně stanovenou [[Formální gramatika|formální gramatiku]] (tj. pravidla, syntaktické elementy, jazykové konstrukty atd).
Nevýhodou skriptovacích jazyků je, že jsou mnohem pomalejší ve srovnání s kompilovanými programovacími jazyky, které se spouští binárními spustitelnými soubory. Zdrojový kód skriptu je totiž třeba před každým spuštěním znovu zkontrolovat, zda neobsahuje syntaktické chyby, následně interpreter musí analyzovat každý příkaz ve zdrojovém kódu, aby ho mohl vykonat.
 
Typicky skript těží z výhody, že se nemusí překládat, a často tvoří rozšiřitelnou (parametrickou) část nějakého softwarového projektu, která se může měnit, aniž by bylo potřeba pokaždé rekompilovat hlavní spustitelný soubor. Tak skripty najdeme u her, složitějších softwarových řešení nebo jako hlavní součást dynamických internetových stránek a podobně.
Výhodou skriptů je snadnější údržba a vývoj. Skript je možné kdykoliv spustit bez nutnosti vždy znovu kompilovat. [[Programátor]]ovi v tomto případě stačí obyčejný [[textový editor]], nepotřebuje tedy žádný speciální kompilátor nebo vývojový nástroj.
 
Protikladem k interpretovanému kódu je program přeložený ([[kompilace|kompilovaný]]) do [[Strojový kód|strojového kódu]].
Skriptovací jazyky se často využívají i v prostředí [[webová aplikace|webových aplikací]].
 
=== Výhody ===
Příklady skriptovacích jazyků: [[Python]], [[PHP]], [[JavaScript]], [[Perl]], [[Tcl/Tk]] atd.
* Není nutné mít nainstalovaný kompilátor a provádět po každé změně kódu [[kompilace|kompilaci]].
* Snadnější údržba, vývoj a správa kódu.
* Některé skripty umožňují interpretaci kódu z řetězce (jako například funkce [http://cz.php.net/manual/en/function.eval.php <tt>eval()</tt>] v [[PHP]]). Něco takového překládané programy z principu nedokáží.
* Interpret obvykle poskytuje programátorovi zabudovaný [[abstraktní datový typ]] [[asociativní pole]].
 
=== Nevýhody ===
[[Kategorie:Programování]]
* Rychlost. Interpretace stojí určitý strojový čas a nikdy nebude tak rychlá jako spouštění přeloženého (a optimalizovaného) programu.
* O trochu vyšší paměťová náročnost. Interpret musí být spuštěn a tedy zabírá určitou operační paměť.
* Skriptovací jazyky mají většinou větší omezení než překládané programovací jazyky (např. co do přístupu do paměti, ovládání tzv. rukovětí procesů a kontextových zařízení apod).
 
=== Typické znaky skriptů ===
{{Softwarový pahýl}}
Návrh skriptovacího jazyka často zohledňuje rychlý vývoj programu a tak umožňují některé prvky, které v překládaných jazycích nenajdeme. Jedná se například o:
* [[netypová proměnná|netypové proměnné]],
* automatické nastavení hodnot u nedefinovaných proměnných a konstant,
* zotavení z chyb, které neústí v ukončení skriptu.
 
=== Podoba skriptů ===
Některé [[programovací jazyk]]y mají možnost kompilace do strojového kódu i interpretace; jiné umožňují i mezistupeň, předkompilování do vnitřního jazyka, jehož vykonávání je rychlejší než klasická interpretace. Například programy v jazyku [[QBasic]] splňují kritéria skriptů, ale obecně se považují za programy. Hranice mezi takovými programy a skripty tedy není zcela ostrá.
 
Úroveň skriptů a jejich jazyků se může velice lišit. Některé skriptovací jazyky (např. [[Python]] nebo [[PHP]]) nabízejí finesy jako třeba [[objektově orientované programování]]. Na druhou stranu, jiné soubory, které obsahují toliko konfigurační parametry jiného programu, mohou být též označovány jako skripty. Většinou by ale skriptovací jazyk měl být alespoň na takové úrovni, aby dovoloval pracovat s proměnnými nebo umožňovat větvení programu.
 
Také [[unixový shell|unixové shelly]] je možno považovat za skriptovací jazyky. Skriptovací jazyky se často využívají i v prostředí [[webová aplikace|webových aplikací]]. Příklady skriptovacích jazyků jsou: [[Python]], [[PHP]], [[JavaScript]], [[Perl]], [[Tcl/Tk]] atd.
 
[[Kategorie:Programování]]
 
[[da:Script-sprog]]

Navigační menu