Malesice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: infobox přepracován; kosmetické úpravy
m fix
Řádek 36: Řádek 36:
== Reference ==
== Reference ==
<references>
<references>
<ref name="www.scitani.cz, 2013-10-31">{{Citace elektronické monografie
| titul = Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Plzeňský kraj – okres Plzeň-město
| url = http://www.scitani.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0032BCA1/$File/4116130523.pdf
| datum vydání = 2013-10-31
| datum přístupu = 2015-01-19
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
}}</ref>
<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Ministerstvo vnitra ČR
| korporace = Ministerstvo vnitra ČR

Verze z 21. 3. 2020, 11:26

Možná hledáte: pražskou čtvrť Malešice.
Malesice
Konečná autobusu v Malesicích
Konečná autobusu v Malesicích
Lokalita
Charakterčást města
ObecPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel791 (2021)[1]
Katastrální územíMalesice (6,66 km²)
PSČ318 00
330 33
Počet domů227 (2021)[2]
Malesice
Malesice
Další údaje
Kód části obce90824
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malesice (německy Malesicz) je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[4]

Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².[5]

Historie

Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který ji držel. Později se stala součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov uskutečněnou patrně v letech 1297–1321.[6] Tento statek spolu s vesnicí získal v roce 1365 kladrubský klášter. Dalším majitelem se stal nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechala roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel svatého Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku poprvé zmínila zdejší tvrz. V dalších letech se vystřídala řada majitelů panství. Byli jimi hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753), za nichž byl postaven roku 1730 barokní zámek, a po nich Shirndingerové a Schönbornové.[7] Roku 1917 Malesice získal rytíř Karel Škoda. V roce 1938 byly Malesice připojeny k Velkoněmecké říši a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po druhé světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků.

Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.

Pamětihodnosti

  • Na okraji vesnice se nachází areál malesického zámku. V roce 1730 ho ve stylu vrcholného baroka nechal postavit Jan Petr z Wachsensteinu podle plánů architekta Jakuba Augustona. Dochovaná podoba zámku je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1948, během které byla budova zvýšena o jedno patro.[6]
  • Kostel svatého Jiří
  • Kaple Panny Marie
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého
  • Fara

Dále se v katastrálním území Malesice nacházejí zbytky hradu Kyjov a přírodní památka Malesická skála.

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03. 
  4. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Malesice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. 
  6. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 176. Dále jen Bělohlávek (1985). 
  7. Bělohlávek (1985), s. 203–204

Externí odkazy