Jan Svatopluk Presl: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - politik
{{Infobox - politik
| jméno = Jan Svatopluk Presl
| jméno = Jan Svatopluk Presl
| obrázek = Jan Svatopluk Presl 1791-1849.jpg
| obrázek = Jan Svatopluk Presl
| popisek = Jan Svatopluk Presl
| úřad = Poslanec [[Kroměřížský sněm|Říšského sněmu]]
| od = [[1848]]
| od = [[1848]]
| do = [[1849]]
| do = [[1849]]

Verze z 29. 11. 2019, 12:20

Jan Svatopluk Presl
Soubor:Jan Svatopluk Presl
Ve funkci:
1848 – 1849
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
Narození4. září 1791
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. dubna 1849 (ve věku 57 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
PříbuzníKarel Bořivoj Presl bratr
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
PodpisJan Svatopluk Presl, podpis
CommonsJan Svatopluk Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
brothers grave Vysehrad Cemetery Prague CZ 805.jpg|thumb|right|Spojeni pouty přírody i vědy, hlásá latinský nápis na náhrobku bratří Preslových na vyšehradském hřbitově]]

Jan Svatopluk Presl (4. září 1791 Praha[2] – 6. dubna 1849 Praha[3]) byl rakouský a český vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století.

Biografie

Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1816 zde získal titul doktora lékařství. Působil pak jako asistent na katedře dějin přírody na lékařské fakultě této univerzity u F. X. Bergera. V letech 1818–1819 byl suplentem pro tento obor. V letech 1819–1820 působil jako profesor všeobecných dějin přírody a technologie na Akademickém lyceu v Olomouci. Roku 1820 nastoupil jako řádný profesor speciálních dějin přírody na lékařské fakultě pražské univerzity. Roku 1824 zde založil kabinet zoologie a staral se o rozšiřování jeho sbírek.[3]

Společně s bratrem Karlem Bořivojem Preslem vydávali Flora Čechica.[3] Spoluzakládal českou a odvozeně i slovenskou odbornou terminologii mnoha vědních oborů, zejména pak v mineralogii, chemii, zoologii a botanice. Zavedl dvouslovné pojmenovávání anorganických sloučenin a rozlišování oxidačního čísla pomocí přípon (v jeho původním systému bylo ovšem přípon pouze 5). V roce 1821 se podílel na založení prvního česky psaného vědeckého časopisu Krok, na jehož dalším vydávání se poté podílel.

V díle Wšeobecný rostlinopis popsal a pojmenoval i řadu rostlin exotických, jako například tropické cykasy.

Z preslovských jmen botanických i dalších zůstala živá naprostá většina (například kopretina, kukuřice či bledule, lebeda pro Atriplex, šťovík pro Rumex atd.). Některá se již nepoužívají nebo se změnila – pepřika na paprika, ďubanka (Swertia) na kropenáč, šišvorec (Acorus) na puškvorec atd.[4]

Presl pojmenoval například i tuleně, vorvaně, lachtana, bobra, dikobraza, zubra, mrože nebo hrocha či klokana. Češi jsou spolu s Chorvaty, kteří Preslovo slovo převzali, údajně jediným národem na světě, který nemá název pro klokana odvozený od gangurru z jazyka Guugu Yimithirr.[5] Je autorem českých a slovenských názvů pro draslík, kyslík, vápník a také pro minerály cínovec, kazivec a živec.

V roce 1831 spoluzakládal organizaci Matice česká. V roce 1847 se stal členem vídeňské akademie věd. Byl rovněž členem české akademie.[3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Nový Knín v Čechách. Uvádí se jako doktor medicíny.[6] Patřil ke sněmovní pravici.[7] V Kroměříži je na domě, kde během sněmu bydlel, umístěna pamětní deska.

Dílo

Památky a zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ hrob Jana Svatopluka Presla na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Presl, Jan Svatopluk (1791-1849), Naturwissenschaftler, s. 267. (německy) 
  4. ↑ Dle ústního sdělení doc. Petra Bureše z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
  5. ↑ Dle ústního sdělení básníka a lingvisty Miloslava Topinky
  6. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  7. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  8. ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Počátkowé rostlinoslowí. Praha: Kronberger & Řiwnáč, 1848. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 321–322. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 564. 

Externí odkazy

Díla online

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Svatopluk_Presl&oldid=17896607“