Vysoká pec: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 859 bajtů ,  před 1 rokem
Verze 18037473 uživatele 212.4.155.216 (diskuse) zrušena
(hjkl)
(Verze 18037473 uživatele 212.4.155.216 (diskuse) zrušena)
značky: vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
 
== Historie ==
Před zavedením vysokých pecí bylo [[železo]] získáváno – kromě nálezů [[Siderit (meteorit)|železných meteoritů]] – ve formě houbovitého polotovaru v [[Dýmačka|dýmačce]], jednoduché redukční peci, která nebyla schopna výrobek roztavit. Polotovar se pak zpracovával kováním v [[hamr]]u. Zvětšováním objemu a zejmé¨))
 
venína výšky pece se zvyšovala nejen účinnost zařízení, ale také teplota procesu. Při dosažení výšky pece cca 4 m dosáhla teplota ve spodní části pece přes 900 °C, kdy dochází k nauhličování železa za vzniku karbidu železa. Zvyšováním obsahu karbidu železa dochází ke snižování teploty tavení (viz [[Binární diagram železo-uhlík]]), takže při dosažení teploty nad 1150 °C dojde k roztavení železa a vzniká tak [[surové železo]]. Až když byla vyvinuta technologie zkujňování surového železa [[dejlování]]m později [[pudlovna|pudlováním]] atd., bylo možno využít k výrobě železa vysoké pece.
 
vení (viz [[Binární diagram železo-uhlík]]), takže při dosažení teploty nad 1150 °C dojde k roztavení železa a vzniká tak [[surové železo]]. Až když byla vyvinuta technologie zkujňování surového železa [[dejlování]]m později [[pudlovna|pudlováním]] atd., bylo možno využít k výrobě železa vysoké pece.
 
V prvních vysokých pecích bylo – stejně jako v dýmačkách – používáno [[dřevěné uhlí]], později se přešlo na koksové pece odpovídající následujícímu popisu.
 
: Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> + 4 C → 3 Fe + 4 CO
: Fe<sub>2</sub>O<sub>3</sub> + 3 C → 2 Fe + 3 CO
: gfhbhnfn
: FeO + C → Fe + CO
 
Nepřímá redukce:
e:
 
: 3 Fe<sub>2</sub>O<sub>3</sub> + CO → 2 Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> + CO<sub>2</sub>
: FeO + CO → Fe + CO<sub>2</sub>
 
Roztavené železo a struska se shromažďují na dně pece v ''nístěji''. Odpichovým otvorem proudí roztavené železo do ''veronik'', neboli pojízdných mísičů=železničních vagónů, nebo je odléváno do forem na tzv. ''housky''. Struska je od vysoké pece přepravována tzv. "kolibou", rovněž železničním vagónem k dalšímu zpracování např. granulování.
Roztavené železo a strusngxnxnyje ihned přímo dopravováno do oceláren a dále zpracováno na [[ocel]].
 
RoztavenéVysokopecní železoprovozy jsou zpravidla součástí integrovaných hutních závodů a strusngxnxnyjetekuté surové železo je ihned přímo dopravováno do oceláren a dále zpracováno na [[ocel]].
 
== Vysoké pece v Českých zemích ==
V minulosti se v [[České země|Českých zemích]] nacházelo poměrně velké množství vysokých pecí, zprvu dřevouhelných a zpracovávajících místní rudu; po zavedení minerálního uhlí jejich rozměry časem narůstaly, přecházely na rudu dováženou z větších vzdálenyygvfxn[[Důlvzdáleností Hlubinaa (Ostrava)|emjejich Hlubina]]počet jese celýsnižoval. areálV jednousoučasnosti zjsou historickýchv dominantprovozu pouze vysoké pece v [[OstravaTřinecké železárny|OstravyTřineckých železárnách]]. Celýa tentov areálostravské byl prohlášen zahuti [[NárodníArcelorMittal kulturní památka České republikyOstrava|národní kulturní památku ČRArcelorMittal]].
 
V roce [[1998]] byl zastaven provoz poslední vysoké pece ve [[Vítkovické železárny|Vítkovických železárnách]]. Zdejší vysoké pece však nebyly zbourány a společně s bývalou [[Koksovna|koksovnou]] a bývalým [[Důl Hlubina (Ostrava)|dolem Hlubina]] je celý areál jednou z historických dominant [[Ostrava|Ostravy]]. Celý tento areál byl prohlášen za [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku ČR]].
 
== Literatura ==
}}
 
== Externí odkazyygnyfodkazy ==
* {{Commonscat}}
 
* [https://web.archive.org/web/20150106211900/http://www.stahlseite.de/ Stahlseite] – vyobrazení a dobrý text k výrobě železa a oceli, německy
*
* [http://www.stahl4you.de Stahl4you] – mmnoho informací o výrobě železa a oceli, německy
*
* [http://www.viktormacha.com/ Viktor Mácha] - fotografická dokumentace evropského těžkého průmyslu, česky/anglicky
* http://en.wikipedia.org/wiki/Direct_reduced_iron - další metoda výroby surového železa a oceli

Navigační menu