Kopidlno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: oprava překlepu
m Robot: standardizace infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 7: Řádek 7:
| pověřená obec = Kopidlno
| pověřená obec = Kopidlno
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 29,11
| rozloha = 29,11
| psč = 507 32
| PSČ = 507 32
| počet zsj = 5
| počet ZSJ = 5
| počet částí = 5
| počet částí obce = 5
| počet katastrálních území = 4
| počet katastrálních území = 4
| adresa = náměstí&nbsp;Hilmarovo&nbsp;13<br />507&nbsp;32 Kopidlno
| adresa = náměstí&nbsp;Hilmarovo&nbsp;13<br />507&nbsp;32 Kopidlno
Řádek 22: Řádek 22:
| znak = Kopidlno CoA CZ.svg
| znak = Kopidlno CoA CZ.svg
| vlajka =
| vlajka =
| LAU2 = 573060
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kopidlno |lat_deg=50 |lat_min=19 |lat_sec=53 |lon_deg=15 |lon_min=16 |lon_sec=13 |float=center}}
| nuts5 = 573060
| LAU1 = CZ0522
| nuts4 = CZ0522
| NUTS3 = CZ052
| nuts3 = CZ052
| nadmořská výška = 219
| nadmořská výška = 219
}}
}}

Verze z 1. 3. 2020, 20:33

Kopidlno
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Znak města Kopidlno
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKopidlno
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 190 (2023)[1]
Rozloha29,11 km²
Nadmořská výška219 m n. m.
PSČ507 32
Počet domů764 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Hilmarovo 13
507 32 Kopidlno
kopidlno@kopidlno.cz
StarostaIng. Hana Masáková
Oficiální web: www.kopidlno.cz
Kopidlno
Kopidlno
Další údaje
Kód obce573060
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 200[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.

Etymologie názvu

Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu[3].

Historie

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn[4]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozla, která je vyobrazena na sklomalbách z Nadslavského kostela[5] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopidlnu.
Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto
Sousoší Panny Marie na náměstí
Náhrobek rodiny Ehmigovy
  • Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
  • Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
  • Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
  • Pomník Tomáše Svobody - před zámkem
  • Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod[6]
  • Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 17041705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
  • barokní budova fary
  • Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
  • Tělocvična Sokol- funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
  • Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

Průmysl

  • Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988[7]. Budovy cukrovaru prošly demolicí[8], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[9].
  • Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.

Současnost

S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.[zdroj?]

  • Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[10] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
  • zahradnická škola s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku

Doprava

Dopravní dostupnost je nadprůměrná:

  • Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
  • Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
  • Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva[11] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[12]

Části města

Rodáci a osobnosti

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [1]
  4. Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
  5. SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275
  6. Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
  7. https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html
  8. demolice cukrovaru
  9. brownfield Cukrovar Kopidlno
  10. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
  11. Lokomotiva řady 748.45 na vlečce. spz.logout.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05. 
  12. vlečka do libáňského cukrovaru
  13. František Matěj Hilmar
  14. Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.

Literatura

  • Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101

Externí odkazy