Milada Rádlová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 28: Řádek 28:


== Původ a dětství ==
== Původ a dětství ==
Milada Rádlová se narodila 10.&nbsp;ledna 1903 jako jediné dítě manželům [[Marie Háchová|Marii]] a&nbsp;Emilu Háchovým. Její otec Emil Hácha vystudoval práva, v&nbsp;letech 1925-1938 vykonával funkci prvního prezidenta [[Nejvyšší správní soud Československa|Nejvyššího správního soudu]] a&nbsp;v&nbsp;letech 1938–1945 byl československým a&nbsp;státním prezidentem. Podle vlastních slov vyrůstala Milada Rádlová ve šťastné a&nbsp;harmonické rodině, která podporovala kulturu. Aktivně se věnovala sportu, vynikala zejména v&nbsp;jízdě na koni a&nbsp;v&nbsp;tenise.<ref name="Reflex" />
Milada Rádlová se narodila 10.&nbsp;ledna 1903 jako jediné dítě manželům [[Marie Háchová|Marii]] a&nbsp;Emilu Háchovým. Její otec Emil Hácha vystudoval práva, v&nbsp;letech 1925–1938 vykonával funkci prvního prezidenta [[Nejvyšší správní soud Československa|Nejvyššího správního soudu]] a&nbsp;v&nbsp;letech 1938–1945 byl československým a&nbsp;státním prezidentem. Podle vlastních slov vyrůstala Milada Rádlová ve šťastné a&nbsp;harmonické rodině, která podporovala kulturu. Aktivně se věnovala sportu, vynikala zejména v&nbsp;jízdě na koni a&nbsp;v&nbsp;tenise.<ref name="Reflex" />


== Do roku 1938 ==
== Do roku 1938 ==

Verze z 4. 1. 2020, 22:18

Milada Rádlová
Rodné jménoHáchová
Narození10. ledna 1903
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. prosince 1989 (ve věku 86 let)
Československo Praha, Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
TitulPrvní dáma Československa
ChoťZdeněk Rádl (1896–1952)
Dětibezdětná
RodičeMarie Háchová (1873–1938)
Emil Hácha (1872–1945)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milada Rádlová, rozená Háchová (10. ledna 1903 Praha – 19. prosince 1989 tamtéž) byla dcerou třetího československého prezidenta Emila Háchy. V letech 1938–1945 vykonávala funkci první dámy.

Původ a dětství

Milada Rádlová se narodila 10. ledna 1903 jako jediné dítě manželům Marii a Emilu Háchovým. Její otec Emil Hácha vystudoval práva, v letech 1925–1938 vykonával funkci prvního prezidenta Nejvyššího správního soudu a v letech 1938–1945 byl československým a státním prezidentem. Podle vlastních slov vyrůstala Milada Rádlová ve šťastné a harmonické rodině, která podporovala kulturu. Aktivně se věnovala sportu, vynikala zejména v jízdě na koni a v tenise.[1]

Do roku 1938

Po maturitě na obchodní akademii pracovala jako bankovní úřednice. Dne 10. prosince 1927 se provdala za Zdeňka Rádla (1896–1952), místotajemníka Nejvyššího správního soudu a zároveň otcova blízkého spolupracovníka.[1] Rok 1938 přinesl v jejím životě několik zásadních změn. Dne 6. února 1938 jí zemřela matka Marie a brzy poté se rozpadlo i její manželství. Hlavním důvodem byla údajně bezdětnost.[2] Milada žila po rozvodu v pražských Střešovicích ve společné domácnosti se svým otcem, kterému vedla domácnost.

První dáma 1938–1945

Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše hledali českoslovenští političtí představitelé vhodného nástupce. Jedním z oslovených se stal také Emil Hácha, který však kandidaturu zprvu odmítal a navíc plánoval odchod do penze. Dcera Milada jej v tomto podporovala a později prý prohlásila, že kdyby maminka žila, otec by se nikdy prezidentem nestal.[2] Emil Hácha nakonec kandidaturu na prezidentský post přijal a 30. listopadu 1938 jej Národní shromáždění zvolilo prezidentem Česko-Slovenska. Milada Rádlová od této chvíle plnila roli první dámy. Spolu s otcem přesídlila začátkem prosince na Pražský hrad, od roku 1941 však pobývali převážně na zámku v Lánech. Milada Rádlová byla svému otci oporou po celou dobu prezidentské funkce a zvláště po roce 1943, kdy se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, za něj převzala řadu povinností. Z titulu své neformální funkce se věnovala především charitativní činnosti a podporovala odbojovou činnost, podle svědectví zámecké komorné dokonce jednou pozvala na zámek partyzány.[3] Scházela se se zástupci domácího odboje, kterým předávala informace z prezidentské kanceláře a také peníze. Svým okolím byla hodnocena kladně pro svou mírnou a přívětivou povahu, podle pamětníků byla velmi inteligentní a vtipná. Pevně věřila v obnovení Československa a poslouchala zahraniční rozhlas.[4]

Po druhé světové válce

Bezprostředně po skončení druhé světové války byl Emil Hácha 13. května 1945 z příkazu ministerstva vnitra zatčen a z lánského zámku převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci. Milada Rádlová musela zámek narychlo opustit jen s několika osobními věcmi a policisté ji odvezli do Prahy před kavárnu na Letné. Ze dne na den se tak ocitla bez domova a bez finančních prostředků. V této situaci jí pomohl bývalý manžel, ačkoliv byl již podruhé ženatý, a poskytl jí bydlení.[1] Doprovodil ji rovněž na otcův pohřeb, který se konal v utajení a pod dohledem policie 30. června 1945. V dalších letech žila Milada Rádlová na Letné a pracovala jako švadlena a prodavačka. Zemřela v léčebně dlouhodobě nemocných 19. prosince 1989 ve věku 86 let. Dne 29. prosince byla pohřbena do rodinné hrobky na pražském Vinohradském hřbitově.[1]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d První dámy státu [online]. 2008 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  2. a b CHADALÍKOVÁ, Leila. Milada Háchová Rádlová, svůj kalich utrpení musela nesmyslně vypít až do dna [online]. Skutečnosti, 2014-06-22 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-25. 
  3. POLÁČEK, Tomáš. Dávný příběh zámecké komorné. Obsluhovala jsem Masaryka i Háchu [online]. CS Magazín, 2004-03-01 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  4. PASÁK, Tomáš. Emil Hácha (1938–1945). 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2007. 448 s. ISBN 978-80-87067-04-8. S. 164–165. 

Literatura

Související články

Šablona:První dámy