Bohumil Hypšman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
pravopis
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Celkové úpravy hesla
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 8: Řádek 8:
| povolání = architekt
| povolání = architekt
| hnutí = moderna
| hnutí = moderna
| reprezentativní díla = Dům pohřebního bratrstva Chevra Kadiša<br />
| reprezentativní díla = Dům pohřebního bratrstva [[Pražské pohřební bratrstvo|Chevra kadiša]]<br />
Areál ministerstev Pod Emauzy
Areál ministerstev Pod Emauzy
| mecenáši =
| mecenáši =
Řádek 16: Řádek 16:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Bohumil Hübschmann''', od úřední změny jména roku 1945<ref name="matrika" /> '''Bohumil Hypšman''' ([[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" /> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>), byl český [[architekt]] a [[Urbanismus|urbanista]]. Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z předních tvůrců moderní architektury [[Otto Wagner]]a, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města. V letech 1921–1928 působil ve [[Státní regulační komise|Státní regulační komisi]], která řešila urbanistický rozvoj [[Velká Praha|Velké Prahy]], hlavního města nového státu. K jeho významným stavbám patří dům [[Chevra kadiša|Pohřebního bratrstva]] u Starého židovského hřbitova v Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba [[Emauzský klášter|Emauzského kláštera]] a řešení prostoru pod ním na [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]] a sousedním prostranství na [[Rašínovo nábřeží|Rašínově nábřeží]]. Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a [[Klub Za starou Prahu|Klubu Za starou Prahu]].<ref>''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'' I., A-M, Praha 1995, s. 291</ref>
'''Bohumil Hübschmann''', od úřední změny jména roku 1945<ref name="matrika" /> '''Bohumil Hypšman''' ([[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" /> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>), byl český [[architekt]] a [[Urbanismus|urbanista]].
Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z&nbsp;předních tvůrců moderní architektury [[Otto Wagner]]a, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s&nbsp;historickou zástavbou města. V&nbsp;letech 1921–1928 působil ve [[Státní regulační komise|Státní regulační komisi]], která řešila urbanistický rozvoj [[Velká Praha|Velké Prahy]], hlavního města nového státu.
Mezi jeho významné stavební realizace patří dům [[Pražské pohřební bratrstvo|Pohřebního bratrstva]] u&nbsp;[[Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově|Starého židovského hřbitova]] v&nbsp;Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba [[Emauzský klášter|Emauzského kláštera]] a řešení prostoru pod ním na [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]] a sousedním prostranství na [[Rašínovo nábřeží|Rašínově nábřeží]]. Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a [[Klub Za starou Prahu|Klubu Za starou Prahu]].<ref>''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'' I., A-M, Praha 1995, s. 291</ref>


== Život ==
== Život ==
Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2CC1AED6545A485CB4D8A50FC89EA9F2&scan=226#scan226 Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu]</ref> V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=178&folium=866 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton]</ref> Jeho bratr [[Antonín Hübschmann]] (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7CF23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín]</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:87c77870-7170-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:e2e99690-71eb-11e4-9d98-005056825209|periodikum= Český svět|datum= 29. 1. 1915|strany=457|titul=foto a nekrolog}}</ref>
Narodil se v&nbsp;rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2CC1AED6545A485CB4D8A50FC89EA9F2&scan=226#scan226 Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o&nbsp;narození a křtu]</ref> V&nbsp;početné rodině byl čtvrtým z&nbsp;osmi dětí.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=178&folium=866 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton]</ref> Jeho bratr [[Antonín Hübschmann]] (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7CF23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín]</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:87c77870-7170-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:e2e99690-71eb-11e4-9d98-005056825209|periodikum= Český svět|datum= 29. 1. 1915|strany=457|titul=foto a nekrolog}}</ref>


V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru [[Victor Luntz|Viktora Luntze]],<ref name="Kusáková">{{Citace kvalifikační práce
V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v&nbsp;ateliéru [[Victor Luntz|Viktora Luntze]],<ref name="Kusáková">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kusáková
| příjmení = Kusáková
| jméno = Anna
| jméno = Anna
| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě
| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v&nbsp;historickém městě
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/
| typ práce = bakalářská
| typ práce = bakalářská
Řádek 38: Řádek 42:
| poznámka =
| poznámka =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> následujícího roku přešel do ateliéru [[Otto Wagner]]a<ref name="ln" /> na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.<ref>{{Citace periodika|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19010721&query=%22bohumil+h%c3%bcbschmann%22&ref=anno-search&seite=12|periodikum= Neues Wiener Tagblatt|datum= 21. 7. 1901|strany=12|titul=Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy)}}</ref> Během studií pracoval v ateliéru [[Friedrich Ohmann|Bedřicha Ohmanna]].
}}</ref> následujícího roku přešel do ateliéru [[Otto Wagner]]a<ref name="ln" /> na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.<ref>{{Citace periodika|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19010721&query=%22bohumil+h%c3%bcbschmann%22&ref=anno-search&seite=12|periodikum= Neues Wiener Tagblatt|datum= 21. 7. 1901|strany=12|titul=Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy)}}</ref> Během studií pracoval v&nbsp;ateliéru [[Friedrich Ohmann|Bedřicha Ohmanna]].


Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku)<ref>{{Citace elektronické monografie
Dne 3. srpna 1903 se v&nbsp;Praze oženil s&nbsp;Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v&nbsp;[[Pražské povstání|Pražském povstání]], má na zdi vily pamětní desku)<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor1 = Štrupl, Vladimír
| autor1 = Štrupl, Vladimír
| titul = Pamětní deska Aleš Hübschmann
| titul = Pamětní deska Aleš Hübschmann
Řádek 49: Řádek 53:
}}</ref>, Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7D123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil]</ref>
}}</ref>, Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7D123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil]</ref>


Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele [[Quido Bělský|Quida Bělského]]. V roce 1906 si založil vlastní projekční ateliér.<ref name="Kusáková" />
Po návratu ze studií ve Vídni v&nbsp;roce 1904 nejprve pracoval v&nbsp;ateliéru stavitele [[Quido Bělský|Quida Bělského]]. V&nbsp;roce 1906 založil vlastní projekční ateliér.<ref name="Kusáková" />


Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů |url=http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu |datum přístupu=2016-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150419100736/http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu |datum archivace=2015-04-19 |nedostupné=ano }}</ref> Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v&nbsp;letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů |url=http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu |datum přístupu=2016-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150419100736/http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu |datum archivace=2015-04-19 |nedostupné=ano }}</ref> Jeho vlastní vila stojí v&nbsp;pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 67: Řádek 71:
| datum přístupu = 2018-10-28
| datum přístupu = 2018-10-28
}}</ref>
}}</ref>
* 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila]</ref>)
* 1905 Vily v&nbsp;Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v&nbsp;Kladně: Wenzlova vila]</ref>)
* 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
* 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
* 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro [[Jubilejní výstava Obchodní a Živnostenské komory|Jubilejní výstavu]] 1908<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2d9ae20-6c3e-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:9e0fd2c0-6c53-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f|periodikum= Český svět|datum= 3. 1. 1908|strany=256|titul= }}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bc858842-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4bf6b89d-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Zlatá Praha|datum= 6/1908|strany=21|titul=Výstavní časopis Zlaté Prahy}}</ref>
* 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro [[Jubilejní výstava Obchodní a Živnostenské komory|Jubilejní výstavu]] 1908<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2d9ae20-6c3e-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:9e0fd2c0-6c53-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f|periodikum= Český svět|datum= 3. 1. 1908|strany=256|titul= }}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bc858842-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4bf6b89d-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Zlatá Praha|datum= 6/1908|strany=21|titul=Výstavní časopis Zlaté Prahy}}</ref>
* 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
* 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
* 1909–1911 [[Akciové parní mlýny|Akciový parní mlýn v Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
* 1909–1911 [[Akciové parní mlýny|Akciový parní mlýn v&nbsp;Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
* 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]], Praha-Josefov, Široká 5-7
* 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]], Praha-Josefov, Široká 5-7
* 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
* 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
Řádek 78: Řádek 82:
* 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
* 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
* 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
* 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
* 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
* 1923–1925 [[Zaniklé elektrárny v Česku#Elektrárna Ervěnice|Elektrárna]] v&nbsp;[[Ervěnice|Ervěnicích]]
* 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
* 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
* 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
* 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
Řádek 85: Řádek 89:
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
* 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážné náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Bohumil Hypšman|periodikum = archiweb.cz|vydavatel = |url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman|datum vydání = |datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref>
* 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážné náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Bohumil Hypšman|periodikum = archiweb.cz|vydavatel = |url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman|datum vydání = |datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref>
* 1940 areál [[Gymnázium Josefa Jungmanna|Masarykovy školy]] v Litoměřicích<ref>Nová encyklopedie… (1995)</ref><ref>https://pam.plzne.cz/architekt/171-bohumil-hubschmann-hypsman</ref>
* 1940 areál [[Gymnázium Josefa Jungmanna|Masarykovy školy]] v&nbsp;Litoměřicích<ref>Nová encyklopedie… (1995)</ref><ref>https://pam.plzne.cz/architekt/171-bohumil-hubschmann-hypsman</ref>


=== Význam díla ===
=== Význam díla ===
[[Václav Vilém Štech]] ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.<ref name="ln"></ref>
[[Václav Vilém Štech]] ocenil v&nbsp;nekrologu v&nbsp;[[Literární noviny|Literárních novinách]] Hypšmanovy zásluhy o&nbsp;obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k&nbsp;zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k&nbsp;vytvoření nových hodnot prostranství v&nbsp;blízkosti Palackého pomníku.<ref name="ln"></ref>


Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6f5a890-5430-11dd-ada8-000d606f5dc6?page=uuid:a25294a0-542f-11dd-b056-000d606f5dc6|periodikum= Svobodné noviny|datum= 24. 11. 1946|strany=9|titul=Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?}}</ref>
Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z&nbsp;roku 1946, kdy se vyslovil k&nbsp;vítěznému návrhu na dostavbu [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]]. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6f5a890-5430-11dd-ada8-000d606f5dc6?page=uuid:a25294a0-542f-11dd-b056-000d606f5dc6|periodikum= Svobodné noviny|datum= 24. 11. 1946|strany=9|titul=Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?}}</ref>
{{Citát|...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.|V. V. Štech, Literární noviny 46/1961|3=200}}
{{Citát|...šel od světové architektury k&nbsp;domácím starostem. Stále se vracel k&nbsp;Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.|V. V. Štech, [[Literární noviny]] 46/1961|3=200}}


== Galerie ==
== Galerie ==
Řádek 146: Řádek 150:
| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě
| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v&nbsp;historickém městě
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/
| typ práce = bakalářská
| typ práce = bakalářská
Řádek 164: Řádek 168:
| jméno = Václav Vilém
| jméno = Václav Vilém
| odkaz na autora = Václav Vilém Štech
| odkaz na autora = Václav Vilém Štech
| titul = V zamlženém zrcadle
| titul = V&nbsp;zamlženém zrcadle
| url =
| url =
| vydavatel = Československý spisovatel
| vydavatel = Československý spisovatel
Řádek 179: Řádek 183:
| jméno = Rostislav
| jméno = Rostislav
| odkaz na autora = Rostislav Švácha
| odkaz na autora = Rostislav Švácha
| titul = Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století
| titul = Od moderny k&nbsp;funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století
| vydavatel = Victoria Publishing
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
| místo = Praha
Řádek 197: Řádek 201:
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Předsedové Klubu Za starou Prahu}}
{{Předsedové Klubu Za starou Prahu}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Lidé}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Lidé}}


{{DEFAULTSORT:Hypšman, Bohumil}}
{{DEFAULTSORT:Hypšman, Bohumil}}

Verze z 19. 2. 2020, 15:34

Bohumil Hypšman
Rodné jménoBohumil Hübschmann
Narození10. ledna 1878
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1961 (ve věku 83 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
PříbuzníAntonín Hübschmann, Otakar Hübschmann a Václav Hübschmann (sourozenci)
Hnutímoderna
Významná dílaDům pohřebního bratrstva Chevra kadiša
Areál ministerstev Pod Emauzy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Hübschmann, od úřední změny jména roku 1945[1] Bohumil Hypšman (10. ledna 1878 Praha[1] – 3. listopadu 1961 Praha[2]), byl český architekt a urbanista.

Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z předních tvůrců moderní architektury Otto Wagnera, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města. V letech 1921–1928 působil ve Státní regulační komisi, která řešila urbanistický rozvoj Velké Prahy, hlavního města nového státu.

Mezi jeho významné stavební realizace patří dům Pohřebního bratrstva u Starého židovského hřbitova v Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba Emauzského kláštera a řešení prostoru pod ním na Palackého náměstí a sousedním prostranství na Rašínově nábřeží. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Klubu Za starou Prahu.[3]

Život

Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.[1] V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.[4] Jeho bratr Antonín Hübschmann (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.[5][6]

V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru Viktora Luntze,[7] následujícího roku přešel do ateliéru Otto Wagnera[2] na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.[8] Během studií pracoval v ateliéru Bedřicha Ohmanna.

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku)[9], Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).[10]

Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele Quida Bělského. V roce 1906 založil vlastní projekční ateliér.[7]

Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.[11] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Dílo

  • 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
  • 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
  • 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí[12]
  • 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila[13])
  • 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
  • 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro Jubilejní výstavu 1908[14][15]
  • 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
  • 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
  • 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7
  • 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
  • 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
  • 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
  • 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
  • 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
  • 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
  • 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
  • 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
  • 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: František Roith
  • 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
  • 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
  • 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážné náměstí[16]
  • 1940 areál Masarykovy školy v Litoměřicích[17][18]

Význam díla

Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.[2]

Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.[19]

„ ...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah. “
— V. V. Štech, Literární noviny 46/1961

Galerie

  • Stavby Bohumila Hübschmanna
  • Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1011)
    Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1011)
  • Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1012)
    Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1012)
  • Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)
    Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze. Literární noviny. 46/1961, s. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, Praha 1995, s. 291
  4. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín
  6. ↑ foto a nekrolog. Český svět. 29. 1. 1915, s. 457. Dostupné online. 
  7. ↑ a b KUSÁKOVÁ, Anna. Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě. Praha, 2013 [cit. 2018-10-28]. 90 s. bakalářská. Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Richard Biegel. Dostupné online.
  8. ↑ Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy). Neues Wiener Tagblatt. 21. 7. 1901, s. 12. Dostupné online. 
  9. ↑ Štrupl, Vladimír. Pamětní deska Aleš Hübschmann [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil
  11. ↑ Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
  12. ↑ KLÍMA, Petr. Vila Františka Metelky. pam.plzne.cz [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila
  14. ↑ Český svět. 3. 1. 1908, s. 256. Dostupné online. 
  15. ↑ Výstavní časopis Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 6/1908, s. 21. Dostupné online. 
  16. ↑ Bohumil Hypšman. archiweb.cz [online]. [cit. 18.1.2016]. Dostupné online. 
  17. ↑ Nová encyklopedie… (1995)
  18. ↑ https://pam.plzne.cz/architekt/171-bohumil-hubschmann-hypsman
  19. ↑ Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?. Svobodné noviny. 24. 11. 1946, s. 9. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Předsedové Klubu Za starou Prahu
Alfred Slavík (1900–1901) • Bohumil Štěrba (1902–1903) • Jan Koula (1904–1908) • Luboš Jeřábek (1909–1918) • Eustach Mölzer (1919) • Eduard Schwarzer (1920) • Bohumil Hübschmann (1921) • Zdeněk Wirth (1922) • Vojtěch Birnbaum (1923) • Eduard Schwarzer (1924–1925) • Karel Guth (1926) • Jan Almer (1927) • Vojtěch Birnbaum (1928–1929) • Jan Almer (1930) • Cyril Merhout (1931) • Jan Almer (1932) • Jan Emler (1933) • Jan Almer (1934) • Karel Guth (1935–1936) • Jan Almer (1937) • Alois Kubíček (1938) • Jan Almer (1939) • Rudolf Hlubinka (1940) • Jan Almer (1941–1945) • Emanuel Poche (1946–1950) • Ludvík Prisching (1951–1953) • Jan Mannsbarth (1954–1955) • Alois Kubíček (1956–1962) • Bohumír Kozák (1963–1976) • Karel Krejčí (1977–1979) • Emanuel Hruška (1980–1988) • Oldřich Hora (1989–1991) • Josef Hyzler (1992–1999) • Kateřina Bečková (2000–2021) • Richard Biegel (od 2021)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Hypšman&oldid=18167120“