Vratislavské knížectví: Porovnání verzí
Slezské knížectví |
zánik roku 1742, Slezští Piastovci |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis |
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis |
||
| rok vzniku = [[1138]] |
| rok vzniku = [[1138]] |
||
| rok zániku = [[1335]] |
| rok zániku = [[1335]]/[[1742]] |
||
| více před = |
| více před = |
||
| před 1 = Polské království (1025–1385) |
| před 1 = Polské království (1025–1385) |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| po 1 = Slezská knížectví |
| po 1 = Slezská knížectví |
||
| po 1 vlajka = Banner of the Duchy of Silesia.svg |
| po 1 vlajka = Banner of the Duchy of Silesia.svg |
||
| po 2 = |
| po 2 = Vratislavské biskupství |
||
| po 2 vlajka = |
| po 2 vlajka = Wappen Bistum Breslau.png |
||
| po 3 = |
| po 3 = Pruské království |
||
| po 3 vlajka = |
| po 3 vlajka = Flag of the Kingdom of Prussia (1750-1801).svg |
||
| šířka 1. sloupce = |
| šířka 1. sloupce = |
||
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg |
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg |
||
| článek o vlajce = |
| článek o vlajce = |
||
| velikost vlajky = 110px |
| velikost vlajky = 110px |
||
| znak = |
| znak = POL województwo dolnośląskie COA.svg |
||
| článek o znaku = |
| článek o znaku = |
||
| velikost znaku = |
| velikost znaku = 80px |
||
| rámeček znak = |
| rámeček znak = |
||
| hymna = |
| hymna = |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
| jazyky = [[polština]], [[čeština]], [[němčina]], [[latina]] |
| jazyky = [[polština]], [[čeština]], [[němčina]], [[latina]] |
||
| národnostní složení = |
| národnostní složení = |
||
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]] |
||
| státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]] |
| státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]] |
||
| mateřská země = [[Soubor:Kingdom of Poland-flag.svg|22px|okraj]] [[Polské království (1025–1385)|Polské království]]<br />[[Soubor:Banner of the Duchy of Silesia.svg|22px|okraj]] [[Slezská knížectví]] ([[Dolní Slezsko]])<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[Země Koruny české]] (od [[1335]]) |
|||
| mateřská země = [[Soubor:Kingdom of Poland-flag.svg|22px|okrajjan |
|||
]] [[Polské království (1025–1385)|Polské království]]<br />[[Soubor:Silesia coat of arms.png|20px]] [[Dolní Slezsko]] ([[Slezská knížectví]]) |
|||
| podřízené celky = |
| podřízené celky = |
||
| měna = |
| měna = |
||
| vznik = [[1138]]/[[1248]] |
| vznik = [[1138]] – vznik Slezského knížectví<br />[[1177]]/[[1248]] – vznik Vratislavského knížectví |
||
| zánik = [[1335]] – konec svébytného knížectví<br />[[1742]] – definitivní zánik včleněním do [[Pruské království|Pruského království]] |
|||
| zánik = |
|||
}} |
}} |
||
'''Slezské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo śląskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Schlesien''}}) byl [[středověk]]ý státní útvar a [[Feudalismus|feudální]] monarchie původně náležející k [[Polské království|Polskému království]] historického území [[Slezsko|Slezska]]. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené slezskou větví polských |
'''Slezské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo śląskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Schlesien''}}) byl [[středověk]]ý státní útvar a [[Feudalismus|feudální]] monarchie původně náležející k [[Polské království|Polskému království]] historického území [[Slezsko|Slezska]]. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené [[Slezští Piastovci|slezskou větví polských Piastovců]] rozdrobilo do početných [[Slezská knížectví|menších knížectví]] a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] ({{Vjazyce2|pl|''Wrocław''}}) se vydělením z celoslezského údělu roku [[1177]] zredukoval na '''Vratislavské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo Wrocławskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Breslau''}}, {{Vjazyce2|la|''Ducatus Wratislaviensis''}}), zkráceně '''Vratislavsko''', a stal se tak jen jedním z mnoha [[slezská knížectví|slezských knížectví]], od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]]. |
||
== Dějiny == |
|||
=== Vratislavské knížectví === |
|||
Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku [[1177]] za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]]. |
Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku [[1177]] za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]]. |
||
Verze z 25. 11. 2019, 09:52
| Vratislavské knížectví Księstwo Wrocławskie Herzogtum Breslau Ducatus Wratislaviensis
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.png)
.svg){kind=small}
Slezské knížectví (polsky Księstwo śląskie, německy Herzogtum Schlesien) byl středověký státní útvar a feudální monarchie původně náležející k Polskému království historického území Slezska. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené slezskou větví polských Piastovců rozdrobilo do početných menších knížectví a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve Vratislavi (polsky Wrocław) se vydělením z celoslezského údělu roku 1177 zredukoval na Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau, latinsky Ducatus Wratislaviensis), zkráceně Vratislavsko, a stal se tak jen jedním z mnoha slezských knížectví, od roku 1335 jako léno tzv. bezprostřední knížectví Koruny české a zaniklé inkorporací do Pruského království v roce 1742.
Dějiny
Vratislavské knížectví
Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
Heraldika
-
Znak Dolnoslezského vojvodství, vycházející ze znaku Vratislavského knížectví. -
Znak vratislavského knížete Jindřicha (1290)
Odkazy
Literatura
- BAR, Přemysl. Nieudana próba opanowania Księstwa wroclawskiego przez Wacława II w latach 1289-1290. In: DOBOSZ, Jósef; KUJAWIŃSKI, Jakub; MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Poznań: Instytut Historii UAM, 2007. ISBN 978-83-89407-22-1. S. 201-210. (polsky)