Krajinná sféra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 62.77.65.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Orlický značka: rychlé vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Landscape-sphere.jpg|thumb|Schéma prvků krajinné sféry (na obrázku je konkrétně její výřez - krajina) s horní a dolní hranicí.]] |
[[Soubor:Landscape-sphere.jpg|thumb|Schéma prvků krajinné sféry (na obrázku je konkrétně její výřez - krajina) s horní a dolní hranicí.]] |
||
krajinná sféra je všude stejná |
|||
'''Krajinná sféra''' (též '''geografická sféra''', '''geografické prostředí''' nebo '''epigeosféra''') představuje soubor [[Fyzická geografie|fyzicko-geografické]] a [[Socioekonomická geografie|humánně-geografické]] sféry. Jde o základní objekt zkoumání [[geografie]]. Fyzicko-geografickou sféru (též '''fyzickogeografické prostředí''' nebo '''přírodní prostředí''') představuje [[příroda]] jako taková, všechny sféry - [[litosféra]], [[atmosféra]], [[biosféra]], [[hydrosféra]], [[kryosféra]] a [[pedosféra]], zatímco humánně-geografickou sféru představuje [[člověk]] s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je [[geotop]], vícero geotopů tvoří [[chóra|chóru]], vícero chór tvoří [[region]] a regiony tvoří [[kontinent]]. |
|||
Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická [[krajina]]. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky. |
|||
== Hranice krajinné sféry == |
== Hranice krajinné sféry == |
Verze z 23. 1. 2020, 12:02
krajinná sféra je všude stejná
Hranice krajinné sféry
Horní hranici krajinné sféry tvoří tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (25-35 km nad zemským povrchem).
Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v georeliéfu.
Literatura
- RIEDLOVÁ, Marie; DEMEK, Jaromír; PECH Jiří.: Úvod do studia geografie a dějiny geografie. Praha : SPN, 1980, 158 s.