Stereotyp: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele 2A00:1028:8D1E:3EAE:F522:E7B3:5279:3659 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Sokoljan značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
'''Stereotyp''' je neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. |
'''Stereotyp''' je neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. |
||
'''Stereotyp''' má i další významy v někerých oborech. V [[psychologie|psychologii]] je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždy vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá ''dynamický stereotyp''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> V [[etologie|etologii]] se obvykle definuje jako vrozený soubor pohybů a gest vyvolávaný určitým spouštěcím mechanismem a v [[Lékařství|medicině]] jde o opakovaný, často nutkavý pohyb neodpovídající situaci a beze smyslu |
'''Stereotyp''' má i další významy v někerých oborech. V [[psychologie|psychologii]] je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždy vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá ''dynamický stereotyp''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> V [[etologie|etologii]] se obvykle definuje jako vrozený soubor pohybů a gest vyvolávaný určitým spouštěcím mechanismem a v [[Lékařství|medicině]] jde o opakovaný, často nutkavý pohyb neodpovídající situaci a beze smyslu. |
||
== Etymologie == |
== Etymologie == |
Verze z 9. 12. 2019, 17:15
Stereotyp je neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim.
Stereotyp má i další významy v někerých oborech. V psychologii je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždy vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného reflexu, se podle I. P. Pavlova nazývá dynamický stereotyp.[1] V etologii se obvykle definuje jako vrozený soubor pohybů a gest vyvolávaný určitým spouštěcím mechanismem a v medicině jde o opakovaný, často nutkavý pohyb neodpovídající situaci a beze smyslu.
Etymologie
V původním významu je stereotyp tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný reprint předchozího vydání. Slovo je složeno z řec. stereos – „tvrdý, pevný“ a typtein – „razit, tisknout“. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století a v angličtině je doloženo již roku 1798. Metaforický význam „klišé, předsudek“ zavedl roku 1922 americký komentátor Walter Lippmann.[2]
Společenský stereotyp
Společenský stereotyp je v sociologii a sociální psychologii typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tím názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností bez výjimek všem členům dané skupiny. Má spíše iracionální povahu, a přestože může být vytvořen na základě vlastní zkušenosti, ve většině případů vzniká přeceněním jednotlivé události či osoby a následným zobecněním na celou skupinu.
Pokud se stereotyp týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o tzv. autostereotypu. Pokud naopak platí o druhých lidech, mluví se o heterostereotypu; to je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.
Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Dají se velmi těžko vymýtit a člověk je přebírá už v dětství či v mládí ze svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v karikaturách a hrají velkou roli v masové propagandě.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1230.
- ↑ Online Etymology Dictionary, heslo Stereotype.
- ↑ Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1229n.
Literatura
- M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1996. Hesla Stereotyp a Stereotyp dynamický.
- J. Rak, Bývali Čechové: české historické mýty a stereotypy. Jinočany: H&H, 1994 - 148 s. ISBN 80-85787-73-3
- B. Soukupová, Česká společnost před sto lety: identita, stereotyp, mýtus. Praha: Sofis 2000 - 164 s. ISBN 80-902785-3-1
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu stereotyp na Wikimedia Commons
- Galerie stereotyp na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo stereotyp ve Wikislovníku
- (anglicky) Social Psychology Network Stereotyp a předsudek
- (anglicky) Stereotype and Society