Kardinál-biskup: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka, základní údaje
 
m Přidána sekce "Současní"
Řádek 1: Řádek 1:
'''Kardinál-biskup''' je člen nejprestižnější [[kardinál]]ské třídy (ordo). Původně se jednalo o šest nebo sedm biskupů, kteří se střídali po celý tydne ve vedení bohoslužeb v lateránské bazilice, a kteří byli biskupy diecézí bezprostředně sousedících s diecézí Řím (tzv. [[suburbikální diecéze]]). Z nich jsou voleni děkan a viceděkan kardinálského kolegia. V roce 1965 papež Pavel VI. v [[motu proprio]] ''Ad purpuratorum Patrum Collegium'' <ref>[[Pavel VI.]], motu proprio [http://www.vatican.va/content/paul-vi/it/motu_proprio/documents/hf_p-vi_motu-proprio_19650211_ad-purpuratorum.html ''Ad purpuratorum Patrum Collegium''], Řím [[11. únor]]a [[1965]].</ref> do třídy kardinálů-biskupů zařadil také [[Východní katolické církve|východní katolické patriarchy]], kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva z roku 1983 (CIC, can. 350). [[Papež František]] od 28. června 2018 <ref>Šlo o reskript z audience substitutovi sv. sekretariátu: [http://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2018/06/26/0487/01059.html ''Rescritto del Santo Padre Francesco con cui ha deciso di cooptare nell’Ordine dei Vescovi, equiparandoli in tutto ai Cardinali insigniti del titolo di una Chiesa suburbicaria, i Cardinali Parolin, Sandri, Ouellet e Filoni''], 26.06.2018</ref> jmenoval další čtyři kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí.
'''Kardinál-biskup''' je člen nejprestižnější [[kardinál]]ské třídy (ordo). Původně se jednalo o šest nebo sedm biskupů, kteří se střídali po celý tydne ve vedení bohoslužeb v lateránské bazilice, a kteří byli biskupy diecézí bezprostředně sousedících s diecézí Řím (tzv. [[suburbikální diecéze]]). Z nich jsou voleni děkan a viceděkan kardinálského kolegia. V roce 1965 papež Pavel VI. v [[motu proprio]] ''Ad purpuratorum Patrum Collegium'' <ref>[[Pavel VI.]], motu proprio [http://www.vatican.va/content/paul-vi/it/motu_proprio/documents/hf_p-vi_motu-proprio_19650211_ad-purpuratorum.html ''Ad purpuratorum Patrum Collegium''], Řím [[11. únor]]a [[1965]].</ref> do třídy kardinálů-biskupů zařadil také [[Východní katolické církve|východní katolické patriarchy]], kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva z roku 1983 (CIC, can. 350). [[Papež František]] od 28. června 2018 <ref>Šlo o reskript z audience substitutovi sv. sekretariátu: [http://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2018/06/26/0487/01059.html ''Rescritto del Santo Padre Francesco con cui ha deciso di cooptare nell’Ordine dei Vescovi, equiparandoli in tutto ai Cardinali insigniti del titolo di una Chiesa suburbicaria, i Cardinali Parolin, Sandri, Ouellet e Filoni''], 26.06.2018</ref> jmenoval další čtyři kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí.

== Současní kardinálové-biskupové ==
=== Titulární biskupové suburbikálních diecézí ===
* [[Angelo Sodano]], emeritní děkan kardinálského kolegia
* [[Giovanni Battista Re]], viceděkan kardinálského kolegia
* [[Francis Arinze]]
* [[Tarcisio Bertone]]
* [[José Saraiva Martins]]
=== Kardinálové-biskupové bez titulárních diecézí ===
* [[Pietro Parolin]]
* [[Leonardo Sandri]]
* [[Marc Ouellet]]
* [[Fernando Filoni]]
=== Kardinálové z řad patriarchů východních katolických církví ===
* [[Antonios Naguib]]
* [[Béchara Butrus Raï]]
* [[Louis Sako]]


== Kardinál - děkan ==
== Kardinál - děkan ==
Řádek 16: Řádek 33:
* [[Děkan kardinálského kolegia]]
* [[Děkan kardinálského kolegia]]


{{Portály|Křesťanství}}
{{Portály|Křesťanství|Vatikán}}


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 26. 12. 2019, 01:06

Kardinál-biskup je člen nejprestižnější kardinálské třídy (ordo). Původně se jednalo o šest nebo sedm biskupů, kteří se střídali po celý tydne ve vedení bohoslužeb v lateránské bazilice, a kteří byli biskupy diecézí bezprostředně sousedících s diecézí Řím (tzv. suburbikální diecéze). Z nich jsou voleni děkan a viceděkan kardinálského kolegia. V roce 1965 papež Pavel VI. v motu proprio Ad purpuratorum Patrum Collegium [1] do třídy kardinálů-biskupů zařadil také východní katolické patriarchy, kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva z roku 1983 (CIC, can. 350). Papež František od 28. června 2018 [2] jmenoval další čtyři kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí.

Současní kardinálové-biskupové

Titulární biskupové suburbikálních diecézí

Kardinálové-biskupové bez titulárních diecézí

Kardinálové z řad patriarchů východních katolických církví

Kardinál - děkan

V čele celého kardinálského kolegia stojí děkan, volený z řad kardinálů-biskupů; zastupuje jej viceděkan. Jeho funkce je čestná (je primus inter pares), který vede kardinálský sbor běhěm konzistoří, organizuje papežský pohřeb a předsedá konkláve, pokud zvolený papež není biskupem, udílí mu v konkláve biskupské svěcení, při inauguraci nově zvoleného papeže mu předává rybářský prsten. Původně byl volen na doživotí, ale v roce 2019 papež František rozhodl, že [3] děkan bude volen na pět let (s možností být jednou zvolen znovu), a pak se stane emeritním děkanem kardinálského kolegia.

Reference

Externí odkazy

Související články