Maňdžušrí: Porovnání verzí
sjednocení |
m + portál |
||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
{{Bódhisattva}} |
{{Bódhisattva}} |
||
{{Portály|Buddhismus}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 12. 3. 2020, 21:35
| Maňdžušrí | |
|---|---|
 Japonská socha Maňdžušrího | |
| Sanskrt: | Maňdžušrí |
| Čínština: | 文殊師利 |
| Tibetština: | Džampäl Maseng |
| Korejština: | Munsu Bosal |
| Vietnamština: | Văn-thù-sư-lợi |
| Japonština: | Mondžu |
| Informace | |
| Výskyt: | mahájána, vadžrajána |
| Ztělesňuje: | moudrost |
| Atributy: | plamenný meč, pradžňápáramitá sútra |
Maňdžušrí (skt; česky bódhisattva moudrosti na lvu) je v buddhismu jméno bódhisattvy moudrosti. Po Avalókitéšvarovi je jedním z nejpopulárnějších bódhisattvů. Maňdžušrí se objevuje v mnoha mahájánových sútrách, zvláště pak v pradžňápáramitové literatuře.
Ikonografie
Maňdžušrí bývá zpravidla zobrazován s plamenným mečem v pravé ruce a pradžňápáramitásútrou, kterou podpírá pomocí lotosového květu, v ruce levé. Meč symbolizuje „protnutí“ nevědomosti. Zřídka je meč doplněn lukem a šípy. Sútra představuje moudrost a dosažení probuzení. Poměrně často je zobrazován spolu se Samantabhadrou a Šákjamunim, někdy se Maňdžušrí zobrazuje v zuřivé podobě s býčí hlavou.
Tibetský buddhismus
V tibetském buddhismu je Maňdžušrí nazýván Maňdžughóša („Ten s libým hlasem“). Výjimečně bývají učenci jako např. Congkhapa považováni za vtělení Maňdžušrího.[1] V tibetském buddhismu se často zobrazuje s Avalókitéšvarou a Vadžrapánim.
Nepálská mytologie
Podle jedné z purán bylo kdysi Údolí Káthmándú jezerem. Maňdžušrí spatřil uprostřed jezera lotosové květy a rozsekl roklinu a způsobil, že jezero začalo odtékat. Zanedlouho se stalo údolí obyvatelným a tam, kde po odplavení vody zůstaly lotosy, vyrostla nejstarší nepálská stúpa Swayambhunath.
Odkazy
Reference
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 282.
Literatura
- FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
- WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maňdžušrí na Wikimedia Commons
- Tantra jóga:Božstva Mahájány
