Medvědovití: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP možný spam editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 94.112.241.6 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JirkaSv značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
| sesterska = [[ploutvonožci]] (Pinnipedia) + [[Musteloidea]] |
| sesterska = [[ploutvonožci]] (Pinnipedia) + [[Musteloidea]] |
||
}} |
}} |
||
'''Medvědovití''' (Ursidae) jsou velicí [[savci]] z řádu [[šelmy|šelem]]. Největší a zároveň nejznámější zástupci této [[Čeleď|čeledi]] jsou [[medvěd hnědý]] (zvláště [[poddruh]] [[Medvěd kodiak|kodiak]]) a [[medvěd lední]]. Na [[Morava|Moravě]], ve [[Slezsko|Slezsku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] se vyskytuje [[medvěd hnědý|medvěd brtník]] (''Ursus arctos arctos''); zaznamenán byl i v Čechách. |
|||
'''Medvd'''elnf |
|||
== Popis == |
|||
⚫ | |||
Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. |
|||
⚫ | |||
== Potravasfasesf == |
|||
== Potrava == |
|||
*** |
|||
Medvědovití jsou [[všežravec|všežravci]], potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně [[ryby|ryb]], [[měkkýši|měkkýšů]], [[členovci|členovců]], [[kroužkovci|kroužkovců]], příp. [[mršina|zdechlin]]) a [[rostliny]] a jejich části ([[kořeny]], [[bobule]]). Výhradně [[masožravec|na maso]] se specializuje [[medvěd lední]], protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco [[panda velká]] je téměř výlučně [[býložravec]] a potravní specialista – živí se [[bambus]]ovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne ([[medvěd malajský]] v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením. |
|||
== Původ == |
|||
Předkem současných medvědů je [[oligocén]]ní šelma rodu ''[[Cephalogale]]'' dosahujicí přibližně velikosti dnešní [[Panda červená|pandy červené]]. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla [[Euroasie]]. |
|||
== Klasifikace == |
|||
* Podčeleď: '''[[Ailuropodinae|pandy]]''' (Ailuropodinae) |
|||
** Rod ''[[Ailuropoda]]'' |
|||
*** [[panda velká]] (''Ailuropoda melanoleuca'') |
|||
* Podčeleď: '''[[krátkohlaví medvědi]]''' (Tremarctinae) |
|||
** †''[[Arctodus]]'' |
|||
*** [[medvěd krátkočelý]] (''Arctodus simus'') – vyhynulý |
|||
*** ''[[Arctodus pristinus]]'' – vyhynulý |
|||
** †''[[Arctotherium]]'' |
|||
*** ''[[Arctotherium brasilense]]'' – vyhynulý |
|||
*** ''[[Arctotherium latidens]]'' – vyhynulý |
|||
** ''Tremarctos'' |
|||
*** [[medvěd brýlatý]] (''Tremarctos ornatus'') |
|||
* Podčeleď: '''[[Ursinae|medvědi]]''' (Ursinae) |
* Podčeleď: '''[[Ursinae|medvědi]]''' (Ursinae) |
||
** ''Helarctos'' |
** ''Helarctos'' |
||
Řádek 47: | Řádek 66: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== |
=== Literatura === |
||
* ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. ''Poznáváme naše savce.'' 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3. |
|||
* ČERVENÝ, Jaroslav; BARTOŠOVÁ, Dana; ANDĚRA, Miloš & KOUBEK, Petr. Současné rozšíření medvěda hnědeho (Ursus arctos) v České republice. ''Lynx: mammaliologické zprávy: nová série.'' 2004, sv. 35, s. 19–26. ISSN 0024-7774. |
|||
* |
|||
* GANSLOSSER, Udo. ''Medvědi.'' Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2. |
|||
* HERÁŇ, Ivan. ''Zvířata celého svs'' |
|||
* HERÁŇ, Ivan. ''Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy.'' Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4. |
|||
* KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. ''Koktejl'' [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: |
* KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. ''Koktejl'' [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148 |
||
*''Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední''. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3. |
* ''Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední''. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3. |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 7. 1. 2020, 14:33
Medvědovití | |
---|---|
Medvěd hnědý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | psotvární (Caniformia) |
Čeleď | medvědovití (Ursidae) G. Fischer de Waldheim, 1817 |
rody | |
| |
Sesterská skupina | |
ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Medvědovití (Ursidae) jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.
Popis
Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.
Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.
Potrava
Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista – živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.
Původ
Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
Klasifikace
- Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
- Rod Ailuropoda
- panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
- Rod Ailuropoda
- Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
- †Arctodus
- medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
- Arctodus pristinus – vyhynulý
- †Arctotherium
- Arctotherium brasilense – vyhynulý
- Arctotherium latidens – vyhynulý
- Tremarctos
- medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
- †Arctodus
- Podčeleď: medvědi (Ursinae)
- Helarctos
- medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- Melursus
- medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
- Ursus
- medvěd baribal (Ursus americanus)
- medvěd hnědý (Ursus arctos)
- medvěd lední (Ursus maritimus)
- medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
- Ursus deningeri – vyhynulý
- Ursus etruscus – vyhynulý
- Ursus minimus – vyhynulý
- medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý
- Helarctos
Odkazy
Literatura
- ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
- ČERVENÝ, Jaroslav; BARTOŠOVÁ, Dana; ANDĚRA, Miloš & KOUBEK, Petr. Současné rozšíření medvěda hnědeho (Ursus arctos) v České republice. Lynx: mammaliologické zprávy: nová série. 2004, sv. 35, s. 19–26. ISSN 0024-7774.
- GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
- HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
- KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. Koktejl [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148
- Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu medvědovití na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo medvěd ve Wikislovníku
- Taxon Ursus ve Wikidruzích
- Téma Medvěd ve Wikicitátech
- Slovenský projekt na záchranu medvědů