Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí
→Život: +bratři, život chronologicky značka: editace z Vizuálního editoru |
+obr, wl, úprava textu, uspořádání staveb dle data, lit značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - umělec |
{{Infobox - umělec |
||
| jméno = Kryštof Dientzenhofer |
| jméno = Kryštof Dientzenhofer |
||
| obrázek = Ruhmeshalle Muenchen Chr. Dienzenhofer Baumeister-1.jpg |
|||
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]] |
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]] |
||
| hnutí = [[baroko]] |
| hnutí = [[baroko]] |
||
Řádek 11: | Řádek 12: | ||
}}</ref>) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]] [[Německo|německého]] původu. Proslavil se jako významný [[architekt]] vrcholného [[Baroko|baroka]]. |
}}</ref>) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]] [[Německo|německého]] původu. Proslavil se jako významný [[architekt]] vrcholného [[Baroko|baroka]]. |
||
Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například [[Lurago|Luraga]], Orsiho |
Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například [[Lurago|Luraga]], [[Giovanni Domenico Orsi|Orsiho]] či [[Francesco Caratti|Carattiho]]. Nejvíce si však cenil italských mistrů [[Francesco Borromini|Borrominiho]] a zejména [[Guarino Guarini|Guariniho]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 19: | Řádek 20: | ||
* Wolfgang (1648–1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v [[Amberg|Ambergu]] |
* Wolfgang (1648–1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v [[Amberg|Ambergu]] |
||
* Leonhard (1660–1707), např. nová biskupská rezidence v [[Bamberk|Bamberku]] |
* Leonhard (1660–1707), např. nová biskupská rezidence v [[Bamberk|Bamberku]] |
||
* Johann (1663–1726), např. klášterní kostel v |
* Johann (1663–1726), např. klášterní kostel v [[Klášter Banz|opatství Banz]] nebo zámek [[Weißenstein (Pommersfelden)|Weißenstein]] |
||
Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
Řádek 28: | Řádek 29: | ||
}}</ref> V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|zámku v Ostrově]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. |
}}</ref> V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|zámku v Ostrově]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. |
||
Roku 1698 začal působit v Chebu |
Roku 1698 začal působit v Chebu. V západních Čechách v dalších letech realizoval řadu staveb např. pro [[Klášter Teplá|tepelské premonstráty]] (mj. [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|kostel Narození svatého Jana Křtitele]] v Úterý, [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v Chebu nebo obnovovací práce hospodářského dvora a zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]]). O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze. |
||
Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
⚫ | Pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Spolehlivě je ovšem doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství projektů některých staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je zpochybňován. |
||
⚫ | Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. |
||
⚫ | Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Nesporně působil jako klášterní stavitel [[Broumovský klášter|břevnovsko-broumovského kláštera]] a také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u i v Praze. K zajímavým pracím se řadí například přestavba [[Písecká brána|Písecké brány]] pražského opevnění na Brusce nebo [[Dům U Zlaté lilie|dům U zlaté lilie]] na Malém náměstí na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým synem Kiliánem Ignácem, u něhož brzy rozpoznal jeho výtvarný talent. |
||
Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Pro jeho stavby je typické i dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. |
|||
⚫ | |||
⚫ | Spolehlivě je doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
* [[Břevnovský klášter]] |
|||
* [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech |
|||
⚫ | |||
* Rožmberský dům (čp. 63) – Hradčany |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| editoři = [[Pavel Vlček]] |
| editoři = [[Pavel Vlček]] |
||
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana |
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana |
||
Řádek 61: | Řádek 50: | ||
| isbn = 80-200-0771-7 |
| isbn = 80-200-0771-7 |
||
| strany = 91 |
| strany = 91 |
||
}}</ref>, Malá Strana |
}}</ref>, Malá Strana (1703–1711) |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
*Rožmberský dům (Náprstkova čp. 213) – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] (kolem 1716) |
|||
⚫ | |||
=== |
=== Některé stavby mimo Prahu === |
||
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" /> |
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" /> |
||
* |
*Kostel svaté Máří Magdaleny, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]] (1692–1693)<ref name="NEČVU" /> |
||
*[[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]], [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] – nejisté (1695–1698)<ref name="NEČVU" /> |
|||
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] – sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701), [[Chlum Svaté Maří]] |
|||
* |
*[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]], [[Chlum Svaté Maří]] – sporná účast (1690–1701)<ref name="NEČVU" /> |
||
* Pevnostní stavby |
* Pevnostní stavby – [[Cheb]] (1698–1701) |
||
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] |
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]], [[Smiřice]] – podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě (1699–1711) |
||
* Klášterní kostel Paulánů |
* Klášterní kostel Paulánů, [[Obořiště]] – připsáno (1702–1711)<ref name="NEČVU" /> |
||
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|Kostel svaté Kláry]] |
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|Kostel svaté Kláry,]] Cheb – připsáno (1703–1711)<ref name="NEČVU" /> |
||
*obnova hospodářského dvora a [[Hamrníky (zámek)|zámečku v Hamrníkách]] (1706–1708) |
|||
* Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – [[Nová Paka]], připisováno<ref name="NEČVU" /> |
|||
* |
* Paulánský kostel Panny Marie, [[Nová Paka]] – připisováno (1709–1722)<ref name="NEČVU" /> |
||
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|Kostel svatého Michala]], [[Vernéřovice|Vernéřovice u Náchoda]] – nejisté (1719–1721)<ref name="NEČVU" /> |
|||
* |
*[[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|Kostel svatého Jakuba]], [[Ruprechtice (Meziměstí)|Ruprechtice]] u Náchoda – nejisté (1720–1722). Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer, architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce<ref name="NEČVU" /> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 86: | Řádek 84: | ||
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}} |
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}} |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 105–215 | isbn = 978-80-7277-415-9 | strany = 204-205}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 105–215 | isbn = 978-80-7277-415-9 | strany = 204-205}} |
||
*{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Preiss |
|||
| jméno = Pavel |
|||
| příjmení2 = Vilímková |
|||
| jméno2 = Milada |
|||
| titul = Ve znamení břevna a růží |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Vyšehrad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1989 |
|||
| počet stran = 340 |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 80-7021-013-3 |
|||
}} |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 9. 3. 2020, 18:56
Kryštof Dientzenhofer | |
---|---|
Narození | 7. července 1655 St. Margarethen (Brannenburg) |
Úmrtí | 20. června 1722 (ve věku 66 let) Praha |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | stavitel, architekt |
Děti | Kilián Ignác Dientzenhofer Jindřich Dientzenhofer |
Příbuzní | Johann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci) |
Hnutí | baroko |
Významná díla | Kostel Všech svatých Kostel svatého Michaela archanděla Klášter klarisek v Chebu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko – 20. června 1722 Praha[2]) byl český stavitel německého původu. Proslavil se jako významný architekt vrcholného baroka.
Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například Luraga, Orsiho či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů Borrominiho a zejména Guariniho.
Život
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl synem Georga Dienzenhofera (1614–1673), který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. I další čtyři Kryštofovi bratři se stali významnými staviteli:
- Georg (1643–1689), např. klášterní kostel ve Waldsassenu a bývalý jezuitský kostel (dnes kostel sv. Martina) v Bamberku
- Wolfgang (1648–1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v Ambergu
- Leonhard (1660–1707), např. nová biskupská rezidence v Bamberku
- Johann (1663–1726), např. klášterní kostel v opatství Banz nebo zámek Weißenstein
Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi.[3] V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů.
Roku 1698 začal působit v Chebu. V západních Čechách v dalších letech realizoval řadu staveb např. pro tepelské premonstráty (mj. kostel Narození svatého Jana Křtitele v Úterý, kostel svaté Kláry v Chebu nebo obnovovací práce hospodářského dvora a zámečku v Hamrníkách). O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.
Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Dílo
Pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Spolehlivě je ovšem doložen pouze jako stavitel.[4] Autorství projektů některých staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je zpochybňován.
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Nesporně působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu i v Praze. K zajímavým pracím se řadí například přestavba Písecké brány pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na Starém Městě pražském. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým synem Kiliánem Ignácem, u něhož brzy rozpoznal jeho výtvarný talent.
Některé stavby v Praze
- Šternberský palác, dnes Národní galerie, pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho – Hradčany (1698–1708)
- Kaiserštejnský palác – Malá Strana (kolem 1700)
- Kostel svatého Mikuláše – západní průčelí a část lodi; autorství sporné[5], Malá Strana (1703–1711)
- Dům U bílé kuželky (Míšeňská čp. 66) – Malá Strana (1708–1710)
- Kostel Nejsvětější Trojice – Nové Město (1708–1713)
- Břevnovský klášter s bazilikou svaté Markéty – Břevnov (1709–1722)
- Loreta, hlavní průčelí a postranní kaple – Hradčany (1711–1722)
- Vrtbovský palác – Malá Strana (1712–1720)
- Weisbírovský dům (U dvou panen, Tomášská čp. 13) – Malá Strana (1714–1722)
- Rožmberský dům (Náprstkova čp. 213) – Staré Město (kolem 1716)
- Kostel sv. Jana Nepomuckého u kláštera voršilek na Hradčanech – Hradčany (1720–1722)
Některé stavby mimo Prahu
- Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692–1699)[4]
- Kostel svaté Máří Magdaleny, Skalka u Mníšku pod Brdy (1692–1693)[4]
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele, Úterý – nejisté (1695–1698)[4]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny, Chlum Svaté Maří – sporná účast (1690–1701)[4]
- Pevnostní stavby – Cheb (1698–1701)
- Zámecká kaple Zjevení Páně, Smiřice – podle vzoru Guariniho kostela San Lorenzo v Turíně (1699–1711)
- Klášterní kostel Paulánů, Obořiště – připsáno (1702–1711)[4]
- Kostel svaté Kláry, Cheb – připsáno (1703–1711)[4]
- obnova hospodářského dvora a zámečku v Hamrníkách (1706–1708)
- Paulánský kostel Panny Marie, Nová Paka – připisováno (1709–1722)[4]
- Kostel svatého Michala, Vernéřovice u Náchoda – nejisté (1719–1721)[4]
- Kostel svatého Jakuba, Ruprechtice u Náchoda – nejisté (1720–1722). Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer, architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.
- ↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
- KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
- HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: Akropolis, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.
- PREISS, Pavel; VILÍMKOVÁ, Milada. Ve znamení břevna a růží. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1989. 340 s. ISBN 80-7021-013-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons