Vibrodiagnostika: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 9 bajtů ,  před 1 rokem
m
WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
(typo, fmt, kat)
m (WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie))
'''Vibrodiagnostika''' ('''měření vibrací''', '''vibrační diagnostika''') je podobor [[vibroakustická diagnostika|vibroakustické diagnostiky]] využívaný pro určování stavu objektu na základě měření a analýzy vibrací. Vibracemi (též [[kmitání]], [[chvění]], [[oscilace]]) se rozumí děj, při němž část tělesa nebo celé těleso vykonává periodický pohyb kolem rovnovážné polohy. Analýza vibrací se uplatňuje ve 4 hlavních oborech <ref> ZUTH, D. – Vdoleček , F.: Měření vibrací ve vibrodiagnostice, Automa č. 01/2010, s. 32–36, ISSN 1210-9592.</ref> <ref>KREIDL, M. – Šmíd, R.: Technická diagnostika. BEN – technická literatura, Praha, 2006, 408 s., ISBN 80-7300-158-6.</ref>.
 
*zkoumání odolnosti objektů proti vibracím,
 
==Vibrodiagnostika v údržbě==
Vibrodiagnostika je užitečným nástrojem moderní [[údržba|proaktivní údržby]] ve všech provozech, ve kterých se nacházejí stroje s rotačním nebo vratným pohybem. Její výhoda leží největším dílem v univerzálnosti použití pro určení stavu stroje přímo v provozních podmínkách bez nutnosti demontáže. Pomocí [[frekvenční analýza|frekvenční analýzy]] signálu vibrací může pracovník bez jakékoliv demontáže stroje přiřadit jednotlivé složky vibrací přímo k součástem stroje (např. ozubená kola, ložiska, oběžné kolo ventilátoru, hřídele atd.) nebo k provozním příčinám (např. nevývaha rotačních součástí, neustavení hřídelí, elektroporucha atd.). Nevýhoda zařazení vibrodiagnostiky do plánu údržby může být převážně ve vysokých nárocích na odbornost a [[know-how]] pracovníků a jejich znalost příslušných norem [[ČSN]] [[ISO]] <ref> BILOŠ, J.: Aplikovaný mechanik jako součást týmu konstruktérů a vývojářů: část vibrační diagnostika, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2012, ISBN 978-80-248-2755-1</ref>.
 
==Způsoby vibrodiagnostiky v údržbě==
'''Periodická měření (obchůzky)'''
 
Jsou součástí plánu preventivní a prediktivní údržby, kdy se vibrace měří záměrně na stroji i v bezvadném stavu s pravidelným časovým odstupem (týdenním, měsíčním, čtvrtletním apod.) daným důležitostí a typem měřeného zařízení. Na základě sledování a analýzy těchto změn ve spektrech lze účinně a za plného provozu identifikovat vznikající poškození a určit jeho příčinu <ref> ZUTH, D. – Vdoleček , F.: Měření vibrací ve vibrodiagnostice, Automa č. 01/2010, s. 32–36, ISSN 1210-9592.</ref>.
 
'''Online měření'''
 
==Historie oboru vibrodiagnostiky==
Vibrodiagnostika v technické praxi se vyvíjela v souladu s aktuálními technickými možnostmi a potřebami techniků. Historická praxe potvrzuje takové metody jako přiložení špičky šroubováku na nerotující část soustrojí a poslech soustrojí následným přiložením ucha k rukojeti. Už tato metoda je, byť archaickým, ale reálným základem pro akustická měření vibrací. Jakákoliv diagnostika před nástupem počítačů a výpočetní techniky, byla odkázána na jednotlivce s velkými zkušenostmi v oboru údržby. Taková odbornost byla důsledek často celoživotní praxe a intuice. První přístroje na měření vibrací byly zkonstruovány už kolem roku 1950, ale až po roce 1970 s postupný rozvojem technologií a pokrokem ve zpracování digitálního signálu (tj. použití [[Fourierova transformace|FFT analýzy]]) bylo možné přístroje v praxi začít využívat. Nicméně váha takového přístroje tehdy mohla činit i desítky kilogramů a použití bylo omezeno spíše na laboratorní podmínky nebo na účelové měřící stanice (např. pro měření v kritických provozech jako mohou být jaderné elektrárny). Až po roce 1980 s nástupem mikroprocesorů a napájecích článků lze mluvit o zavádění přenosných přístrojů na měření vibrací a tedy i o rozvoji vibrodiagnostiky v technické praxi <ref> ZUTH, D. – Vdoleček , F.: Měření vibrací ve vibrodiagnostice, Automa č. 01/2010, s. 32–36, ISSN 1210-9592.</ref> <ref> WEIGL, M. : Měření vibrací, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství 2011</ref>. Jako ve většině jiných oborů i ve vibrodiagnostice došlo k největšímu technickému rozvoji na základě konkurenčního boje jednotlivých firem. Historicky největší podíl na technickém rozmachu vibrodiagnostiky na evropském trhu měly firmy [[Brüel & Kjær]], [[Prüftechnik]], [[IRD]] a později firma [[SKF]].
 
==Reference==
7 272

editací

Navigační menu