Švédská koloniální říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: ru:Колонии Швеции |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
[[de:Schwedische Niederlassungen und Kolonien in Übersee]] |
[[de:Schwedische Niederlassungen und Kolonien in Übersee]] |
||
[[en:Swedish colonial empire]] |
[[en:Swedish colonial empire]] |
||
[[es:Imperio colonial sueco]] |
|||
[[fr:Empire colonial suédois]] |
[[fr:Empire colonial suédois]] |
||
[[hr:Švedsko kolonijalno carstvo]] |
[[hr:Švedsko kolonijalno carstvo]] |
Verze z 22. 9. 2007, 15:38
Švédsko se stalo po třicetileté válce evropskou mocností a stejně jako další země mělo teritoriální ambice v zámoří. Prvním krokem bylo budování obchodních stanic, které se přeměňovaly na pevnosti, Švédové však v dlouhodobém měřítku podlehli konkurenci ostatních evropských národů. Švédsko vlastnilo následující kolonie:
- Nové Švédsko (Nya Sverige, 1638 – 1655) byla kolonie na území dnešních Spojených států amerických, s hlavním městem Fort Christina (dnešní Wilmington ve státě Delaware), které bylo založeno v roce 1638 a pojmenováno po královně Kristýně I. Část osadníků tvořili Finové – Finsko spadalo až do roku 1809 pod švédskou nadvládu. V roce 1655 bylo Nové Švédsko dobyto Nizozemci a začleněno do kolonie Nové Nizozemí.
- Švédské zlaté pobřeží byla kolonie sestávající z několika opevněných osad v dnešní Ghaně na pobřeží Guinejského zálivu:
- Guadeloupe (1813 – 1814) – po napoleonských válkách postoupila Británie tuto francouzskou kolonii švédskému králi Karlu XIII. V roce 1814 však Švédsko ostrov vrátilo zpět Francii za cenu 24 milionů franků.
- Svatý Bartoloměj (1785 – 1878) – tento karibský ostrov získalo Švédsko od Francie roku 1748 výměnou za obchodní práva v přístavu Göteborg. V roce 1878 ho Švédsko prodalo zpět Francii.