Politická korektnost: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 245 bajtů ,  před 2 lety
m
+ nezlomitelné mezery
(trochu přepracováno v rámci alespoň nějaké snahy o NPOV, neutralitu a věcnost; kritika přepracována v nějaký vypovídající text (sekci Kritika proto jako sbírku nahodilých citátů mažu), mažu „Hlavní témata“ jako zcela nic nevypovídající seznam, stejně tak jako „Příklady politicky korektních pojmenování“ jako nahodilý neúplný seznam, v souladu s pravidly)
m (+ nezlomitelné mezery)
'''Politická korektnost''' ([[angličtina|anglicky]] ''political correctness'', do [[čeština|češtiny]] též překládáno jako '''společensky nezávadná mluva''') označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a &nbsp;[[pejorativum|nehanlivé]] vyjadřování ve [[veřejný prostor|veřejném prostoru]], zejména vůči [[etnická skupina|etnickým]] nebo [[Sociální skupina|sociálním]] skupinám. Politická korektnost tak usiluje o &nbsp;nahrazení označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní [[konotace]] a &nbsp;ve &nbsp;výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i &nbsp;požadavku na [[Genderová lingvistika|genderově neutrální]] (nesexistické) použití jazyka.<ref name="a">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = David
| jméno = Jaroslav
}}</ref>
 
Počátky používání tohoto termínu spadají do 60. &nbsp;let 20. &nbsp;století, kdy byla ''politická korektnost'' [[satira|satirickým]] označením uvnitř [[Nová levice|levicového hnutí]] ve &nbsp;[[Spojené státy americké|Spojených státech]].<ref name="b">{{Citace monografie
| příjmení = Schultz
| jméno = Debra L.
| isbn = 978-1880547137
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve &nbsp;svém současném významu se &nbsp;začal objevovat záhy v &nbsp;80. &nbsp;letech, kdy začal být využíván [[Konzervatismus|konzervativci]] pro kritické označení [[Liberalismus|liberálních]] aktivit. Výrazně zpopularizován byl následně v &nbsp;90. &nbsp;letech v &nbsp;souvislosti s &nbsp;jeho hojným používáním v &nbsp;''[[The New York Times]]'' a &nbsp;jiných amerických médiích.<ref name="a" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Berman
| jméno = Paul
| isbn = 978-0307801784
| jazyk = anglicky
}}</ref> Do [[Česko|českého prostředí]] začal termín ''politická korektnost'' pronikat v &nbsp;10. &nbsp;letech 21. &nbsp;století, výrazně zpopularizován pak byl v &nbsp;době [[Evropská migrační krize|migrační krize]] českou konzervativní pravicí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Politická korektnost v ČR a její význam
| url = http://www.politicky-slovnik.cz/politicke-mysleni/politicka-korektnost/
}}</ref>
 
Ve &nbsp;veřejném [[diskurz]]u a &nbsp;v &nbsp;médiích je obecně užíván [[Pejorativum|pejorativně]] jako něco zbytečného a &nbsp;nechtěného.<ref name="b" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Duignan
| jméno1 = Peter
| datum vydání = 2016-08-22
| url = https://wave.rozhlas.cz/byt-politicky-korektni-je-v-cesku-pres-caru-5196651
}}</ref> Pravicoví političní komentátoři v &nbsp;souvislosti se &nbsp;snahami o &nbsp;politicky korektní vyjadřování často mluví o &nbsp;[[cenzura|cenzuře]] a &nbsp;omezování [[svoboda slova|svobody slova]] ve &nbsp;prospěch menšin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]]
| titul = V Evropě válčí svoboda s politickou korektností, tvrdí Klaus
| datum vydání = 2017-08-31
| url = https://www.euro.cz/politika/v-evrope-valci-svoboda-s-politickou-korektnosti-tvrdi-klaus-1369237
}}</ref><ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. S. 25–29.</ref> Komentátoři z &nbsp;levé části politického spektra naopak tvrdí, že konzervativci využívají koncept politické korektnosti, aby odvedli pozornost od vlastního [[diskriminace|diskriminačního]] chování, neslušnosti a &nbsp;recyklování škodlivých [[stereotyp]]ů vůči těmto menšinovým skupinám obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Moláček
| jméno = Jan
 
== Genderově neutrální jazyk ==
V &nbsp;USA se volání po genderově neutrálním (nesexistické) vyjadřování začalo objevovat v &nbsp;70. &nbsp;letech 20. &nbsp;století, kdy se na základě mnoha studií prováděných v &nbsp;té době zjistilo, že tvary profesí v &nbsp;[[generické maskulinum|generickém maskulinu]] si lidé automaticky spojují s &nbsp;muži, což by ve výsledku mohlo v &nbsp;pracovním životě znevýhodňovat ženy, např. při šancích na přijetí nebo povýšení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Valdrová
| jméno = Jana
| datum vydání = 2008
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7976
}}</ref> Změna se projevovala například nahrazováním slov s &nbsp;[[morfém]]em „-man“ (''muž'') jinými tvary (-er, -person, ''člověk''), např. ''spokesperson'' místo ''spokesman'' či ''police officer'' místo ''policeman''.
 
Přenášení těchto snah z &nbsp;angličtiny do dalších jazyků často naráží na jejich odlišnou strukturu, protože [[Jmenný rod|gramatický rod]] má například ve [[flektivní jazyk|flektivních jazycích]] jiné použití i souvislosti.
 
Čeští [[genderová lingvistika|genderoví lingvisté a lingvisky]] usilují &nbsp;o:
* důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ, např. ''pekař a &nbsp;pekařka'' či ''sekretář a &nbsp;sekretářka'', nebo používání dalších prostředků genderově vyváženého vyjadřování,
* za sexistickou je někdy považována také přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (Novák a &nbsp;Novákova, dnes psáno dlouze Nováková), a &nbsp;proto podle některých konzervuje podřízené postavení žen.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Kultura genderově vyváženého vyjadřování|formát = pdf|vydavatel = MŠMT|url = http://www.msmt.cz/uploads/Skupina_6/Gender_prirucka.pdf|strany = 39–40|jméno = Jana|příjmení = Valdrová|jméno2 = Blanka|příjmení2 = Knotková-Čapková|jméno3 = Pavla|příjmení3 = Paclíková}}</ref>
 
== Reference ==

Navigační menu