Vratislavské knížectví: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 473 bajtů ,  před 1 rokem
zánik roku 1742, Slezští Piastovci
(Slezské knížectví)
(zánik roku 1742, Slezští Piastovci)
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis
| rok vzniku = [[1138]]
| rok zániku = [[1335]]/[[1742]]
| více před =
| před 1 = Polské království (1025–1385)
| po 1 = Slezská knížectví
| po 1 vlajka = Banner of the Duchy of Silesia.svg
| po 2 = ČeskéVratislavské královstvíbiskupství
| po 2 vlajka = RoyalWappen bannerBistum of the Kingdom of BohemiaBreslau.svgpng
| po 3 = VratislavskéPruské biskupstvíkrálovství
| po 3 vlajka = WappenFlag Bistumof Breslauthe Kingdom of Prussia (1750-1801).pngsvg
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg
| článek o vlajce =
| velikost vlajky = 110px
| znak = HerzogPOL vonwojewództwo Schlesien-Breslau-Wappendolnośląskie HdbCOA.pngsvg
| článek o znaku =
| velikost znaku = 105px80px
| rámeček znak =
| hymna =
| jazyky = [[polština]], [[čeština]], [[němčina]], [[latina]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]]
| státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]]
| mateřská země = [[Soubor:Kingdom of Poland-flag.svg|22px|okraj]] [[Polské království (1025–1385)|Polské království]]<br />[[Soubor:Banner of the Duchy of Silesia.svg|22px|okraj]] [[Slezská knížectví]] ([[Dolní Slezsko]])<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[Země Koruny české]] (od [[1335]])
| mateřská země = [[Soubor:Kingdom of Poland-flag.svg|22px|okrajjan
]] [[Polské království (1025–1385)|Polské království]]<br />[[Soubor:Silesia coat of arms.png|20px]] [[Dolní Slezsko]] ([[Slezská knížectví]])
| podřízené celky =
| měna =
| vznik = [[1138]] – vznik Slezského knížectví<br />[[1177]]/[[1248]] – vznik Vratislavského knížectví
| zánik = [[1335]] – konec svébytného knížectví<br />[[1742]] – definitivní zánik včleněním do [[Pruské království|Pruského království]]
| zánik =
}}
 
'''Slezské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo śląskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Schlesien''}}) byl [[středověk]]ý státní útvar a [[Feudalismus|feudální]] monarchie původně náležející k [[Polské království|Polskému království]] historického území [[Slezsko|Slezska]]. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené [[Slezští Piastovci|slezskou větví polských [[Piastovci|Piastovců]] rozdrobilo do početných [[Slezská knížectví|menších knížectví]] a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] ({{Vjazyce2|pl|''Wrocław''}}) se vydělením z celoslezského údělu roku [[1177]] zredukoval na '''Vratislavské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo Wrocławskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Breslau''}}), {{Vjazyce2|la|''Ducatus Wratislaviensis''}}), zkráceně '''Vratislavsko''', a zařadilstal kse ostatnímtak jen jedním z mnoha [[slezská knížectví|slezskýmslezských knížectvímknížectví]], od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]].
 
== Dějiny ==
=== Vratislavské knížectví ===
Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku [[1177]] za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].
 

Navigační menu