Jaromír Hnilička: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
m doplnění zdroje |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Narodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do [[Kroměříž]]e, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na [[Gymnázium Kroměříž|kroměřížském gymnáziu]] v roce 1951 |
Narodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do [[Kroměříž]]e, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na [[Gymnázium Kroměříž|kroměřížském gymnáziu]] v roce 1951<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = 120 let českého gymnázia v Kroměříži |
|||
| redaktoři = Zdeňka Malcherová |
|||
| vydavatel = Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž |
|||
| místo = Kroměříž |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 126 |
|||
}}</ref> chtěl studovat elektrotechniku, což mu tehdejší režim neumožnil. Jediná škola, kde mohl udělat přijímací zkoušky, byla Konzervatoř v Bratislavě. Přijímačky na klavír absolvoval úspěšně, ale pro velký počet uchazečů na tento nástroj mu byla nabídnuta trubka. V Bratislavě začal téměř ihned účinkovat s malou instrumentální skupinou, vrcholem jeho raných muzikantských snah bylo účinkování ve [[Slovenská filharmonie|Slovenské filharmonii]]. V roce 1956 nastoupil do [[Orchestr Gustava Broma|Orchestru Gustava Broma]].<ref>Týdeník Kroměřížska 28.11.2017 Kroměřížská zastavení Jaromíra Hniličky</ref> |
|||
Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni [[Pozdrav astronautovi]] (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). Jeho nejslavnější skladbou je Jazzová mše, kterou složil koncem 60. let.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Jaromír Hnilička: Jazzová mše (Ars Brunensis) | url = http://www.nme.com/awards/video/id/db68ObQI7vY/search/spilberk | datum přístupu = 2010-07-12 | vydavatel = NME magazine - First For Music News | jazyk = {{en}} | url archivu = https://web.archive.org/web/20160308032443/http://www.nme.com/awards/video/id/db68ObQI7vY/search/spilberk | datum archivace = 2016-03-08 | nedostupné = ano }}</ref> |
Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni [[Pozdrav astronautovi]] (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). Jeho nejslavnější skladbou je Jazzová mše, kterou složil koncem 60. let.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Jaromír Hnilička: Jazzová mše (Ars Brunensis) | url = http://www.nme.com/awards/video/id/db68ObQI7vY/search/spilberk | datum přístupu = 2010-07-12 | vydavatel = NME magazine - First For Music News | jazyk = {{en}} | url archivu = https://web.archive.org/web/20160308032443/http://www.nme.com/awards/video/id/db68ObQI7vY/search/spilberk | datum archivace = 2016-03-08 | nedostupné = ano }}</ref> |
||
Verze z 29. 11. 2019, 09:03
| Jaromír Hnilička | |
|---|---|
.jpg) Jaromír Hnilička (2011) | |
| Základní informace | |
| Narození | 2. listopadu 1932 Bratislava, Československo |
| Úmrtí | 7. prosince 2016 (ve věku 84 let) Brno, Česko |
| Žánry | jazz |
| Povolání | trumpetista |
| Nástroje | trubka, hnilofon |
| Aktivní roky | 1956–2016 |
| Vydavatelé | Columbia Records Sony Music |
| Příbuzná témata | Orchestr Gustava Broma |
| Ocenění | Cena Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (1982) Cena města Brna (2009) Artis Bohemiae Amicis (2012) Cena Jihomoravského kraje (2014) |
| Sídlo | Lesná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaromír Hnilička (11. února 1932 Bratislava – 7. prosince 2016 Brno) byl český trumpetista, hudební aranžér, skladatel, jazzový hudebník, hudební pedagog a od roku 1956 člen Orchestru Gustava Broma. Je vynálezcem hudebního nástroje hnilofonu, který byl představen v roce 1971.[1]
Narodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do Kroměříže, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1951[2] chtěl studovat elektrotechniku, což mu tehdejší režim neumožnil. Jediná škola, kde mohl udělat přijímací zkoušky, byla Konzervatoř v Bratislavě. Přijímačky na klavír absolvoval úspěšně, ale pro velký počet uchazečů na tento nástroj mu byla nabídnuta trubka. V Bratislavě začal téměř ihned účinkovat s malou instrumentální skupinou, vrcholem jeho raných muzikantských snah bylo účinkování ve Slovenské filharmonii. V roce 1956 nastoupil do Orchestru Gustava Broma.[3]
Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni Pozdrav astronautovi (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). Jeho nejslavnější skladbou je Jazzová mše, kterou složil koncem 60. let.[4]
Delší dobu učil na Letní jazzové dílně ve Frýdlantu.
Odkazy
Reference
- ↑ STRAKOŠ, Vladimír. Študákova cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky [online]. Muzikus.cz, 2001-11-08 [cit. 2010-02-05]. Dostupné online.
- ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s.
- ↑ Týdeník Kroměřížska 28.11.2017 Kroměřížská zastavení Jaromíra Hniličky
- ↑ Jaromír Hnilička: Jazzová mše (Ars Brunensis) [online]. NME magazine - First For Music News [cit. 2010-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. ((anglicky))
Literatura
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 198.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 227.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 470.
- MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA, 2000. 395 s. ISBN 8023866184.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Hnilička na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Hnilička
- http://www.jardahnilicka.cz/ - Osobní stránky
- Jaromír Hnilička v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Jaromír Hnilička na Kinoboxu
- STRAKOŠ, Vladimír. Študákova cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky. Harmonie. 8. 11. 2001, čís. 11, s. 32-34. Dostupné online. ISSN 1210-8081.
