Atlantský oceán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 193.179.241.30 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je F.ponizil značka: rychlé vrácení zpět |
Špatné informace a překlep značky: možný vandalismus vložen emotikon odstraněna reference editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{najdi si to v učebnici 🤣😎😢😂🥥❤️😭🍹👌😴😘 |
|||
{{Oceány}} |
|||
[[Soubor:Atlantik-mapa.png|náhled|Atlantský oceán bez [[Arktida|Arktických]] a [[Antarktida|Antarktických]] oblastí]] |
|||
'''Atlantský oceán''', jednoslovně '''Atlantik''', je vodní plocha mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Amerika|Amerikou]]. Na jihu sahá až po [[Antarktida|Antarktidu]] (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]) nebo (podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]]) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]]. Je druhým největším z pěti světových [[oceán]]ů. |
|||
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km<sup>3</sup>, resp. 323,6 mil. km<sup>3</sup> bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Libérie|Libérií]] do 4830 km mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a severní [[Afrika|Afrikou]]. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří. |
|||
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – [[Středoatlantský hřbet]]. Táhne se ve tvaru písmene [[S]] od [[Island]]u až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km. |
|||
[[Soubor:Açores 2010-07-19 (5055069570).jpg|náhled|[[Azory]] jsou sopečného původu]] |
|||
[[Ostrov]]y Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko [[Pevnina|pevniny]], od které se oddělily – např. [[Grónsko]], [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Irsko]], [[Kuba]] atd. |
|||
Na stycích [[Tektonická deska|litosférických desek]] se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. [[Malé Antily]], [[Azory]], [[Kanárské ostrovy]], [[Madeira (ostrov)|Madeira]] a [[Kapverdy]]. |
|||
Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi [[Východní polokoule|východní]] a [[Západní polokoule|západní polokoulí]]. Nacházejí se zde významné světové oblasti [[rybolov]]u a těží se [[ropa]] a [[zemní plyn]] v [[Karibské moře|Karibském moři]], [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]] a v [[Severní moře|Severním moři]]. |
|||
== Geografie == |
== Geografie == |
Verze z 16. 1. 2020, 21:32
{najdi si to v učebnici 🤣😎😢😂🥥❤️😭🍹👌😴😘
Geografie
Vnitřní a okrajová moře
- Grónské moře
- Irmingerovo moře
- Labradorské moře
- Sargasové moře
- Karibské moře (včetně Yukatánského moře)
- Mexický záliv
- Norské moře
- Severní moře
- Baltské moře
- Irské moře
- Lamanšský průliv
- Středozemní moře
- Weddellovo moře
- moře krále Haakona VII.
Ostrovy
Více o ostrovech a souostroví.
Oceánské pánve
Původ názvu
Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.
Historie
Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.
Okrajové části
- Sargasové moře
- Guinejský záliv
- Středozemní moře
- Karibské moře
- Mexický záliv
- Baltské moře
- Severní moře
Reference
Literatura
- CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
- JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
- Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
- Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.
Externí odkazy
- Galerie Atlantský oceán na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Atlantský oceán na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Atlantský oceán ve Wikislovníku
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys |
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování