Špitál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
uvedený zdroj NASCS 2006 obsahuje heslo hospitál, nikoli hospital (ani jako variantu) |
m .. odtuč. neověřený tvar, zdroj? |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| isbn = 80-200-0607-9 |
| isbn = 80-200-0607-9 |
||
}}</ref><ref name="nascs" /><ref>[https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?id_odpoved=5438&filter=1 Dotazy z jazykové poradny – odpověď č. 5438] k dotazu ''Krátce, nebo dlouze?'' týkající se tvarů ''hospital'' a ''hospitál''.</ref> či |
}}</ref><ref name="nascs" /><ref>[https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?id_odpoved=5438&filter=1 Dotazy z jazykové poradny – odpověď č. 5438] k dotazu ''Krátce, nebo dlouze?'' týkající se tvarů ''hospital'' a ''hospitál''.</ref> či ''hospital''<ref name="nascs">Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 2006</ref>{{není ve zdroji}}{{zdroj?}} z [[latina|lat.]] ''hospitale''<ref>Rejzek, Jiří: Český etymologický slovník. Leda, Voznice 2004</ref>) je označení pro [[středověk]]é i pozdější [[novověk]]é útulky pro nemocné, přestárlé a chudé. Tento výraz se dodnes používá jako [[archaismus|zastaralé]] nebo [[Expresivita (lingvistika)|expresivní]] označení [[nemocnice]] nebo [[hospic]]e. Běžně se užívá např. v [[Brněnský hantec|brněnském hantecu]]. Špitály byly zřizovány zejména při [[klášter]]ech, kde je provozovali [[mnich|mniši]] a [[řeholnice]] (členové špitálních bratrstev a řádů (hospitalitů), jako např. [[Maltézský řád|johanité]], [[Řád sv. Lazara|lazariáni]] nebo [[křižovníci]]). Známým je dochovaný barokní [[František Antonín Špork|Šporkův]] [[Kuks (hospital)|špitál (hospital) v Kuksu]]. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 23. 3. 2020, 15:19
Špitál (řidčeji také hospitál[1][2][3] či hospital[2][nenalezeno v uvedeném zdroji][zdroj?] z lat. hospitale[4]) je označení pro středověké i pozdější novověké útulky pro nemocné, přestárlé a chudé. Tento výraz se dodnes používá jako zastaralé nebo expresivní označení nemocnice nebo hospice. Běžně se užívá např. v brněnském hantecu. Špitály byly zřizovány zejména při klášterech, kde je provozovali mniši a řeholnice (členové špitálních bratrstev a řádů (hospitalitů), jako např. johanité, lazariáni nebo křižovníci). Známým je dochovaný barokní Šporkův špitál (hospital) v Kuksu.
Reference
- ↑ PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9. S. 297.
- ↑ a b Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 2006
- ↑ Dotazy z jazykové poradny – odpověď č. 5438 k dotazu Krátce, nebo dlouze? týkající se tvarů hospital a hospitál.
- ↑ Rejzek, Jiří: Český etymologický slovník. Leda, Voznice 2004
Literatura
- Svobodný, Petr, Hlaváčková, Ludmila: Pražské špitály a nemocnice, NLN, Praha 1999
- SECKÝ, Rudolf. Staropražské špitály. Praha: s.n., 1928. Dostupné online. Studie o vývoji špitálů, hospiců, chorobinců a jiných zdravotnických zařízení ve středověké Praze..
- WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620. Praha: Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O chudině a tuláctvu, s. 106-134.
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo špitál ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Hospitál v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Hospitalité v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích