Dezinformace: Porovnání verzí
→Použití: překlep, typo značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
fixy, styl linků WP:KO |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Dezinformace''' (z [[latina|latiny]]: ''de'' = od, ''informare'' = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná [[informace]], která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé |
'''Dezinformace''' (z [[latina|latiny]]: ''de'' = od, ''informare'' = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná [[informace]], která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě. |
||
== Dělení == |
== Dělení == |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Použití == |
== Použití == |
||
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve [[válka|válečných konfliktech]] nebo v rámci výzvědných tajných služeb ([[špionáž]]e). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce [[Themistoklés]], když oklamal krále [[Persie |
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve [[válka|válečných konfliktech]] nebo v rámci výzvědných tajných služeb ([[špionáž]]e). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce [[Themistoklés]], když oklamal krále [[Persie Xerxés I.|Xerxa I.]], čímž zvítězil v [[Bitva u Salamíny|bitvě u Salamíny]] roku 480 př. n. l. |
||
V moderní éře je dezinformace šířena také v |
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím [[Média|hromadných sdělovacích prostředků]]. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná [[KGB]], že [[AIDS]] byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o [[Petr Uhl#Sametová revoluce a dezinformace o mrtvém studentovi|údajném zabití]] studenta [[Fáma o smrti Martina Šmída|Martina Šmída]] na [[Národní (Praha)|Národní třídě]] 17. listopadu 1989, kterou inicioval [[Petr Uhl]]. |
||
[[Soubor:Disinformation_vs_Misinformation.jpg|náhled|Disinformation vs Misinformation]] |
[[Soubor:Disinformation_vs_Misinformation.jpg|náhled|Disinformation vs Misinformation]] |
||
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Spojené království|Velké Británie]] a jejich zpravodajských služeb, že |
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Spojené království|Velké Británie]] a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před [[Válka v Iráku|invazí do Iráku]] v roce 2003 vlastnil [[zbraň hromadného ničení|zbraně hromadného ničení]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = WMD and the fatal war of misinformation |
| titul = WMD and the fatal war of misinformation |
||
| periodikum = The Independent |
| periodikum = The Independent |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Vláda [[Sociální demokraté (Švédsko)|Sociálních demokratů]] ve |
Vláda [[Sociální demokraté (Švédsko)|Sociálních demokratů]] ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před [[Parlamentní volby ve Švédsku 2018|parlamentními volbami v roce 2018]]. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součástí [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzity]], analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80 % hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1 % URL adres.<ref>{{cite news |title=Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections |url=https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2018-11-15/fake-news-roiled-sweden-s-elections-but-it-was-homegrown |publisher=Bloomberg |date=15. listopadu 2018}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared |
| titul = New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared |
||
| periodikum = Oxford Internet Institute |
| periodikum = Oxford Internet Institute |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Americká [[Počítačová bezpečnost|kyberbezpečnostní]] firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] jako důkaz vlivu ruských ''fake news'' a dezinformací ve |
Americká [[Počítačová bezpečnost|kyberbezpečnostní]] firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] jako důkaz vlivu ruských ''fake news'' a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na [[Demokratická strana (USA)|Demokraty]] vytvořila tisíce falešných ruských trollů na [[Facebook]]u a [[Twitter]]u, kteří měli během senátních voleb v [[Alabama|Alabamě]] vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks |
| titul = Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks |
||
| periodikum = Fox News |
| periodikum = Fox News |
||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Fake news]] (falešná zpráva) |
* [[Fake news]] (falešná zpráva) |
||
* [[Hoax]] (poplašná zpráva) |
|||
* [[Informace]] |
* [[Informace]] |
||
* [[Informační válka]] |
* [[Informační válka]] |
||
Řádek 75: | Řádek 76: | ||
* {{Wikislovník|heslo=dezinformace}} |
* {{Wikislovník|heslo=dezinformace}} |
||
* {{TDKIV}} |
* {{TDKIV}} |
||
* [http://is.muni.cz/th/6943/ff_b/Bakalarska_prace.txt Zadražilová, I.: ''Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost'', bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007 |
* [http://is.muni.cz/th/6943/ff_b/Bakalarska_prace.txt Zadražilová, I.: ''Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost''], bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007 |
||
{{Portály|Politika|Informační věda a knihovnictví}} |
{{Portály|Politika|Informační věda a knihovnictví}} |
Verze z 9. 2. 2020, 10:51
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.
Dělení
V základním dělení se rozlišují dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.
Použití
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád Spojených států a Velké Británie a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před invazí do Iráku v roce 2003 vlastnil zbraně hromadného ničení.[1] Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna byla samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států.[2]
Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součástí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80 % hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1 % URL adres.[3][4]
Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.[5][6]
Misinformace
Často za totožný pojem je považováno slovo misinformace, které však má podobný denotativní význam, leč v některých dílčích významech se liší. Dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho. Oproti tomu misinformace je většinou nezáměrně nepravdivá informace čili chybná. Popřípadě může jít o satiristické pojetí zpráv (například web. Tisíckráte.cz).
Odkazy
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Související články
- Fake news (falešná zpráva)
- Hoax (poplašná zpráva)
- Informace
- Informační válka
- Manipulace
- Mystifikace
- Propaganda
Reference
- ↑ WMD and the fatal war of misinformation. The Independent [online]. 25. ledna 2004. Dostupné online.
- ↑ Britain was 'misled' and 'misinformed' by US over Iraq's WMDs. SBS News [online]. 5. listopadu 2017. Dostupné online.
- ↑ Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections. www.bloomberg.com. Bloomberg, 15. listopadu 2018. Dostupné online.
- ↑ New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared. Oxford Internet Institute [online]. 6. září 2018. Dostupné online.
- ↑ Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks. Fox News [online]. 28. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ GREENWALD, Glenn. NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party. The Intercept [online]. 3. února 2019. Dostupné online.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo dezinformace ve Wikislovníku
- Dezinformace v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Zadražilová, I.: Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost, bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007