Borovice těžká: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
Úprava taxoboxu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Taxobox |
{{Taxobox |
||
| jméno = Borovice těžká |
| jméno = Borovice těžká |
||
| obrázek = Pinus ponderosa 8144t.jpg |
| obrázek = Pinus ponderosa 8144t.jpg |
||
| popisek = Borovice těžká |
| popisek = Borovice těžká (''Pinus ponderosa'') |
||
| velikost obrázku = 258px |
| velikost obrázku = 258px |
||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| podsekce = ''Ponderosae'' |
| podsekce = ''Ponderosae'' |
||
| binomické jméno = Pinus ponderosa |
| binomické jméno = Pinus ponderosa |
||
| druh popsal = Douglas ex C. |
| druh popsal = [[David Douglas|Douglas]] ex [[Charles Lawson|C.Lawson]], 1836 |
||
}} |
}} |
||
'''Borovice těžká |
'''Borovice těžká''' (''Pinus ponderosa''), též známá jako '''borovice žlutá''', je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických [[borovice|borovic]]. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších rozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v [[Česko|Česku]] v [[park]]ových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů. |
||
== Synonyma == |
== Synonyma == |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy): |
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy): |
||
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. Vyskytuje se v západní části |
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. Vyskytuje se v západní části areálu druhu, tj. především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Kaskádové pohoří]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]], na východě [[Montana|Montany]]. |
||
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v [[Skalnaté hory|Skalistých horách]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Velká pánev|Velké pánve]] ([[Nevada]]). |
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v [[Skalnaté hory|Skalistých horách]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Velká pánev|Velké pánve]] ([[Nevada]]). |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Na severoamerickém [[kontinent]]u je důležitým |
Na severoamerickém [[kontinent]]u je důležitým zdrojem [[dřevo|dřeva]] a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. |
||
V [[Česko|Česku]] je vhodným krajinářským prvkem [[lesopark]]ů a [[park]]ů. |
V [[Česko|Česku]] je vhodným krajinářským prvkem [[lesopark]]ů a [[park]]ů. |
||
Verze z 4. 2. 2020, 09:10
Borovice těžká | |
---|---|
Borovice těžká (Pinus ponderosa) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | borovice (Pinus) |
Podrod | Pinus |
Sekce | Trifoliae |
Podsekce | Ponderosae |
Binomické jméno | |
Pinus ponderosa Douglas ex C.Lawson, 1836 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borovice těžká (Pinus ponderosa), též známá jako borovice žlutá, je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických borovic. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších rozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v Česku v parkových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.
Synonyma
- Pinus resinosa Torrey, 1828
- Pinus brachyptera Engelmann, 1848
- borovice žlutá
Taxonomické členění
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):
- Pinus ponderosa subsp. ponderosa – jehlice obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. Vyskytuje se v západní části areálu druhu, tj. především Sierra Nevada, Coast Ranges a Kaskádové pohoří; dále od jihu Kalifornie po jih Britské Kolumbie, na východě Montany.
- Pinus ponderosa subsp. scopulorum (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v Skalistých horách: od Sierra del Carmen u hranic USA po střed státu Montana, na západě k východnímu okraji Velké pánve (Nevada).
Vzhled
Je to 60 (někdy až 80) m vysoký strom, kmen má i 2 nebo 3 m v průměru. Silné, trochu převislé větve tvoříc úzkou, hustou, kuželovitou korunu. Strom vytváří mohutný kořenový systém s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) kořenem. Letorosty jsou žlutohnědé. Pupeny válcovité, pryskyřičnaté. Jehlice po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.
Z nepůvodních jehličin běžně pěstovaných v Česku má borovice těžká nejdelší jehlice.
Šišky jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, připomínající částečně rozkvetlý květ. Semena jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s křídlem dlouhým 2-3 cm.
Ekologie
Vyskytuje se na nejrůznějších půdách od pahorkatin až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky variabilní, výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní provenience v Česku omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300–500 let. Tvoří mezidruhové hybridy s borovicí arizonskou (viz Arboretum Sofronka).
Využití
Na severoamerickém kontinentu je důležitým zdrojem dřeva a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. V Česku je vhodným krajinářským prvkem lesoparků a parků.
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
Literatura
- BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
- KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J.
- Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
- PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
- POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice těžká na Wikimedia Commons
- Galerie borovice těžká na Wikimedia Commons