Leviticus: Porovnání verzí
→Historicita a vznik knihy: +různé názory na původ a dataci |
jazykové šablony, typografie |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Leviticus''', [[hebrejština|hebrejsky]] '''וַיִּקְרָא''' ''Va-jikra'' („A zavolal“) (někdy též nazývána '''3. kniha Mojžíšova''') je třetí knihou [[Tanach|Starého zákona]]. Řadí se do [[Tóra|Tóry]] čili do Pentateuchu. Hebrejský název ויקרא vychází ze slov, kterými začíná: ''A zavolal Hospodin [[Mojžíš]]e''. Název ''Leviticus'' se objevuje poprvé v [[Septuaginta|Septuagintě]] a pochází z [[řečtina|řeckého]] slova Λευιτικός (''leuitikos'') znamenajícího „levitský“, „vztahující se k [[Levita|Levitům]]“, protože popisuje především [[judaismus|židovské]] náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Levi. |
'''Leviticus''', [[hebrejština|hebrejsky]] '''{{Cizojazyčně|he|וַיִּקְרָא}}''' ''Va-jikra'' („A zavolal“) (někdy též nazývána '''3. kniha Mojžíšova''') je třetí knihou [[Tanach|Starého zákona]]. Řadí se do [[Tóra|Tóry]] čili do Pentateuchu. Hebrejský název {{Cizojazyčně|he|ויקרא}} vychází ze slov, kterými začíná: ''A zavolal Hospodin [[Mojžíš]]e''. Název ''Leviticus'' se objevuje poprvé v [[Septuaginta|Septuagintě]] a pochází z [[řečtina|řeckého]] slova {{Cizojazyčně|grc|Λευιτικός}} (''leuitikos'') znamenajícího „levitský“, „vztahující se k [[Levita|Levitům]]“, protože popisuje především [[judaismus|židovské]] náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Levi. |
||
== Obsah knihy == |
== Obsah knihy == |
||
Děj knihy je zařazen mezi události odehrávající se při ustavení smlouvy mezi Bohem a [[Izraelský národ|Izraelem]] a předáním [[Tóra|Zákona]] na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]]. Kromě několika málo výpravných úryvků se kniha zabývá především otázkou kultických zákonů, přinášením obětí a slavením svátků. I vyprávění, která se v ní nacházejí, se týkají bezprostředně kultu ustavení Árona veleknězem a zahájení obětí (Lv |
Děj knihy je zařazen mezi události odehrávající se při ustavení smlouvy mezi Bohem a [[Izraelský národ|Izraelem]] a předáním [[Tóra|Zákona]] na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]]. Kromě několika málo výpravných úryvků se kniha zabývá především otázkou kultických zákonů, přinášením obětí a slavením svátků. I vyprávění, která se v ní nacházejí, se týkají bezprostředně kultu ustavení Árona veleknězem a zahájení obětí (Lv 8–10). |
||
=== Struktura knihy === |
=== Struktura knihy === |
||
* Zákony o přinášení obětí ( |
* Zákony o přinášení obětí (1–7), |
||
* |
* vyprávění o ustavení velekněze a prvních obětí (8–10), |
||
* |
* zákony o čistém a nečistém (11–15), |
||
* Den smíření (16) |
* Den smíření (16), |
||
* „zákon svatosti“ (17–26), |
|||
* Zákon svatosti (17-26) |
|||
* |
* závěrečné předpisy (27). |
||
== Historicita a vznik knihy == |
== Historicita a vznik knihy == |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Teologie knihy == |
== Teologie knihy == |
||
Jak samotné praktické příkazy regulující obětní a kultovní řád v chrámu, tak celková teologie knihy odpovídají Kněžskému kodexu, jak se nachází v ostatních částech [[Pentateuch]]u. Jedná se o zdůraznění stvoření a kultu coby účasti na něm (viz zachovávání [[šabat|soboty]]), [[obřízka|obřízky]] a slavení [[Pesach|Velikonoc]]. Velmi úzce je spojeno vyprávění o stvoření světa ([[Genesis]] 1, |
Jak samotné praktické příkazy regulující obětní a kultovní řád v chrámu, tak celková teologie knihy odpovídají Kněžskému kodexu, jak se nachází v ostatních částech [[Pentateuch]]u. Jedná se o zdůraznění stvoření a kultu coby účasti na něm (viz zachovávání [[šabat|soboty]]), [[obřízka|obřízky]] a slavení [[Pesach|Velikonoc]]. Velmi úzce je spojeno vyprávění o stvoření světa ([[Genesis]] 1,1–2,4a) s vyprávěním o vybudování svatostánku v poušti a strukturou jeruzalémského [[chrám]]u. |
||
Veškerý obsah knihy je promítnut do doby putování Izraele pouští z [[Egypt]]a do [[Země izraelská|země zaslíbené]]. Proto je prostředníkem vydání zákona [[Mojžíš]]. Příjemci a strážci se stávají levité, resp. [[Áron (prorok)|Áron]] a jeho potomci, [[Kohen|kněží]], kteří převzali do svých rukou kult ve [[Stan setkávání|Stanu setkávání]] a později v [[Jeruzalém]]ě po vybudování [[Jeruzalémský chrám|chrámu]]. |
Veškerý obsah knihy je promítnut do doby putování Izraele pouští z [[Egypt]]a do [[Země izraelská|země zaslíbené]]. Proto je prostředníkem vydání zákona [[Mojžíš]]. Příjemci a strážci se stávají levité, resp. [[Áron (prorok)|Áron]] a jeho potomci, [[Kohen|kněží]], kteří převzali do svých rukou kult ve [[Stan setkávání|Stanu setkávání]] a později v [[Jeruzalém]]ě po vybudování [[Jeruzalémský chrám|chrámu]]. |
||
Verze z 13. 2. 2020, 13:31
Leviticus, hebrejsky וַיִּקְרָא Va-jikra („A zavolal“) (někdy též nazývána 3. kniha Mojžíšova) je třetí knihou Starého zákona. Řadí se do Tóry čili do Pentateuchu. Hebrejský název ויקרא vychází ze slov, kterými začíná: A zavolal Hospodin Mojžíše. Název Leviticus se objevuje poprvé v Septuagintě a pochází z řeckého slova Λευιτικός (leuitikos) znamenajícího „levitský“, „vztahující se k Levitům“, protože popisuje především židovské náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Levi.
Obsah knihy
Děj knihy je zařazen mezi události odehrávající se při ustavení smlouvy mezi Bohem a Izraelem a předáním Zákona na hoře Sinaj. Kromě několika málo výpravných úryvků se kniha zabývá především otázkou kultických zákonů, přinášením obětí a slavením svátků. I vyprávění, která se v ní nacházejí, se týkají bezprostředně kultu ustavení Árona veleknězem a zahájení obětí (Lv 8–10).
Struktura knihy
- Zákony o přinášení obětí (1–7),
- vyprávění o ustavení velekněze a prvních obětí (8–10),
- zákony o čistém a nečistém (11–15),
- Den smíření (16),
- „zákon svatosti“ (17–26),
- závěrečné předpisy (27).
Historicita a vznik knihy
Tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi.
Podle povahy zákonů se celá kniha připisuje v rámci teorie pramenů tzv. kněžskému kodexu (P). Samostatný celek tvoří tzv. zákon svatosti (H), který je pravděpodobněji staršího data a byl do celku kněžského kodexu zapracován. Zákony se soustřeďují na kult a na obětní řády. Podle Wellhausena je takové obsahové zaměření kodexu projevem centralizovaného kultu charakteristického pro období druhého chrámu, tzn. po návratu z babylonského zajetí na konci 6. století př. Kr. Do této doby či do doby o něco pozdější proto datuje i texty knihy Leviticus. Dle odlišného názoru (Friedman) vyjadřují texty naopak teprve snahu o centralizaci (např. stanovením přísných trestů za přinášení obětí mimo Chrám) a pocházejí z období prvního chrámu.
Teologie knihy
Jak samotné praktické příkazy regulující obětní a kultovní řád v chrámu, tak celková teologie knihy odpovídají Kněžskému kodexu, jak se nachází v ostatních částech Pentateuchu. Jedná se o zdůraznění stvoření a kultu coby účasti na něm (viz zachovávání soboty), obřízky a slavení Velikonoc. Velmi úzce je spojeno vyprávění o stvoření světa (Genesis 1,1–2,4a) s vyprávěním o vybudování svatostánku v poušti a strukturou jeruzalémského chrámu.
Veškerý obsah knihy je promítnut do doby putování Izraele pouští z Egypta do země zaslíbené. Proto je prostředníkem vydání zákona Mojžíš. Příjemci a strážci se stávají levité, resp. Áron a jeho potomci, kněží, kteří převzali do svých rukou kult ve Stanu setkávání a později v Jeruzalémě po vybudování chrámu.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leviticus na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Leviticus ve Wikislovníku
Dílo Bible kralická/Leviticus ve Wikizdrojích- Český ekumenický překlad
- Řecká verze Leviticu (Septuaginta)
