Horka u Staré Paky (nádraží): Porovnání verzí
Vytvoření článku |
upřesnění textu, oprava IB |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
| nadmořská výška = 495 |
| nadmořská výška = 495 |
||
| datum uvedení = 1. června [[1858]] |
| datum uvedení = 1. června [[1858]] |
||
| zabezpečovací zařízení = [[ |
| zabezpečovací zařízení = [[elektronické stavědlo]] ESA 44 ([[DOZ]] ze [[Stará Paka (nádraží)|Staré Paky]]) |
||
| počet kolejí = 2 + 1 kusá |
| počet kolejí = 2 + 1 kusá |
||
| počet nástupišť = 1 (2) |
| počet nástupišť = 1 (2) |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| commonscat = Horka u Staré Paky (train station) |
| commonscat = Horka u Staré Paky (train station) |
||
}} |
}} |
||
'''Horka u Staré Paky''' je [[železniční stanice]] v západní části obce [[Horka u Staré Paky]] [[Okres Semily|okrese Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]] nedaleko potoka Olešnice. Leží na [[jednokolejná trať|jednokolejné]] [[Železniční napájecí soustava| |
'''Horka u Staré Paky''' je [[železniční stanice]] v západní části obce [[Horka u Staré Paky]] [[Okres Semily|okrese Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]] nedaleko potoka Olešnice. Leží na [[jednokolejná trať|jednokolejné]] [[Železniční napájecí soustava|neelektrizované]] trati [[Železniční trať Pardubice – Jaroměř – Liberec|030]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Stanice byla vybudována jakožto součást [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha|Jihoseveroněmecké spojovací dráhy]] (''SNDVB''), autorem univerzalizované podoby stanice je pravděpodobně [[architekt]] Franz Reisemann, který navrhoval většinu výpravních budov této dráhy. Práce zajišťovala brněnská stavební firma [[Kleinové|bratří Kleinů]] a [[Vojtěch Lanna|Vojtěcha Lanny]]. 1. června [[1858]] byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z [[Jaroměř (nádraží)|Jaroměře]] do Horky, od 1. prosince pak do [[Turnov (nádraží)|Turnova]]. Od 1. května 1859 byl pak zprovozněn celý úsek až do [[Liberec (nádraží)|Liberce]]. |
Stanice byla vybudována jakožto součást [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha|Jihoseveroněmecké spojovací dráhy]] (''SNDVB''), autorem univerzalizované podoby stanice je pravděpodobně [[architekt]] Franz Reisemann, který navrhoval většinu výpravních budov této dráhy. Práce zajišťovala brněnská stavební firma [[Kleinové|bratří Kleinů]] a [[Vojtěch Lanna|Vojtěcha Lanny]]. 1. června [[1858]] byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z [[Jaroměř (nádraží)|Jaroměře]] do Horky, od 1. prosince pak do [[Turnov (nádraží)|Turnova]]. Od 1. května 1859 byl pak zprovozněn celý úsek až do [[Liberec (nádraží)|Liberce]]. |
||
Po zestátnění |
Po zestátnění některých soukromých společností v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, [[Císařsko-královské státní dráhy]] (''kkStB''), po roce 1918 pak správu přebraly [[Československé státní dráhy]]. |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
Nachází se zde jedno nekryté |
Nachází se zde jedno nekryté poloostrovní nástupiště, na které se přichází přechodem přes kolej. |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 20. 1. 2020, 09:15
Horka u Staré Paky | |
---|---|
Nádraží v Horce u Staré Paky | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký kraj |
Obec | Horka u Staré Paky |
Souřadnice | 50°31′35,98″ s. š., 15°34′4,98″ v. d. |
Horka u Staré Paky (nádraží) | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 566901 |
Trať | 030 |
Nadmořská výška | 495 m n. m. |
V provozu od | 1. června 1858 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 44 (DOZ ze Staré Paky) |
Dopravní koleje | 2 + 1 kusá |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
Návazná doprava | Autobusová stanice před staniční budovou |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horka u Staré Paky je železniční stanice v západní části obce Horka u Staré Paky okrese Semily v Libereckém kraji nedaleko potoka Olešnice. Leží na jednokolejné neelektrizované trati 030.
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB), autorem univerzalizované podoby stanice je pravděpodobně architekt Franz Reisemann, který navrhoval většinu výpravních budov této dráhy. Práce zajišťovala brněnská stavební firma bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny. 1. června 1858 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Jaroměře do Horky, od 1. prosince pak do Turnova. Od 1. května 1859 byl pak zprovozněn celý úsek až do Liberce.
Po zestátnění některých soukromých společností v Rakousku-Uhersku v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Popis
Nachází se zde jedno nekryté poloostrovní nástupiště, na které se přichází přechodem přes kolej.