Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Kryštof Dientzenhofer
Narození	7. července 1655 ; St. Margarethen (Brannenburg)
Úmrtí	20. června 1722 (ve věku 66 let) ; Praha
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	stavitel, architekt
Děti	Kilián Ignác Dientzenhofer; Jindřich Dientzenhofer
Příbuzní	Johann Leonhard Dientzenhofer, Georg Dientzenhofer, Wolfgang Dientzenhofer a Johann Dientzenhofer (sourozenci)
Hnutí	baroko
Významná díla	Kostel Všech svatých; Kostel svatého Michaela archanděla; Klášter klarisek v Chebu
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 1. 2020, 20:30

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko – 20. června 1722 Praha) byl český stavitel, architekt a představitel vrcholného baroka německého původu.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel svaté Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.

Dílo

Je spolehlivě doložen pouze jako stavitel.^[2] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.

Stavby v Praze

Loreta - Hradčany
Šternberský palác - Hradčany
Národní galerie – pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho
dům U bílé kuželky (čp. 66) - Malá Strana
Břevnovský klášter
Klášter voršilek u kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech
Weisbírovský dům (čp. 13) - Malá Strana
Rožmberský dům (čp. 63) - Hradčany
Kaiserštejnský palác - Malá Strana
Vrtbovský palác - Malá Strana
kostel svatého Jana Nepomuckého - Hradčany
kostel Nejsvětější Trojice - Nové Město
Bazilika svaté Markéty - Břevnovský klášter
Kostel svatého Mikuláše – západní průčelí a část lodi; sporné^[3] Malá Strana

Stavby mimo Prahu

Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692–1699)^[2]
Kostel Narození svatého Jana Křtitele - nejisté^[2] (1965–1698) – Úterý
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny sporná účast^[2] (1690–1701) – Chlum Svaté Maří
Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)^[2] - Skalka u Mníšku pod Brdy
Pevnostní stavby (1698–1701)^[2] - Cheb
Zámecká kaple Zjevení Páně (1699–1711) podle vzoru Guariniho kostela San Lorenzo v Turíně – Smiřice
Klášterní kostel Paulánů (1702–1711) – připsáno^[2] - Obořiště
kostel svaté Kláry (1703–1711) – Cheb, připsáno^[2]
Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – Nová Paka, připisováno^[2]
kostel svatého Michala (1719–1721) – Vernéřovice u Náchoda, nejisté^[2]
kostel svatého Jakuba (1720–1723) – Ruprechtice u Náchoda, nejisté.^[2] Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.
↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: Akropolis, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons

[e6122b51ff5f0130851a546a2baee6f966ad9cd1-1] Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]

[NEČVU-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.

[3] Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
  | hnutí = [[baroko]]
 }}
-'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]] St. Margarethen, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]], [[architekt]] a představitel vrcholného [[Baroko|baroka]]  [[Německo|německého]] původu.
+'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]] St. Margarethen, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]], [[architekt]] a představitel vrcholného [[Baroko|baroka]] [[Německo|německého]] původu.
 Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Působil jako klášterní stavitel [[Broumovský klášter|břevnovsko-broumovského kláštera]] a také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].
 == Život ==
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 === Stavby v Praze ===
 * [[Pražská Loreta|Loreta]] - [[Hradčany]]
 * [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] - Hradčany
 * [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] – pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
 * dům U bílé kuželky (čp. 66) - [[Malá Strana]]
 * [[Břevnovský klášter]]
 * [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech
 * Weisbírovský dům (čp. 13) - Malá Strana
 * [[Tereziánský ústav šlechtičen|Rožmberský dům]] (čp. 63) - Hradčany
@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|kostel Nejsvětější Trojice]] - [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
 * [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilika svaté Markéty]] - [[Břevnovský klášter]]
-* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref name="">{{Citace monografie
+* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref >{{Citace monografie
  | editoři = [[Pavel Vlček]]
  | titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana
@@ Řádek 43: / Řádek 43: @@
 * [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]] - nejisté<ref name="NEČVU" /> (1965–1698) – [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]
 * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701) – [[Chlum Svaté Maří]]
 * Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" /> - [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]]
 * Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" /> - [[Cheb]]
 * Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] (1699–1711) podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě – [[Smiřice]]