Ventilový rozvod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 26: Řádek 26:
# s vačkovým hřídelem v hlavě valců:
# s vačkovým hřídelem v hlavě valců:
#* '''[[OHC]]''' (over head camshaft) — s ventily i vačkovým hřídelem v hlavě válce
#* '''[[OHC]]''' (over head camshaft) — s ventily i vačkovým hřídelem v hlavě válce
#* '''DOHC''' nebo 2xOHC — s dvěma vačkovými hřídely v hlavě válce
#* '''DOHC''' — s dvěma vačkovými hřídely v hlavě válce
#*[[Desmodromický rozvod]] — otevírání i zavírání ventilů je nucené (pro vysoko otáčkové motory) - používá Ducati a Eso
#*[[Desmodromický rozvod]] — otevírání i zavírání ventilů je nucené (pro vysoko otáčkové motory) - používá Ducati a Eso



Verze z 21. 9. 2007, 19:41

Ventilový rozvod OHC pro 8 ventill 4-valcového motoru s jedním vačkovým hřídelem.

Ventilový rozvod je typ rozvodového mechanismu využívající ventily na řízení toku pracovních plynů skrz pístový motor. Jde o nejčastejší typ mechanických rozvodů, používaných ve čtyřdobých spalovacích motorech.

Princip činnosti

Otevírání ventilů řídí příslušná vačka vačkové hřídele nebo zřídka výstředník výstředníkového hřídele, který je poháněn přímo klikovkou. U čtyřdobých motorů se vačkový hřídel otáčí přesně 2x pomaleji než hřídel klikový, protože jeden pracovní cyklus motoru trvá dvě otáčky klikovky. Pohyb vačky se na ventily přenáší v závislosti od typu rozvodu zdvihatky, zdvihacími tyčkami a vahadly. Pohyb výstředníku ojničkami a vahadly. Pro snížení tření v mechanismu bývají zařazeny kladky, které mění smykové tření na valivé.

Zavírání ventilů je zabezpečeno nejčasteji pružinami, výjímečně druhou vačkou u tzv. desmodromických rozvodů.

Pohon rozvodu

Energie na pohon rozvodu je odebrána z klikové hřídele. Pohon může být řešen:

  • ozubeným řemenem s vnitřním ozubením
  • řetězem (nejčatěji víceřadým)
  • ozubeným převodem
    • s čelním ozubením, většinou přímým nebo jen s malým sklonem zubů
    • tzv. královským hřídelem - s dvěma páry kuželových]] nebo šroubových soukolí

Pohon větších motorů by měl být vyveden z místa, kde se klikový hřídel otáčí nejrovnoměrněji, t.j. z uzlu torzního kmitání. Toto místo je u setrvačníku. U malých automobilových motorů je torzní kmitaní nízké, proto je pohon většinou veden z volného konce klikové hřídele (ze strany proti setrvačníku).


Rozdělení

Podle umístění vačkového hřídele a ventilu se rozovdy dělí na:

  1. s vačkovým hřídelem v bloku motoru:
    • F — s jedním ventilem na boku válce a druhým v hlavě (zastaralá konstrukce)
    • SV (side valves) — s ventilem na boku válce (zastaralá konstrukce)
    • OHV (over head valve) — s ventily v hlavě válce
  2. s vačkovým hřídelem v hlavě valců:
    • OHC (over head camshaft) — s ventily i vačkovým hřídelem v hlavě válce
    • DOHC — s dvěma vačkovými hřídely v hlavě válce
    • Desmodromický rozvod — otevírání i zavírání ventilů je nucené (pro vysoko otáčkové motory) - používá Ducati a Eso

Konstrukce, kde je vačkový hřídel uložen v bloku motoru, u klikové hřídele je typická pro starší rozvody. Rozvody F jsou složité a u rozvodů SV se velmi těžko vytváří spalovací prostor s vhodnými vlastnostmi, proto se dnes skoro nepoužívají.

Konstrukce s vačkovým hřídelem, uloženým v hlavě valců, je typická pro moderní motory.

Externí odkazy