Beneventsko-montecassinské písmo: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
exo
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(exo)
 
V průběhu 10. století dosahuje beneventsko-montecassinské písmo dokonalosti, ale k vrcholu ji dovedl až montecassinský opat [[Viktor III.|Desiderius]] ([[1058]]–[[1087]]), za kterého vznikl známý [[lekcionář]]. Krásný doklad vyumělkovaného písma může rovněž poskytnout ''Vitae patrum Cavensium'' ze 13. století z kláštera Cava. Ve druhé polovině 12. století nastává postupný úpadek, který završil [[Fridrich II. Štaufský|Friedrich II.]], jenž v roce [[1240]] zrušil klášter Monte Cassino. Ve druhé polovině téhož století však došlo k reorganizaci kláštera. V této době lze ještě spatřit úpadkovou formu beneventského písma v [[Řehole svatého Benedikta|regulích Sv. Benedikta]], které sepsal opat Bernhard v letech [[1264]]–[[1282|82]]. Beneventána je jediným národním písmem, které nevytlačila [[karolinská minuskula]], ale byla (souběžně s ní) nahrazena až [[gotické písmo|gotickým písmem]], jež je podobně charakteristické svými lámanými tahy.
 
== LiteraturaOdkazy ==
=== Literatura ===
* Viktor Novak – Scriptura beneventana. Zagreb 1920.
* Mate Tentor – Latinsko i slavensko pismo, Zagreb 1932.
* [[Alexander Húščava]] – Dějiny a vývoj nášho písma. Bratislava 1951.
* Elias Avery Lowe: Scriptura beneventana. A history of the South Italian minuscule, 2 vol., Oxford 1929.
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
{{Seznam písemných systémů}}

Navigační menu