Petr Skoumal: Porovnání verzí

Petr Skoumal
Petr Skoumal
Základní informace
Narození	7. března 1938; Praha
Úmrtí	28. září 2014 (ve věku 76 let); Praha
Příčina úmrtí	nemoc
Místo pohřbení	Nový židovský hřbitov na Olšanech
Žánry	popmusic, dětská hudba, jazz, rock
Povolání	zpěvák, hudební skladatel, textař, klavírista
Nástroje	klavír, klávesy
Manžel(ka)	Ilona Svobodová
Rodiče	Aloys Skoumal a Hana Skoumalová
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 1. 2020, 00:00

Petr Skoumal (7. března 1938 Praha – 28. září 2014 Praha) byl český skladatel, textař a klávesista. Od konce šedesátých let vystupoval s písničkářem Janem Vodňanským. Byl autorem scénické hudby k divadelním a televizním inscenacím, večerníčkům a k desítkám filmů (např. Jára Cimrman ležící, spící). Věnoval se také oceňované tvorbě písniček pro děti i vlastní sólové dráze.

Život

Jeho rodiči byli překladatelé a literární kritici Aloys Skoumal a Hana Skoumalová, jeho kmotrem byl český katolický spisovatel Jan Čep. Vzhledem k tomu, že matka byla židovského původu, byl otec ke konci války odeslán do sběrného tábora v rakouském Kletendorfu.^[1]^[2] V koncentračních táborech zahynula velká část rodiny z matčiny strany. Po válce se otec Aloys Skoumal stal československým kulturním atašé v Londýně, kde čtyři roky s rodinou žil. Po roce 1948 se vrátili do Československa.^[3]

Petr Skoumal zpíval ve sboru Schola Cantorum, kde si ho filmaři vybrali pro dětskou roli ve filmu Otakara Vávry Nezbedný bakalář (1946). Tím však jeho „filmová kariéra“ skončila a dál se věnoval především hudbě.

Hrob skladatele na Novém židovském hřbitově na Olšanech

Umělecké vzdělání získal nejdříve na Pražské konzervatoři, kde studoval dirigování. Ve studiu pokračoval na brněnské JAMU, kde absolvoval v roce 1962 obor řízení sboru. Poté psal scénickou hudbu a byl také externím spolupracovníkem Československého rozhlasu.

Spolupráce s Janem Vodňanským

Od roku 1966 pracoval v Činoherním klubu, kde byl režisérem a hudebním dramaturgem. Především zde však vyvrcholila jeho spolupráce s Janem Vodňanským. Hráli spolu sice již dříve v Redutě, Ateliéru a Divadle hudby, ale vrcholem jejich společné tvorby byly scénické koláže parodických scének, básní a písniček právě v Činoherním klubu. První z nich vznikla v roce 1969 pod názvem S úsměvem idiota, o rok později pak následovaly Hurá na Bastilu a S úsměvem Donkichota. Některé z textů reagovaly na tehdejší politickou situaci (např. píseň Maršálové se dotýká invaze vojsk v srpnu 1968), a proto se jejich autoři stali nepohodlnými.

Za normalizace (koncem roku 1973) byly jejich hry zakázány, Skoumal s Vodňanským museli z divadla odejít a bylo jim zakázáno i účinkování v televizi a rozhlase. Mohli vystupovat jen příležitostně na některých malých scénách, zprvu v Olympiku ve Spálené ulici, později jen v klubech (např. Eden, Čáslavská, vysokoškolské koleje na Strahově, Petynka).

Scénická, filmová a písničková tvorba

Začátkem 80. let se jejich umělecké dráhy rozešly a Petr Skoumal se od té doby plně věnoval samostatné tvorbě a psal mnoho písniček. I když jsou rozděleny na tvorbu pro děti a pro dospělé, hranice mezi nimi není nikdy ostrá a např. mnohé dětské písničky mají, díky jeho osobitému stylu, ohlas i u dospělých.

V listopadu 1989 složil též monumentální píseň Neopouštěj nás (Svatý Václave).

Velmi významná je jeho tvorba pro film a televizi (např. Srdečný pozdrav ze zeměkoule, Nejistá sezóna, Jára Cimrman ležící, spící, Svatební cesta do Jiljí, Rozpuštěný a vypuštěný) i k večerníčkům (Maxipes Fík, Bob a Bobek, ...A je to!).

Psal hudbu mnohým hudebníkům, několik let působil jako člen kapely Etc... Vladimíra Mišíka, dlouhodobě spolupracoval například s Michalem Prokopem (složil např. píseň „Kolej Yesterday“). Vystupoval i v dětských představeních v Divadle v Dlouhé.

Zemřel po dlouhé nemoci 28. září 2014 v pražské nemocnici ve Střešovicích.^[4]

Osobní život

S manželkou herečkou Ilonou Svobodovou měl Petr Skoumal syna Filipa (* 1991), před ní žil s herečkou Táňou Fischerovou, se kterou měl syna Kryštofa (* 1976).^[5]

Diskografie

Gramofonové LP desky s Janem Vodňanským

S úsměvem idiota Supraphon
S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu (dvojité LP), Supraphon
Vodňanský & Skoumal : Život a dílo, Supraphon, 2008, 4 CD - obsahuje předešlá alba S úsměvem idiota, Hurá na Bastilu, S úsměvem Donkichota, Od půl jednej do čtvrt na tři a Večírek rozpadlých dvojic, soubor je doplněn dříve nevydanými písněmi. EAN 099925586027^[6]

CD pro děti

Kdyby prase mělo křídla (Bonton 1991)
Jak se loví gorila (1994)
Pečivo (Bonton 1995)
Pro děti od pěti (2000)
Když jde malý bobr spát (Supraphon 2003)
Kampak běžíš, ježku (2008) - Supraphon SU 5915-2 EAN 99925591526, CD ^[7]

CD pro dospělé

…se nezblázni (1989)
Poločas rozpadu (1990)
Hotelový pokoje (1994)
Březen (1999)
Nebo cibule (2006)

CD desky s Janem Vodňanským

S úsměvem idiota
S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu (dvojité CD)
Ty české tajfuny, komplet 5 CD s písněmi a texty Jana Vodňanského
Tarantule, 2016
Všechno je proměnlivé / Zakázané koncerty 1974-1981, 2018

DVD

Když já byl ještě malý klouče..., 2009

Písní Zvolna chápu je také zastoupen na EP sampleru Drobné skladby mistrů (Panton, 1988).

V roce 2007 vydal výběrové 3CD 52+2.

Filmová hudba

Televizní večerníčky

Strašidla na Kulíkově (2010)
Chaloupka na vršku (2008)
Inspektor Fousek na stopě (2007)
Hajadla (2006)
Doktor Animo (2006)
Já, Baryk (2002)
Do pohádky (2000)
Matylda (2000)
My tři braši od muziky (2000)
Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky (1997)
Halali (1995)
Kotě z Kocourkova (1992)
Autíčko s červeným srdcem (1987)
Kamaráti Pašinkovia (1987)
Jája a Pája (1986)
O Človíčkovi (1985)
Příběhy včelích medvídků (1984)
Malá čarodějnice (1983)
Příběhy požární stanice (1979)
Pat a Mat (1979)
Bob a Bobek (1979)
Dobrodružství slípky Pipky (1978)
Minirozprávky do postieľky (1977)
O zvířátkách pana Krbce (1977)
Maxipes Fík (1976)

Knihy

Jan Vodňanský, Pavel Šrut, Emanuel Frynta, Petr Skoumal, Zdeněk Svěrák: Když tygr jede do Paříže, Vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 2006 (1. vydání), ISBN 80-204-1346-4, EAN 9788020413468, Ilustrace: Helena Rosová, zpěvník

Odkazy

Reference

↑ Velký rozhovor s Petrem Skoumalem, divadelni-noviny.cz, 3. červenec, 2014
↑ Profil a filmografie Petra Skoumala na Cinemania
↑ Zemřel hudebník Petr Skoumal, kromě dua s Vodňanským jej proslavila hudba pro děti, ihned.cz, 28. září 2014
↑ Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let hudebník Petr Skoumal. Lidovky.cz [online]. 2014-09-28 [cit. 2014-09-28]. Dostupné online.
↑ Zemřel Petr Skoumal, divadelni-noviny.cz, 28. Září, 2014
↑ Jan Vodňanský, Petr Skoumal: Život a dílo [online]. Supraphon [cit. 2018-08-21]. Dostupné online.
↑ http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-data/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=15&month=2008-11&older=1?item=679

Literatura

Dagmar Blümlová: Aloys Skoumal - ironik v české pasti - kniha o skladatelově otci věnuje hodně místa i manželce Haně a synům Janovi, Aloisovi a Petrovi
GRATIAS, Petr. Cesty do rockového nebe : jednatřicet portrétů československých rockerů. Brno: Nakladatelství JOTA, 2019. ISBN 978-80-7565-529-5. S. 208–215.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Skoumal na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Skoumal
Petr Skoumal v Internet Movie Database (anglicky)
Petr Skoumal v Česko-Slovenské filmové databázi
Petr Skoumal na Kinoboxu
Diskografie
Vyprávění Petra Skoumala o jeho životě v cyklu Osudy, /5 dílů/.

[1] Velký rozhovor s Petrem Skoumalem, divadelni-noviny.cz, 3. červenec, 2014

[2] Profil a filmografie Petra Skoumala na Cinemania

[nekrolog-3] Zemřel hudebník Petr Skoumal, kromě dua s Vodňanským jej proslavila hudba pro děti, ihned.cz, 28. září 2014

[4] Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let hudebník Petr Skoumal. Lidovky.cz [online]. 2014-09-28 [cit. 2014-09-28]. Dostupné online.

[5] Zemřel Petr Skoumal, divadelni-noviny.cz, 28. Září, 2014

[6] Jan Vodňanský, Petr Skoumal: Život a dílo [online]. Supraphon [cit. 2018-08-21]. Dostupné online.

[7] ttp://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-data/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=15&month=2008-11&older=1?item=679

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Jeho rodiči byli překladatelé a literární kritici [[Aloys Skoumal]] a [[Hana Skoumalová]], jeho kmotrem byl český katolický spisovatel [[Jan Čep]]. Vzhledem k tomu, že matka byla židovského původu, byl otec ke konci války odeslán do sběrného tábora v rakouském [[Kletendorf]]u.<ref>[http://www.divadelni-noviny.cz/velky-rozhovor-s-petrem-skoumalem Velký rozhovor s Petrem Skoumalem], divadelni-noviny.cz, 3. červenec, 2014</ref><ref>[http://www.sweb.cz/cinemania/skoumal.htm Profil a filmografie Petra Skoumala na Cinemania]</ref> V koncentračních táborech zahynula velká část rodiny z matčiny strany. Po válce se otec Aloys Skoumal stal československým kulturním atašé v Londýně, kde čtyři roky s rodinou žil. Po roce 1948 se vrátili do Československa.<ref name="nekrolog">[http://art.ihned.cz/c1-62872770-petr-skoumal-nekrolog Zemřel hudebník Petr Skoumal, kromě dua s Vodňanským jej proslavila hudba pro děti], [[ihned.cz]], 28. září 2014</ref>
-Petr Skoumal zpíval ve sboru Schola kantorum, kde si ho filmaři vybrali pro dětskou roli ve filmu [[Otakar Vávra|Otakara Vávry]] ''[[Nezbedný bakalář (film)|Nezbedný bakalář]]'' ([[1946]]). Tím však jeho „filmová kariéra“ skončila a dál se věnoval především hudbě.
+Petr Skoumal zpíval ve sboru Schola Cantorum, kde si ho filmaři vybrali pro dětskou roli ve filmu [[Otakar Vávra|Otakara Vávry]] ''[[Nezbedný bakalář (film)|Nezbedný bakalář]]'' ([[1946]]). Tím však jeho „filmová kariéra“ skončila a dál se věnoval především hudbě.
 [[Soubor:P.SKOUMAL.jpg|náhled|Hrob skladatele na Novém židovském hřbitově na Olšanech]]
 Umělecké vzdělání získal nejdříve na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], kde studoval [[dirigování]]. Ve studiu pokračoval na brněnské [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]], kde absolvoval v roce [[1962]] obor řízení sboru. Poté psal [[Scénická hudba|scénickou hudbu]] a byl také externím spolupracovníkem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]].

Etc...

Vladimír Mišík • Petr „Kulich“ Pokorný • Pavel Skála • Jiří Veselý • Jiří Zelenka • Vladimír Pavlíček Jan Hrubý • Stanislav Kubeš • Vladimír „Guma“ Kulhánek • Jaroslav „Olin“ Nejezchleba • Pavel Fořt • Jiří Jelínek • František Francl • Vladimír Padrůněk • Tomáš Krček

Studiová alba	Vladimír Mišík • They Cut Off the Little Boy's Hair • 2 • 3 • 4 • 20 deka duše • Jen se směj • Město z peřin • Nůž na hrdle • Umlkly stroje • Ztracený podzim • Ponorná řeka

Koncertní alba	Pár tónů, které přebývají • Live − unplugged • Síň slávy • Archa + hosté

Kompilace	Jiří Jelínek in memoriam • Déja vu (1976−1987) • Déja vu (1989−1996)

Související články	Blue Effect • Flamengo • Vladimír Merta • Petr Skoumal • Anatoli Kohout

Beatová síň slávy

Kapela	Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023)

Osobnosti	Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023)

Osobnosti in memoriam	Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023)

Píseň	Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023)